Messerschmitt Me 262: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Rozšíření
rozšíření
Řádek 125:
 
Další jednotkou létající na Me 262 A-1a a Me 262 B-1a byla III.(Erg.)/JG 2 umístěná v Lechfeldu, které od jara 1945 velel Major Heinz Bär. Piloti školení u této jednotky uskutečnili 8 až 10 cvičných letů a potom byli odesláni k bojovým jednotkám. Leteckých bojů se účastnili jak instruktoři, tak i sám velitel Bär, který se stal se 16 sestřelenými letouny protivníka na Me 262 nejúspěšnějším stíhačem proudových letounů za II. světové války.
[[File:Me-262 - Front Flugschau 2007 Manching.jpg|thumb|Příď Me 262 se čtveřicí kanónů MK 108]]
 
Největší bojovou jednotkou užívající Me 262 byla JG 7, jejíž III. skupina byla vytvořena 19. listopadu 1944 z personálu Kommanda Nowotny. Velitelem byl jmenován Oberst Johaness Steinhoff, [[letecké eso]] se 170 sestřelenými letouny protivníka. Po neshodách s Göringem byl nahrazen ještě před koncem přeškolování Majorem Theodorem Weissenbergerem. III./JG 7 byla uznána bojeschopnou 12. února 1945. Do konce ledna 1945 bylo z technických příčin zničeno během výcviku 19 Me 262 a 7 těžce poškozeno při ztrátě devíti pilotů. Již během cvičných letů však dosáhli piloti této jednotky vzdušných vítězství. 2. prosince 1944 sestřelil Leutnant Weber Lightning a následující den si na své konto připsal Flying Fortress z 15. letecké armády Oberfeldwebel Lubking. 23. prosince Oberfeldwebel Bütnner zlikvidoval průzkumný Lightning a doprovodný Mustang, o druhý doprovodný Mustang se postaral Feldwebel Bockels. 29. prosince Büttner sestřelil další Mustang a 31. prosince 1944 zvítězil nad P-51 Feldwebel Baudach. V lednu 1945 byly jedinými úspěchy jednotky dvě B-17, které k zemi poslal 14. a 17. ledna Hauptmann Eder. 1. února získal první vítězství na Me 262 Leutnant Rudi Rademacher, který sestřelil Spitfire a o dva dny později B-17. Dne 3. února sestřelil Unteroffizier Schoppler P-51 a Leutnant Weber, Leutnant Schnorrer a Oberleutnant Rademacher další dvě B-17. Další tři Létající pevnosti sestřelili piloti Rademacher, Unteroffizier Schoppler a Unteroffizier Engler dva dny po vyhlášení bojové připravenosti III./JG 7, 14. února 1945, nad Kielem. O dva dny později poslal Rademacher k zemi v okolí Hannoveru P-51. K masovému nasazení Me 262 došlo 22. února, kdy proti 1500 americkým bombardérům nad územím říše odstartovalo 32 Schwalbe z III./JG 7 a dva z I./JG 7, která ještě procházela výcvikem. Za pět vzdušných vítězství zaplatila JG 7 ztrátou tří sestřelených strojů, dva havarovaly z technických příčin a další tři byly poškozeny. 24. února sestřelil Rademacher východně od Luneburgu Liberator a Leutnant Weber Mustang.Další vítězství Rademacher získal 27. února nad B-17. Během února tak JG 7 dosáhla celkem 23 sestřelů při vlastní ztrátě 14 Me 262 a 11 poškozených. Dne 3. března vystartovalo všech 29 bojeschopných Me 262 Geschwaderstab a III./JG 7 do akce proti 1102 bombardérům a 743 stíhačkám. Němečtí piloti dosáhli 9 vzdušných vítězství při ztrátě 3 strojů. 7. března sestřelili Me 262 dva Mustangy a 14. března byl zničen další Mustang. 15. března pak piloti JG 7 na proudových strojích při odrážení náletu 1353 bombardérů doprovázených 833 stíhačkami sestřelili 5 nepřátel. Na druhý den na Me 262 poprvé skóroval Major Theodor Weissenberger, když ve vzdušném boji zničil P-51 Mustang. 