Dekret kutnohorský: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Externí odkazy: Wikiverzita – Dekret kutnohorský
Bez shrnutí editace
Řádek 5:
Za dob [[husitství]] rozdělila diskuse o [[John Wycliffe|Wyklifových]] spisech univerzitu na skupinu českých mistrů kolem [[Jan Hus|Husa]], kteří byli pro reformu, a na zahraniční (zvláště německé) profesory, kteří byli proti ní. Roku [[1403]] byl většinou německých hlasů vydán zákaz Wyklifova učení – bylo prohlášeno za [[kacířství|kacířské]]. Napětí mezi reformní skupinou složenou především ze členů českého národa a ostatními mistry a studenty nadále rostlo a přeměnilo se v otevřený boj o vliv na univerzitě.
 
Na jaře roku [[1408]] se konečně kardinálové dohodli na svolání [[koncil v Pise|koncilu do Pisy]], kde se mělo vyřešit papežské [[schizma]]. K Pise upjal své naděje i [[Václav IV.]], který doufal, že se zde (skrze osobu nově zvoleného papeže) vyřeší i problém jeho znovuzískání titulu římského krále, kterým se od roku [[1402]] tituloval i [[Ruprecht III. Falcký|Ruprecht Falcký]]. Protože se pražský arcibiskup [[Zbyněk Zajíc z Hazmburka]], stejně tak jako Ruprecht Falcký stavěl na stranu římského papeže [[Řehoř XII.|Řehoře XII.]], požádal Václav IV. univerzitu, aby se k účasti na koncilu v Pise vyjádřila. Doufal, že podporou vážené instituce posílí svůj hlas během následujících jednání. Problémem se ukázal postoj právě německých mistrů a studentů, kteří se ocitli v těžké situaci. Studovali sice v Praze, ale po ukončení studia měli s největší pravděpodobností směřovat do Německa, kde by se svým vzděláním mohli najít uplatnění. Zde by se ocitli pod pravomocemi Ruprechta Falckého, který jim nyní začal vyhrožovat, že pokud se univerzita postaví na stranu Václava IV., budou muset v budoucnu počítat s následky. Dalším důležitým aspektem věci byl fakt, že kancléřem univerzity byl [[Seznam pražských biskupů a arcibiskupů|pražský arcibiskup]].
 
Této situace tedy využila reformní skupina a její zástupci [[Jeroným Pražský]] a právník [[Jan z Jesenice]] (Hus se jednání neúčastnil, protože v té době byl nemocný) odjeli do Kutné Hory (resp. na [[Točník (hrad)|Točník]]), kde v té době panovník pobýval a pokusili se získat, co se jen dalo. Jestli myšlenka dekretu měnícího hlasy na univerzitě pocházela od českých mistrů či od samotného panovníka, zůstává dodnes sporné. V pramenech se někdy uvádí, že mistři „byli překvapeni“ a z toho se vyvozuje, že se jednalo o okamžitě uskutečněný popud samotného Václava.