Alexandr Michajlovič Zajcev: Porovnání verzí

Zajcev se ve své výzkumné práci soustředil primárně na oblast [[organozinkové sloučeniny|organozinkové]] chemie a na syntézu [[alkoholy|alkoholů]]. První z takových reakcí ohlásil [[Butlerov]] v roce [[1863]], kdy připravil ''tert''-butylalkohol z [[dimethylzinek|dimethylzinku]] a [[fosgen]]u. Zajcev a jeho studenti [[Jegor Vagner|Jegor Jegorovič Vagner]] ([[1849]] – [[1903]]) a [[Sergej Reformatskij|Sergej Nikolajevič Reformatskij]] ([[1860]] – [[1934]]) rozšířili tuto reakci na obecnou syntézu alkoholů pomocí alkylzinkových [[Jodidy|jodidů]]. Tato syntéza byla nejlepší metodou výroby alkoholů do příchodu [[Grignardova reakce|Grignardovy reakce]] v roce [[1901]]. Práce Reformatského, který používal sloučeniny zinku z alfa-bromesterů, vedla k objevu syntetické reakce ([[Reformatského reakce]]), která se používá dodnes. Zajcevovo pravidlo bylo ohlášeno v roce [[1875]], tedy těsně poté, co se Zajcevův konkurent [[Markovnikov]] (který učinil predikci přesně opačnou – viz [[Markovnikovovo pravidlo]]) stal [[profesor]]em na [[Lomonosova univerzita|moskevské univerzitě]]. Zajcev získal nejednu poctu: byl zvolen členem korespondentem [[Ruská akademie věd|Ruské akademie věd]], čestným členem [[UniverzitaKyjevská v Kijevěuniverzita|kijevskéKyjevské univerzity]] a po dvě funkční období předsedal [[Ruská fyzikální a chemická společnost|Ruské fyzikální a chemické společnosti]].