Mykola Zerov: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
počátky kariéry |
poznámky, odkazy |
||
Řádek 1:
[[File:Zerov Mykola.jpg|thumb|Mykola Zerov]]
[[File:Mykola Zerov.jpg|thumb|Mykola Zerov.]]
'''Mykola Kosťantynovyč Zerov''' ([[ukrajinština|ukrajinsky]] {{cizojazyčně|uk|Микола Костянтинович Зеров}}) ([[26. duben|26. dubna]] [[1890]] [[Ziňkiv]], dnes [[Poltavská oblast]] [[Ukrajina|Ukrajiny]] – [[3. listopad|3. listopadu]]<ref group="pozn." name="Poznámka1">Datum smrti není zcela zřejmé, například G. Binová uvádí v příslušném hesle Slovníku ruských, ukrajinských a běloruských spisovatelů 3. října 1937</ref> [[1937]] Sandarmoch, [[Karelská republika]], [[Rusko]]) byl [[Ukrajinci|ukrajinský]] [[literární věda|literární vědec]], [[literární kritik|literární kritika]], [[básník]] a [[překladatel]], vůdčí osobnost literárního uskupení neoklasiků.
== Život ==
Řádek 8:
Mykola Zerov se narodil ve vesnici Ziňkov v tehdejší Poltavské gubernii v rodině učitele Kosťantyna Zerova, jeho matka pocházela z kozáckého rodu. Měl celkem 4 bratry a dvě sestry. Bratr Mychajlo byl také básník a překladatel, publikoval pod pseudonymem Mychajlo Orest. V oblasti vědy působili také další bratři Kosťantyn, jenž byl hydrogeolog, a Dmytro - botanik.
Mladý Mykola započal se vzděláním v ziňkovské dvojtřídce, kde byl jeho spolužákem Pavlo Hubenko, pozdější známý spisovatel pod jménem Ostap Vyšňa. Od roku 1900 studoval na gymnáziu v [[Ochtyrka|Ochtyrce]]. V roce 1903 byl otec převelen do [[Perejaslav-Chmelnyckyj|Perejaslavi]], proto jeho syn přestoupil na 1. gymnázium v [[Kyjev|Kyjevě]]. <ref>{{Citace sborníku | příjmení = Zerov | jméno = Dmytro | titul = Mykola Zerov (Do 80-riččja z dňa narodženňa) | příjmení sestavitele = Korohodskyj | jméno sestavitele = Roman | sborník = Naš sučasnyk Mykola Zerov | vydavatel = Teren | místo = Luck | rok vydání = 2006 | strany = 355-356 }}
=== Počátky kariéry ===
Řádek 14:
Jeho prvním působištěm se stalo gymnázium v obci Zlatopil na rozmezí Kyjevské a Chersonské gubernie. Zde 3 roky vyučoval dějepis, literaturu a latinu. V roce 1917 se vrátil do Kyjeva a začal vyučovat latinu na 2. gymnáziu [[Cyrilometodějská společnost|Cyrilometodějského bratrstva]]. Zároveň také působil v redakci časopisu ''Knyhar'', díky čemuž měl přehled o dění v literárních kruzích. V roce 1920 vyšla jeho první publikace ''Antolohija rymskoji poeziji'', v níž ve vlastních překladech přiblížil díla [[Gaius Valerius Catullus|Catulla]], [[Publius Vergilius Maro|Vergilia]], [[Quintus Horatius Flaccus|Horatia]], [[Publius Ovidius Naso|Ovidia]], [[Marcus Valerius Martialis|Martiala]] a dalších autorů. Obálku ke knize vytvořil tehdejší rektor ukrajinské akademie umění [[Heorhij Narbut]]. Kromě toho v témže roce vyšla také sbírka literárních statí ''Nova ukrajinska poezija''. Roku 1920 se oženil se Sofijí Lobodou.
Už v roce 1921 opět Zerov změnil své působiště. Tentokrát se přestěhoval do obce Baryšivka v Kyjevské gubernii, kde vyučoval na sociálně-ekonomické střední škole. Spolu s ním zde působili také [[Jurij Klen]] a [[Pavlo Fylypovyč]], základ budoucího hnutí neoklasiků.
=== Neoklasici ===
V roce 1923 se Zerov vrátil do Kyjeva a začal působit na [[Kyjevská univerzita|Kyjevském institutu lidové osvěty]] <ref>{{Citace sborníku | příjmení = Binová | jméno = Galina Pavlovna | titul = Zerov Mykola | příjmení sestavitele = Pospíšil | jméno sestavitele = Ivo | sborník = Slovník ruských, ukrajinských a běloruských spisovatelů | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok vydání = 2001 | strany = 646 }}</ref>. V té době poznal [[Maksym Rylskyj|Maksyma Rylského]] a [[Mychajlo Draj-Chmara|Mychajla Draje-Chmaru]], s nimiž založil hnutí neoklasiků (spolu s Klenem a Fylypovyčem). Společně usilovali o vysoké umění, dokonalost formy a přiblížení ukrajinské literatury světové tradici. Na vznikající celoukrajinskou diskusi o směřování literatury odpověděl Zerov sborníkem ''Do džerel'' (1925).
=== 30. léta 20. století ===▼
9. března 1930 začal v [[Charkov|Charkově]] proces s tzv. ''Spilkoju vyzvolennja''. Z příslušnosti k této teroristické organizaci, jež patrně nikdy neexistovala, bylo obviněno 45 vědců a představitelů kultury včetně tehdejšího viceprezidenta Akademie věd Serhije Jefremova. <ref>Operu pokazali tilky raz. Dostupné z: http://www.umoloda.kiev.ua/print/84/45/56899</ref>
▲=== 30. léta 20. století ===
== Dílo ==
Řádek 39 ⟶ 35:
=== Literatura ===
* {{Citace sborníku | příjmení = Binová | jméno = Galina Pavlovna | titul = Zerov Mykola | příjmení sestavitele = Pospíšil | jméno sestavitele = Ivo | sborník = Slovník ruských, ukrajinských a běloruských spisovatelů | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok vydání = 2001 | strany = 646 }}
*{{Citace monografie | příjmení = Zerova | jméno = Maryna | příjmení2 = Korohodskyj | jméno2 = Roman | příjmení3 = Kocjubynska | jméno3 = Mychajlyna | titul = Naš sučasnyk Mykola Zerov | vydavatel = Teren | místo = Luck | rok = 2006 | počet stran = 367 | isbn = 966-8575-50-4 }}
=== Související články ===
Řádek 46:
* {{Commonscat|Mykola Zerov}}
* {{NK ČR|js2002925082}}
* ''Solovecki vjazni z Ukrajiny. Mykola Zerov film peršyj''. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=--mRAQ6JOCo (dokument; ukrajinsky a rusky)
* ''Z poroha smerti. Mykola Zerov''. Dostupné z: http://ukrlife.org/main/evshan/martyrolog_z.htm (ukrajinsky).
* ''Operu pokazali tilky raz''. Dostupné z: http://www.umoloda.kiev.ua/print/84/45/56899
{{DEFAULTSORT:Zerov, Mykola}}
| |||