Palestinci: Porovnání verzí

'''Palestinci''' ({{Vjazyce|ar}} {{cizojazyčně|ar|الشعب الفلسطيني}}, ''aš-ša'b al-filastíní''), ({{Vjazyce|ar}} {{cizojazyčně|ar|الفلسطينيون}}, ''al-Filastínijjún''), nebo také '''Palestinští Arabové''' ({{Vjazyce|ar}} {{cizojazyčně|ar|العرب الفلسطينيون}}, ''al-'Arab al-filastínijjún''), je moderní umělý konstrukt užívaný pro označení skupiny potomků lidí, kteří žili, nebo se do roku 1947 usadili na území [[Palestina|Palestiny.]] žiliEtnicky pojsou staletíčasto aegyptského, dnessyrského, jsounebo jordánského původu. lingvistickyLingvisticky a kulturně [[Arabové]]. NavzdoryZa mnohýmosmanské vlády v 19. stol. bylo území Palestiny nuceně osidlováno,další proud, ze kterého bylo vytvořeno pozdější palestinské etnikum byl egyptský "exil". Navzdory [[Palestinský exodus|exodůmexodu]] v dúsledku války v r. 1947 a války v r. 1967 více než polovina světové populace Palestinců zůstala na území [[Západní břeh Jordánu|Západního břehu Jordánu]], [[Pásmo Gazy|Pásma Gazy]] a [[Izrael]]e. Mnoho Palestinců jsou oficiálně uprchlíci nebo vnitřně vysídlení. Jsou jedinou entitou na světě, kde je OSN status uprchlíka přiznáván i 3. generaci potomků. V Pásmu Gazy jich žije více než milion, tři čtvrtě milionu na Západním břehu a milion v Izraeli samotném.

Mnoho Palestinců žije v diaspoře, více než polovinapolovině těchto lidí je bráněno (např. v Libanonu) získat [[Apatrida|bez státní příslušnostipříslušnost]]. Kolem 2,6 milionů lidí, žijekde jedo značnémíry neprůkazné, kolik z nich je uprchlýky a kolik zde dlouhodobě kontinuálně žilo, je v v sousedním [[Jordánsko|Jordánsku]], 1,5 milionu žije v [[Sýrie|Sýrii]] a [[Libanon]]u a další čtvrt milionu v [[Saúdská Arábie|Saúdské Arábii]]. Půlmilionová diaspora v [[Chile]] je největší mimo [[Arabský svět]].

OdS [[Islámská expanze|IslámskéIslámskou expanzeexpanzí]] v 7. století [[Konverzepřišla (náboženství)|přestoupila]]a několikrát se obměnila většinaarabská obyvatelpopulace Palestíny kvyznávající [[sunnitský islám|sunnitskémusunnitský islámuislám]], nicméně <s>významná</s>původní značná část zůstalaobyvatelstva z byzantských dob zůstávala [[křesťané|křesťany]], kteří se hlásí k různým [[Denominace|denominacím]]. Podle údajů českého ministerstva zahraničí se jedná o 98% muslimů a 2% křesťanů.<ref>{{Citace elektronického periodika|periodikum = http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/blizky_vychod/palestina/}}</ref> Významné jsou také komunity [[Drúzové|Drúzů]] a [[Samaritáni|Samaritánů]] které se většinově nepovažují za "Palestince". [[Vernakulární jazyk|Vernakulárním jazykem]] Palestinců bez rozdílu vyznání je [[Arabština]]. [[Izraelští Arabové]] jsou [[Bilingvismus|bilingvní]] a hovoří plynně [[Hebrejština|hebrejsky]].

Historie [[Palestinský nacionalismus|Palestinské národní identity]] je a otázkou diskutovanou mezi učenci.<ref name="Likhovski"/> Právní historik Assaf Likhovski zastává názor, že palestinská identita se začala projevovat v prvních dekádách 20. století.<ref name="Likhovski">{{cite book|last=Likhovski|first=Assaf|title=Law and identity in mandate Palestine|year=2006|publisher=The University of North Carolina Press|isbn=978-0-8078-3017-8|page=174}}</ref> První požadavek na národní nezávislost [[Levanta|Levanty]] byl deklarován Syrsko-palestinským kongresem 21. září 1921.<ref name="Porath117">Porath, 1974, p. 117. "On 21st September, after twenty-six days of discussion, the joint Syrian-Palestinian Congress issued a public statement to the League of Nations demanding: 1) Recognition of the independence and national rule (al-Sultan al-Qawmi) of Syria, Lebanon and Palestine"</ref> Po vzniku státu Izrael a [[Palestinský exodus|palestinských exodech]] v letech 1948 a 1967, začal termín Palestinec označovat nejen místo narození, ale také sdílenou minulost a budoucnost ve smyslu zamýšleného [[Stát Palestina|Státu Palestina]].<ref name="palestineeb">{{cite web|title=Palestine|year=2007|publisher=Encyclopædia Britannica|accessdate=2007-08-29|url=http://www.britannica.com/EBchecked/topic/439645/Palestine/45075/The-term-Palestinian|quote=The Arabs of Palestine began widely using the term Palestinian starting in the pre–World War I period to indicate the nationalist concept of a Palestinian people. But after 1948—and even more so after 1967—for Palestinians themselves the term came to signify not only a place of origin but also, more importantly, a sense of a shared past and future in the form of a Palestinian state.}}</ref>

