Montanismus: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Bot: Odstranění 35 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q138681) |
m Kritická tvrzení pozdějších autorů (např. Dydima Slepého) jsou dána jejich vlastním negativním stanoviskem a nejsou prokazatelné, jelikož jsou jediným zdrojem informace. značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1:
'''Montanismus''', označovaný též jako '''Nové proroctví''' představuje raně [[křesťanství|křesťanské]] hnutí [[2. století]], pojmenované po svém zakladateli Montanovi. Montanismus, který se rozšířil v [[Malá Asie|Malé Asii]], především ve [[Frýgie|Frýgii]], a v některých částech Severní Afriky, hlásal nadcházející konec světa v extrémní podobě včetně opouštění majetku, zákazu sňatků a vyzýval i k provokativnímu [[Mučedník|mučednictví]].
Podle [[Epifanios ze Salaminy|Epifania]] vzniklo toto hnutí roku [[156]], podle [[Eusebios z Kaisareie|Eusebia]] roku [[172]], ve vesnici [[Ardoban]] na pomezí [[Frýgie]] a [[Mýsie]].<ref name="Metzger">METZGER, B. M. ''The Canon of the New Testament: Its Origin, Development, and Significance.'' Oxford: Oxford UP, 1997. ISBN 9780198269540, s. 100.</ref> Za [[episkopát]]u [[hierapolis|hierapolského]] [[biskup]]a [[Papias|Papia]] se pak hnutí rozšířilo po celé [[Frýgie|Frýgii]], takže jeho stoupenci byli označováni ve 4.stol. také jako '''katafrýgové''' ({{Vjazyce|el}} {{Cizojazyčně|el|ἡ κατὰ Φρύγας αἵρησις ''hé kata Frýgas hairésis''}}, [[hereze]] rozšířená u [[Frygové|Frýgů]]). Zakladatel hnutí, Montanos, se
U počátku Nového proroctví stálo přesvědčení, že [[Nový Jeruzalém]] již brzy sestoupí na zemi a bude se nacházet ve frýgickém městě Pepuza, nacházejícím se asi 30 km na severovýchod od Hierapole.<ref name="Metzger" /> Zde se pak Montanus se svými přívrženkyněmi usadil a sebral sbírku vlastních prorockých výroků, v nichž Montanus hovoří ve jménu božím; [[Didymos Slepý]]
Pro představitele [[církev|církve]] bylo Nové proroctví nepřijatelné z vícero důvodů – předně byl pro křesťany nepřijatelný již Montanův nárok, že jeho proroctví jsou inspirovaná Duchem svatým do té míry, že se ve jménu tohoto Ducha Montanos promlouval. Někteří oponenti prohlašovali, že se Montanos považuje za vtělení [[Duch svatý|Parakléta]], zřejmě však svá proroctví, společně s extatickými projevy v komunitě svých příveženců, považoval pouze za vylití Ducha svatého, jež mělo předcházet [[paruzie|paruzii]]. Velké pohoršení vyvolávalo i to, že se do vedení tohoto hnutí dostávaly i ženy, které prorokovaly a vyučovaly.<ref name="metzger2" /> Nové proroctví pak mělo na církevní praxi největší vliv v následujících oblastech: vzhledem k [[extáze|extatickým]] projevům v montanistických komunitách se v církvi rozšířila nedůvěra vůči podobným projevům. Montanistický důraz na inspiraci jejich proroctví vedl pak církev k jasnějšímu vymezení [[biblický kánon|kánonu]] [[Nový zákon|Nového zákona]] jakožto sbírky textů, uznávaných církví za Bohem inspirované a za měřítko víry (''{{Vjazyce|la}} {{Cizojazyčně|la|regula fidei}}'').<ref>METZGER, s. 106.</ref>
Navzdory tomu, že [[církev]] označila hnutí za heretické, tato [[sekta]] přetrvala na některých místech až do [[8. století]]. Nejznámějším přívržencem montanismu je bezesporu církevní spisovatel [[Tertullianus]] († kolem [[220]]), který se zřejmě kvůli svým sympatiím k [[askeze|asketickým]] a [[rigorismus|rigoristickým]] důrazům v montanismu k tomuto hnutí ve svých pozdějších dílech přiklonil. Někteří autoři
==Související články==
| |||