Výhybka: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
upřesnění trolejových výhybek
Řádek 102:
Cca do 70. let se u ČSD používaly soustavy výhybek stupňových. Tyto výhybky byly navrženy v soustavách [[Železniční svršek|svršku]] typů T a A a pro širokorozchodnou trať i typu R s kolejnicemi R 65. Standardní úhly odbočení u jednoduchých výhybek jsou 6° a 7° s poloměrem odbočné větve 200 m, u sedmistupňových kombinovaný s poloměrem 180, resp. 170 m dle typu svršku. Pro vyšší rychlosti jsou v odbočné větvi použity úhly odbočení i 5°, 4° a 3°6´, pro vlečky byla navržena výhybka 8°30´. Úhly odbočení u symetrických a oboustranných výhybek dávají v součtu tytéž hodnoty, stejné jsou i úhly křížení u křižovatkových výhybek a křižovatek.
 
V souvislosti s přechodem na nové typy kolejnic - S49 a R65, resp. typy svršku S a R byla navržena nová soustava výhybek, kde je úhel tangensemtangentou úhlu odbočení ve formě poměru 1:n. Nejčastěji používané výhybky mají poměr 1.9 s poloměrem odbočné větve 300 m pro rychlost 50 km/h nebo 190 m pro rychlost 40 km/h. Dále se vyrábějí výhybky 1:12, 1:14 a 1:18,5 pro rychlost až 100 km/h do odbočky, 1:7,5 pro staniční zhlaví a 1:6 a 1:6,5 pro stísněné poměry vleček.
 
=== Rychlostní omezení ===