17. března zaútočilo několik Schwalbe na formaci amerických bombardérů doprovázených 820 stíhači a bez vlastních ztrát sestřelilo 4 B-17. V tomto období úplného zhroucení konvenční obrany říše byla JG 7 se svými 60 Me 262 jedinou stíhací jednotkou na území severního a středního Německa. I přes nepoměr sil 50:1 v neprospěch pilotů Me 262 se jim nejednou podařilo dosáhnout momentální taktické převahy a s ní i spojených úspěchů. 18. března, v den nejtěžšího náletu na [[Berlín]], kterého se zúčastnilo 1329 bombardérů a 733 doprovodných stíhačů, zaútočilo na tuto formaci v oblasti Postupimi a Brandenburgu 37 Me 262. V 11:09 začala k zemi padat první B-17 a o minutu později poslal velitel Weissenberger k zemi další. O pět minut později sestřelili Oberfeldwebel Lubking, Leutnant Rademacher a Leutnant Sturm po jednom B-17. Za chvíli vyšel Oberleutnant Schall vítězně ze souboje s Mustangem. V 11:17 sestřeluje během této akce druhou B-17 Weissenberger. Na těchto 7 vítězství během osmi minut navázala v 11:20 9.Staffel s Me 262 vybavenými odpalovacím zařízením neřízených střel R4M Orkan, které byly poprvé použity v tento den. Ničivá síla těchto raket, odpálených ve vzdálenosti 400 m ze šesti Schwalbe, ze vzduchu smetla 8 bombardérů. JG 7 při této akci přišla o 5 Me 262 a 3 piloty. 19. března došlo k dalším vzdušným bojům tentokrát v prostoru [[Zwickau]]-[[Jena]]-[[Plavno]]. Na americkou formaci 1273 bombardérů chráněných 675 stíhači zaútočilo 45 Me 262. Němečtí stíhači sestřelili 5 B-17 a 1 Mustang při ztrátě dvou strojů i s piloty. Následujícího dne dosáhly Me 262 šesti potvrzených vítězství nad letouny USAAF na severozápad od Hamburku. JG 7 přišla o tři proudové stroje a dva piloty. 21. března bylo nasazeno 31 Me 262 proti 1408 bombardérům a 806 stíhačům. V oblasti [[Lipsko]]-[[Drážďany]]-[[Saská Kamenice]] piloti Luftwaffe zlikvidovali 13 Flying Fortressů a 1 Mustang při vlastní ztrátě čtyř Me 262 a dvou pilotů. Také 22. března odráželo americký nálet 27 Me 262, kterým se při ztrátě čtyř letounů a tří pilotů podařilo zničit 13 bombardérů. Následující den sestřelil Major Ehrler nad Saskou Kamenicí 2 Liberatory a Oberfeldwebel Reinhold jeden B-17. 24. března padly za oběť Me 262 2 Mustangy, 1 Lightning 10 čtyřmotorových bombardérů. JG 7 za to zaplatila ztrátou čtyř Schwalbe. 25. března zahynul již při startu proti americké bombardovací formaci Leutnant Rettberg v důsledku požáru motoru. Me 262 Feldwebela Taubeho byl sestřelen Mustangy krátce poté, co sám zničil B-24, Oberfähnrich Ullrich byl také sestřelen doprovodnými Mustangy a třetího pilota JG 7 sestřelily P-51 nad vlastním letištěm. Německým pilotům toho dne podlehlo 5 Liberatorů, 2 Mustangy a 1 Mosquito.
 
Během dubna [[1945]] letouny několikrát podnikly několik akcí proti spojeneckým bombardérům (jak americkým tak i britským), kdy bylo nasazeno až několik desítek strojů Me 262, ale to bylo pozdě. Po válce sice byl letoun poměrně intenzivně zkoumán a zkoušen, ale již mnoho nového nepřinesl — v době hektického vývoje letecké techniky začal rychle zastarávat.{{Fakt/dne|20100901143210}} Devět jednomístných strojů a tři dvoumístné stoje bylo po válce zkompletováno a zalétáno v Československu jako [[Avia S-92]] (Me 262 A-1a) a [[Avia CS-92]] (Me 262 B-1a). Obě verze jsou k vidění v [[Letecké muzeum Kbely|Leteckém muzeu Kbely]].