[[Řečtina|Řecké]] označení ''Palaistínē'' (Παλαιστίνη), kterék němuž je příbuzné s [[Arabština|arabskýmarabské]] ''Filastin'' (فلسطين), se poprvé objevuje v dílech řeckého historika [[Hérodotos|Hérodota]] z 5 století př. n. l., kde popisuje přímořskou zemi situovanou mezi [[Fénicie|Fénicií]] a [[Egypt]]em.<ref name="Exception">With the exception of Bks. 1, 105; 3.91.1, and 4.39, 2.</ref><ref name="Herodotusdescription">[[Herodotus]] describes its scope in the Fifth Satrapy of the Persians as follows: "From the town of Posidium, [...] on the border between [[Kilíkie|Cilicia]] and Syria, as far as [[Egypt]] – omitting Arabian territory, which was free of tax, came 350 talents. This province contains the whole of Phoenicia and that part of Syria which is called Palestine, and Cyprus. This is the fifth Satrapy." (from Herodotus Book 3, 8th logos).[http://classics.mit.edu/Herodotus/history.mb.txt]</ref><ref name="Cohenp36">Cohen, 2006, p. 36.</ref> Herodotos využíval tento termín také jako [[etnonymum]], když psal o 'Syřanech z Palestiny' nebo 'Palestinských Syřanech'.<ref name="Herodotus">Herodotus, ''The Histories'', Bks. 2:104; 3:5; 7:89.</ref> etnický amorfní skupině, kterou odlišuje od [[Féničané|Féničanů]].<ref name="Kasher">Kasher, 1990, p. 15.</ref>

V [[Semitské jazyky|Semitských jazycích]] například v [[Akkadština|Akkadštině]] slovo ''Palastu'' odkazuje k jižníjižnímu Palestiněúzemí.<ref>Thomas L.Thompson, 'Introduction:Can a History of Ancient Jerusalem and Palestine be written?,' in T.L. Thompson (ed.) ''Jerusalem In Ancient History And Tradition,'' Continuum Publishing, 2003 pp.1-15, pp.3-4.</ref> Ve [[Hebrejština|starověké Hebrejštině]] je příbuzným slovem ''Plištim'',<ref name="Pleseth">''Plištim'' is often compared to the semitic root ''palash'' or ''falash'' meaning "rolling and spreading" or "migratory".</ref> překládané jako [[Pelištejci]], které však nerozlišuje jednotlivé [[Mořské národy]], které se vu oblastihranics egyptskou říší po vytlačení z Egypta usídlily kolem roku 1100 př. n. l.<ref>Strange 1980 p.159.</ref>

Označení ''Syrská Palestina'' bylo nadále užívána starověkými historiky, geografy a dalšími pro oblast mezi [[Středozemní moře|Středozemním mořem]] řekou [[Jordán]], například ve spisech [[Filón Alexandrijský|Filóna]], [[Flavius Iosephus|Josefa Flávia]] nebo [[Plinius starší|Plinia staršího]]. Poté co [[Římské impérium|Římané]] přijalipřejmenovali po židovských povstáních Judeu, byl termín "Palestina" jako oficiální administrativní jméno oblasti v 2 století našeho letopočtu se termínnadále "Palestina" stal hojně užívanýmužíván; byl vyražen na mincích úředních listinách a pronikl dokonce do rabínské literatury.<ref name="Cohenp37">Cohen, 2006, p. 37.</ref> Arabské slovo ''Filastin'' pak bylo logicky užívané k označení regionu již prvními arabskými geografy.

