Wikipedie

Eduard Orel: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m Interpunkce
m Typografie
Řádek 25:
}}</ref>
 
V&nbsp;letech [[1872]]–[[1874]] se jako důstojník zúčastnil [[Rakousko­‑uherská expedice k severnímu pólu|Rakouskorakousko-uherské severopolární expedice]]. Další členové výpravy ho popisovali jako houževnatého, odvážného muže a výborného střelce, který překvapoval posádku pečením rohlíků a moučníků. Po opuštění lodi trpěl sněžnou slepotou, která mu zřejmě natrvalo poškodila zrak. Na [[Rudolfův ostrov|Rudolfově ostrově]] pojmenoval dva mysy po novojičínských občanech: dr. Josefu Habermannovi a Josefu Prorokovi. Za účast na výpravě mu byl udělen [[Řád železné koruny]] 3.&nbsp;třídy a později byl také povýšen do rytířského stavu.<ref name="v-ledovem-zajeti"/>
 
Roku [[1876]] opustil aktivní vojenskou službu a oženil se s&nbsp;Augustou Braunovou z&nbsp;Opavy, se kterou měli jednoho syna. Žili ve [[Vídeň|Vídni]], kde pracoval jako účetní úředník u&nbsp;dvorního úřadu inspekce stájových budov. V&nbsp;roce [[1879]] byl povýšen na poručíka řadové lodi, ale kvůli oční chorobě byl shledán neschopným služby. Jeho první manželka však brzy zemřela, a proto se v&nbsp;roce [[1880]] znovu oženil s&nbsp;Klárou Schauovou z&nbsp;[[Vídeňské Nové Město|Vídeňského Nového Města]]. Měli spolu dva syny. Odstěhoval se do Cítova, kde byl úředníkem Dráhy Františka Josefa ve Vídni. V&nbsp;roce [[1883]] ho císař jmenoval správcem zámku [[Zámek Miramare|Miramare]] v&nbsp;[[Itálie|Itálii]], kde roku 1892 zemřel.<ref name="v-ledovem-zajeti"/>
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Eduard_Orel“