Abúsír: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 2:
[[Soubor:Abusir.jpg|thumb|Pyramidy v Abúsíru]]
[[Soubor:Mastaba de Ptahchepsès.JPG|thumb|Ptahšepsesova mastaba]]
'''Abúsír''' je [[archeologická lokalita]] v [[Egypt]]ě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír. Nachází se na západním břehu [[Nil]]u na okraji libyjské náhorní plošiny přibližně 20 km jihozápadně od [[Káhira|Káhiry]]. Název lokality je odvozován od [[egyptští bohové|staroegyptského boha]] [[Usir]]a, z názvu Per Usir, ''„(Kultovní) místo Usira“'' ([[řečtina|řecky]] Busiris). Místo s podzemními katakombami, které se zde nachází, je některými badateli považováno za mýtické ''Rosetau'' starých Egypťanů, místo vstupu do podsvětí. Na jihu sousedí s lokalitou [[Sakkára]]. Od počátku 60. let 20. století zde probíhá výzkum Českého egyptologického ústavu.▼
Lokalita byla jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako [[faraon|královská]] nekropole sloužila v období 5. dynastie, pro soukromé hroby i v době pozdější. Nachází se zde také tzv. sluneční chrámy. První královskou
▲'''Abúsír''' je [[archeologická lokalita]] v [[Egypt]]ě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír. Nachází se na západním břehu [[Nil]]u na okraji libyjské náhorní plošiny přibližně 20 km jihozápadně od [[Káhira|Káhiry]]. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha [[Usir]]a, z názvu Per Usir, „(Kultovní) místo Usira“ (řecky Busiris). Místo s podzemními katakombami, které se zde nachází, je některými badateli považováno za mýtické Rosetau starých Egypťanů, místo vstupu do podsvětí. Na jihu sousedí s lokalitou [[Sakkára]]. Od počátku 60. let 20. století zde probíhá výzkum Českého egyptologického ústavu.
V zádušních chrámech [[Sahure]]ova nástupce [[Neferirkare]]a, Neferirkareovy manželky královny [[Chentkaus II.]] a jejich krátce vládnoucího syna [[faraon|panovníka]] [[Neferefre]]a (jméno lze číst také Raneferef) byly nalezeny pozůstatky papyrových chrámových archivů (označované jako Abúsírský archiv I, II a III) obsahující dokumenty především hospodářského a administrativních charakteru.▼
▲Lokalita byla jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie, pro soukromé hroby i v době pozdější. Nachází se zde také tzv. sluneční chrámy. První královskou pyramidou v Abúsíru byla hrobka panovníka [[Sahure]]a. Jeho pyramidový komplex je charakterizován novým architektonickým i kultovním konceptem, který se stal standardizovaným typem pozdějších staveb.
V okolí [[egyptské pyramidy|pyramid]] vznikly soudobé hřbitovy s hrobkami významných osob spojených s dynastií, nejvýznamnější z nich je [[mastaba]] [[Ptahšepses]]e, zetě a vezíra [[faraon|panovníka]] [[Niuserre]]a. Na vzdálenějším místě v poušti byl objeven hřbitov s obrovskými šachtovými hroby z 26. a 27. dynastie, z nichž jeden patřil vezírovi z doby perské vlády nad Egyptem [[Vedžahorresnetovi]].▼
▲V zádušních chrámech [[Sahure]]ova nástupce [[Neferirkare]]a, Neferirkareovy manželky královny [[Chentkaus II.]] a jejich krátce vládnoucího syna panovníka [[Neferefre]]a (jméno lze číst také Raneferef) byly nalezeny pozůstatky papyrových chrámových archivů (označované jako Abúsírský archiv I, II a III) obsahující dokumenty především hospodářského a administrativních charakteru.
▲V okolí pyramid vznikly soudobé hřbitovy s hrobkami významných osob spojených s dynastií, nejvýznamnější z nich je mastaba [[Ptahšepses]]e, zetě a vezíra panovníka [[Niuserre]]a. Na vzdálenějším místě v poušti byl objeven hřbitov s obrovskými šachtovými hroby z 26. a 27. dynastie, z nichž jeden patřil vezírovi z doby perské vlády nad Egyptem [[Vedžahorresnetovi]].
== Reference ==
* Verner M.: ''Pyramidy, tajemství minulosti'', Academia, Praha 1997, 407 s., ISBN 80-200-0583-8
* Verner M.: ''
== Externí odkazy ==
|