Během trvání [[Britský mandát Palestina|Britského mandátu Palestina]] byl termín "Palestinec" užíván pro zjednodušení pro všechny jeho občany bez rozdílu náboženské nebo etnické příslušnosti.<ref>{{cite journal | author = [[Vláda Spojeného království|Government of the United Kingdom]] | title = REPORT by His Majesty's Government in the United Kingdom of Great Britain and Northern Ireland to the Council of the League of Nations on the Administration of PALESTINE AND TRANS-JORDAN FOR THE YEAR 1930 | publisher = [[League of Nations]] | date = 31 December 1930 | url = http://domino.un.org/UNISPAL.NSF/a47250072a3dd7950525672400783bde/c2feff7b90a24815052565e6004e5630!OpenDocument | accessdate = 2007-05-29 |archiveurl = http://web.archive.org/web/20070222095422/http://domino.un.org/UNISPAL.NSF/a47250072a3dd7950525672400783bde/c2feff7b90a24815052565e6004e5630!OpenDocument |archivedate = February 22, 2007}}</ref>

Po vyhlášení nezávislosti [[Izrael]]e, v roce 1948, se užívání termínů "Palestina" a "Palestinský" pro Palestinské Židy přestalo používat. Například, anglicky psané noviny ''[[The Palestine Post]]'', založené Židy v roce 1932, změnili svůj název v roce 1950 na ''[[The Jerusalem Post]]''. Židé v Izraeli a na Západním břehu se dnes v návaznosti na geografickou a historickou identitu označují jako [[Izraelci]]. [[Izraelští Arabové|Arabští občané Izraele]] se označují jako Izraelci nebo Palestinci nebo Arabové.<ref name="Kershner">{{cite web|title=Noted Arab citizens call on Israel to shed Jewish identity|author=Isabel Kershner|url=http://www.iht.com/articles/2007/02/08/africa/web.0208israel.php|publisher=International Herald Tribune|date=8 February 2007|accessdate=2007-01-08|archiveurl=http://web.archive.org/web/20070210074315/http://www.iht.com/articles/2007/02/08/africa/web.0208israel.php|archivedate=2007-02-10}}</ref>

[[Organizace pro osvobození Palestiny]] v roce 1968 definovala „Palestince“ jako „ty Araby, kteří do roku 1947 sídlili v Palestině bez rozdílu toho zda byli vyhnání nebo tam zůstali. Kdokoliv, kdo se narodil po tomto datu palestinskému otci, i mimo Palestinu, je Palestincem.<ref name="charter">{{cite web|title=The Palestinian National Charter|publisher=Permanent Observer Mission of Palestine to the United Nations|url=http://www.un.int/palestine/PLO/PNAcharter.html}}</ref> Arabská národnost není nábožensky specifikovaná zahrnuje Arabsky mluvící muslimy, [[Arabští křesťané|Arabské křesťany]] a další náboženské komunity jako jsou [[Samaritáni]] a [[Drúzové]], které také mluví arabštinou. Palestinští Židé jsou do této definice také zahrnuti, avšak pouze arabsky mluvící židé, kteří sídlili v Palestině před počátkem [[Sionismus|sionistické]] invaze.“ Charta OPP také zdůrazňujezavádí pojem, že „Palestina s hranicemi, které měla v rámci Britského mandátu, je nedělitelnou teritoriální jednotkou“."<ref name="charter"/><ref name="NoteonDraftConstitution">{{cite web|title=Constitution of the State of Palestine|author=Constitution Committee of the Palestine National Council|publisher=Jerusalem Media and Communication Center|date=Third Draft, 7 March 2003, revised on March 25, 2003|accessdate=2007-08-21|url=http://www.jmcc.org/documents/palestineconstitution-eng.pdf|format=PDF |archiveurl = http://web.archive.org/web/20070708061923/http://www.jmcc.org/documents/palestineconstitution-eng.pdf |archivedate = July 8, 2007}} The most recent draft of the Palestinian constitution would amend that definition such that, "Palestinian nationality shall be regulated by law, without prejudice to the rights of those who legally acquired it prior to May 10, 1948 or the rights of the Palestinians residing in Palestine prior to this date, and who were forced into exile or departed there from and denied return thereto. This right passes on from fathers or mothers to their progenitor. It neither disappears nor elapses unless voluntarily relinquished."</ref>

V minulosti vyjádřilo několikvíce osobvědců a osobností pochybnost nad [[historickou existence národa|historickou existencí]] palestinského národa. Patří mezi ně například o bývalá izraelská ministerská předsedkyně [[Golda Meirová]], která tak učinila v&nbsp;červnu 1969 v&nbsp;rozhovoru pro britský list ''[[The Sunday Times]]''.<ref name="foxman">{{Citace monografie

V roce 1977 se v podobném duchu vyjádřil tehdejší člen výkonného výboru [[Organizace pro osvobození Palestiny]] (OOP) Zahír Músejn v rozhovoru pro nizozemský deník ''[[Trouw]]'', když prohlásil, že žádný palestinský národ jako takový není. Jeho názor však nekorespondoval s většinovým názorem vvytvořeným OOP a reflektoval [[Panarabismus|panarabský]] postoj k palestinské otázce. Músejn tehdy doslova prohlásil:<ref>{{Citace periodika