Severin z Norika: Porovnání verzí

Jeho životopis napsal kolem roku 511 opat jeho kláštera [[Eugippius]] pod názvem [[Vita Sancti Severini]]. Je to hlavní písemný pramen o římském a germánském období vlády v Rakousku. Podle něj Severin pocházel z Apulie v jižní Itálii a mluvil latinsky, podle jiných zdrojů pocházel z římské oblasti severní Afriky. Po vzoru egyptských poustevníků pobýval v poušti, dále prošel klášteremkláštery v [[Pasov]]ě a v [[Lorsch]]i. V římské provincii Noricum se usadil v táboře [[Favianis]] (dnes [[Mautern na Dunaji]]), kde obracel Germány i Římany na víru a založil svůj klášter jako první centrum řeholní spirituality a vzdělanosti na teritoriu východně od Pasova. Zemřel pokojnou smrtí ve svém klášteře.

Je uctíván v Itálii, centrem jeho kultu je město [[San Severo]], dálea [[Neapol]]. Dále byl populární v Německu, kde je mu zasvěceno několik kostelů, například Severinikirche v [[Quedlinburg]]u, a v Rakousku. Ve středověku jej jako řádového patrona ctili také čeští [[benediktini]], protože patřil k přímým předchůdcům sv. Benedikta a poustevníka sv. Antonína Velikého.