Verze z 28. 5. 2015, 20:58 editovat Meluzína (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 50 396 editací +kat ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 29. 5. 2015, 23:56 editovat zrušit editaci Meluzína (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 50 396 editací drobné úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 1: {{Infobox panovník [[Soubor:Hermanpotret.jpg\|thumb\|right\|Herman II. Celjský]]▼ \| ~~otec~~jméno = [[Heřman III. Celjský]]▼ '''Heřman II. Celjský''' ([[1365]] – [[13. říjen]] [[1435]] [[Bratislava]]) byl hrabě z [[Celje]] a [[bán]] [[Chorvatsko\|Chorvatska]], [[Slavonie]] a [[Dalmácie]]. Roku 1403 založil kartuziánský [[klášter Pleterje]].▼ \| titul = hrabě z Celje \| obrázek = [[File:HermanII.jpg\|150px]] \| popisek = Heřman Celjský v Richentalově kronice \| vláda = \| korunovace = \| tituly = \| celé jméno = \| předchůdce = \| následník = \| typ dědice = \| dědic = \| Královna = \| král = \| ~~manželka~~partner1 =[[ Anna ze Schaunbergu]]▼ \| potomstvo = [[Fridrich II. Celjský]]<br />[[Heřman III. Celjský]]<br />[[Alžběta Celjská]]<br />[[Anna Celjská (1438)\|Anna Celjská]]<br />Ludvík<br />[[Barbora Celjská]]<br />[[Heřman Celjský]]<br /> \| rod = \| dynastie = [[Celjští]] \| hymna = \| motto = *\| ~~syn~~otec = [[Heřman ~~III~~I. Celjský ~~( [[1380~~]])▼ \| matka = [[Kateřina Kotromanić]] \| narozen = [[1365]] \| místo narození = \| úmrtí = [[13. říjen\|13. října]] [[1435]] \| místo úmrtí = [[Bratislava]] \| pochován = \| místo pochování = [[Klášter Pleterje]] ▲\|}}[[Soubor:Hermanpotret.jpg\|thumb\|right\|Herman II. Celjský]] ▲'''Heřman II. Celjský''' ([[1365]]{{nejisté datum\|narození}} – [[13. říjen\|13. října]] [[1435]], [[Bratislava]]) byl [[Seznam hrabat z Celje\|hrabě z [[Celje]] a [[bán]] [[Chorvatsko\|Chorvatska]], [[Slavonie]] a [[Dalmácie]]. Roku 1403 založil kartuziánský [[klášter Pleterje]]. == ~~Rodina~~Život ==▼ PoNarodil ~~roce~~se jako syn [[~~1385~~Heřman I. Celjský\|Heřmana I. Celjského]] a [[Kateřina Kotromanić\|Kateřiny]], dcery bosenského bána [[Štěpán II. Kotromanić\|Štěpána II. Kotromaniće]]. Po roce 1385 se stal hlavou dynastie [[Celjští\|Celjských]]. V [[Bitva u Nikopole\|bitvě u Nikopole]] v roce [[1396]] zachránil život uherskému králi a budoucímu císaři [[Zikmund Lucemburský\|Zikmundovi Lucemburskému]] a stal se jeho rádcem a důvěrníkem. V únoru [[1397]] se podílel na potlačení vzpoury [[Lackfiovci\|Lackfiovců]] proti králi Zikmundovi, který mu pak svěřil do správy zabavené majetky Lackfiovců v [[Chorvatské Záhoří\|Záhoří]] ([[Varaždinska župa (Uhersko)\|Varaždinská župa]]) a [[Mezimuřská župa\|Mezimuří]]. V srpnu 1397 dostal darem hrady Vrbovec a Vinica a město [[Varaždín\|Varaždin]]. V roce [[1399]] dostal celé Záhoří s dalšími osmi hradními panstvími (Cesargrad, Kostel, Krapina, Oštrc, Lobor, Belec, Trakošćan, Lepoglava). Od té doby měl titul hraběte z Celje a Záhoří a patřil k největším pánům v Uhersku. V roce [[1401]] se podílel na vysvobození Zikmunda ze zajetí, jehož tehdy zasnoubil se svou dcerou [[Barbora Celjská\|Barborou]]. Za manželku si ji Zikmund vzal v listopadu [[1405]]. Další dceru, Annu, zasnoubil s [[Mikuláš II. Gorjanský\|Mikulášem II. Gorjanským]], vzali se před rokem [[1408]]. Spolu se synem [[Fridrich II. Celjský\|Fridrichem]] se stal v roce 1408 zakládajícím členem [[Dračí řád\|Dračího řádu]]. Zúčastnil se [[Kostnický koncil\|kostnického koncilu]]. Byl rozhodčím sporu rakouských vévodů [[Leopold IV. Habsburský\|Leopolda IV.]] a [[Arnošt Habsburský (1377–1424)\|~~Arnoštem~~Arnošta Železného]]. Bosenský král [[Štěpán Tvrtko II.]] mu odkázal zemi, neboť nezanechal dědice. V Uhersku dlouhý čas nazastával žádnou hodnost, s výjmkou chorvatsko-slavonského bánství, které zastával od dubna [[1406]] do ledna 1408. Až v roce [[1423]] se stal ~~Slavonským~~slavonským bánem a tuto hodnost zastával až do své smrti. Ve 20. letech [[15. století]] se zkomplikoval jeho rodinný život. Syn Fridrich v roce [[1422]] zavraždil svou manželku Alžbětu Frankopanskou, protože si chtěl vzít za manželku svou milenku Veroniku Desenišskou. Zikmund ho odsoudil a odevzdal otci do vězení. Heřman zavřel syna na hradě Celje a Veroniku uškrtil. Když v roce [[1426]] zemřel ~~jeho~~po ~~nejmladší~~pádu ~~syn~~z ~~[[Heřman~~koně<ref>{{Citace ~~III. Celjský]] byl Fridrich jediným dědicem a zakrátko byl omilostněn. Po smrti Hermana v roce [[1435]] však vedoucí úlohu v rodině převzal [[Oldřich II. Celjský]], Fridrichův syn.~~monografie \| příjmení = Dvořáková \| jméno =Daniela ▲== Rodina == \| odkaz na autora = Daniela Dvořáková ▲* otec [[Heřman I. Celjský]] \| titul = Barbora Celjská. Čierna kráľovná. Životný príbeh uhorskej, rímsko-nemeckej a českej kráľovnej [1392 - 1451] * matka [[Kateřina Vovbršská]], dcera [[Štěpán II. Kotromanić\|Štěpána II. Kotromaniće]], sestra [[Alžběta Bosenská\|Alžběty Kotromanićové]] \| vydavatel = [[Vydavateľstvo Rak]] ▲* manželka [[Anna ze Schaunbergu]] \| místo = ** syn Fridrich II. Celjský (* [[1379]]) \| rok = 2014 dcera Alžběta, manželka hraběte Jindřicha V. Gorického \| strana = 39 dcera Anna, manželka [[Mikuláš II. Gorjanský\|Mikuláše II. Gorjanského]] \| isbn = 978-80-85501-60-5 ▲** syn Heřman III. Celjský (* [[1380]]) }}</ref> jeho nejmladší syn [[Heřman III. Celjský\|Heřman]], byl Fridrich jediným dědicem a zakrátko byl omilostněn. Po smrti Heřmana v roce 1435 vedoucí úlohu v rodině převzal [[Oldřich II. Celjský]], Fridrichův syn. syn Ludvík Celjský dcera [[Barbora Celjská\|Barbora]] (* asi [[1390]]/[[1395]]), manželka [[Zikmund Lucemburský\|Zikmunda Lucemburského]] * nemanželský syn Heřman, biskup ve [[Freising\|Freisingu]] (1412) a v [[Terst]]u (1420) == Literatura == Řádek 27 ⟶ 55: == Reference == {{Překlad\|jazyk = sk\|článek = Hermann II. Celjský\|revize = 5315677}} <references /> == Externí odkazy == * {{commonscat\|Herman II of Celje}} Řádek 41 ⟶ 69: [[Kategorie:Pohřbení v klášteře Pleterje]] [[Kategorie:Narození 1365]] [[Kategorie:Úmrtí 13. října]]▼ [[Kategorie:Úmrtí 1435]] ▲[[Kategorie:Úmrtí 13. října]] [[Kategorie:Muži]]

Heřman II. Celjský: Porovnání verzí