Otevřít hlavní menu

Změny

+ fotky do galerie, úprava odkazů
 
== Stavba ==
[[File:Praha,_sv._Cyril_a_Metoděj.JPG|thumb|left|Chrám z [[Václavská (ulice v Praze)|Václavské]] ulice]]
[[Soubor:Cyril a Metoděj - portál.JPG|thumb|left|Portál chrámu]]
Budova kostela je dílem [[Baroko|barokních]] [[architekt]]ů [[Kilián Ignác Dientzenhofer|Kiliána Ignáce Dientzenhofera]] a [[Pavel Ignác Bayer|Pavla Ignáce Bayera]] z let 1730 až 1736.
Jde o významnou jednolodní sálovou stavbu s postranními emporami, drobnou věžičkou v průčelí a sedlovou středchou. Původně byl zasvěcen patronu nemocných [[Karel Boromejský|sv. Karlu Boromejskému]]. Římsko-katolický chrám byl součástí sousedního ústavního domova pro kněze na penzi, který byl roku [[1783]] zrušen a proměněn v [[kasárna]] a skladiště. V roce [[1866]] se budova stala součástí [[České vysoké učení technické v Praze|ČVUT]]. Dne [[29. září]] [[1935]] byl kostel slavnostně zasvěcen [[Cyril a Metoděj|sv. Cyrilu a Metodějovi]] a stal se sídlem [[Pravoslaví|pravoslavného]] [[Svatý Gorazd II.|biskupa Gorazda]] (občanským jménem Matěj Pavlík).
 
==Zrušení kostela ==
Kostel i domov byly zrušeny [[12. leden|12. ledna]] 1783 v rámci reforem [[Seznam rakouských arcivévodů a císařů|císaře]] [[Josef II.|Josefa II.]] vnitřní zařízení z velké části rozprodáno. Napíklad hlavní oltář byl přestěhován do kostela v [[Kozmice (okres Benešov)|Kozmicích]] u Benešova [[Benešov]]a. Budovy byly přeměněny roku 1785 na vojenské skladiště a kasárna. Od roku 1869 byl komplex užíván Českou technikou jako [[České technologické centrum]]. Uvažovaný projekt na aulu pro matematiky se neuskutečnil. Roku 1885 byla terénní úroveň Resslovy ulice snížena, což zvýšilo niveau kostela a bylo třeba na terase přistavět zídku s mříží.
 
=== 20. století – pravoslaví ===
Když stál [[Svatý Gorazd II.|biskup Gorazd]] v roce [[1921]] u zrodu [[Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku|České pravoslavné církev]], začal společně s církevními představiteli hledat vhodný existující, avšak nevyužívaný kostel pro svou katedrálu. [[29. červenec|29. července]] 1933 československá rada ministrů na žádost České pravoslavné [[eparchie]] ([[diecéze]]) poskytla české církvi k dlouhodobému užívání někdejší římsko-katolický kostel sv. Karla Boromejského na rohu ulic ''Resslova'' a ''Na Zderaze''. Pronájem zahrnoval povinnost četných úprav, které Česká eparchie na kostele provedla, včetně nového vchodu a renovací interiéru.
 
Obřad [[Svěcení|vysvěcení]] prvního pravoslavného chrámu v Praze se konal [[28. září]] [[1935]] na svátek českého světce [[Svatý Václav|sv. Václava]]. Původní datum [[14. říjen|14. října]] 1934 bylo odloženo z pietních důvodů, neboť byl spáchán atentát na krále [[Alexandr I. Karađorđević|Alexandra I.]], který patřil mezi významné [[mecenáš]]e české pravoslavné církve (podílel se materiálně například na výstavbě pražského [[Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice (Žižkov)|chrámu Zesnutí Přesvaté Bohorodice na Olšanských hřbitovech]]). Vysvěcení provedl biskup Gorazd za asistence srbského [[metropolita Dositej|metropolity Dositeje]], zakarpatského [[biskup Damaskinos|biskupa Damaskina]] a ruského [[biskup Sergij|biskupa Sergije]]. Katedrála byla zasvěcena svatým Cyrilu a Metodějovi, kteří původně přinesli slovanské křesťanství na [[Velkomoravská říše|Velkou Moravu]], a od nichž církev v českých zemích vzešla. Ostatky obou svatých, mučedníka [[sv. Averk]]a a srbského arcibiskupa [[sv. Arsenij]]e, jsou pohřbené pod [[oltář]]em. Jako první obraz byla na severní stěnu lodi umístěna olejomalba ''Snímání z kříže'' od jihoslovanského malíře [[Cetković]]e, datovaná letopočtem 1927.
=== Druhá světová válka ===
{{Podrobně|Boje v kostele svatých Cyrila a Metoděje}}
Za [[Protektorát Čechy a Morava|německé nacistické okupace]] se chrám sv. Cyrila a Metoděje významně zapsal do novodobých československých dějin, kdy byl dějištěm posledního odporu skupiny příslušníků českého [[Zahraniční odboj|zahraničního odboje]], kteří se podíleli na organizaci atentátu zastupujícího [[ŘíšskýZastupující říšský protektor|zastupujícího říšského protektora]] [[Reinhard Heydrich|Reinharda Heydricha]]. Po dokončení [[Operace Anthropoid|''operace Anthropoid'']] [[27. květen|27. května]] 1942, ve spolupráci s domácím [[Odboj během druhé světové války|nekomunistickým odbojem]] poskytl [[Jan Sonnevend]] a jeho pravoslavný farář [[Vladimír Petřek|ThDr. Vladimír Petřek]] sedmi českým a slovenským parašutistům úkryt v [[krypta|kryptě]] pod chrámem. Byli to: štábní kapitán [[Adolf Opálka]], kpt. [[Jozef Gabčík]], kpt. [[Jan Kubiš]], kpt. [[Josef Valčík]], por. [[Josef Bublík]], por. [[Jan Hrubý]], por. [[Jaroslav Švarc]].
 
Původně zde měla skupina pobýt jen nakrátko, ale jeden z parašutistů úkryt prozradil ještě předtím, než mohli uniknout. Dne 18. června byla katedrála obklíčena 800 přísluníky [[Gestapo|gestapa]]. Rozkaz zněl dostat parašutisty živé. Tři z nich zemřeli při obraně hlavní lodi katedrály. Poté, co byla gestapem chrámová krypta objevena, následovalo její dobývání. Tam zbylí čtyři Češi bojovali až do posledních čtyř kulek, které si nechali pro sebe.
 
=== Současnost ===
[[Soubor:Praha, sv. Cyril a Metoděj Boží hrob.JPG|náhled|vlevo|Symbolický [[Boží hrob]] v chrámu]]
Po roce 1989 byla katedrála zrenovována, také díky nové komunitě věřících z Ruska, Běloruska a Ukrajiny. Vnitřek je vyzdoben podle zásad [[ikonografie]] pravoslaví, s obnoveným ikonostasem a ikonami. Pravidelně [[18. červen|18. června]] je každým rokem sloužena vzpomínková bohoslužba na paměť obětí „heydrichiády". Roční vzpomínková akce vyvrcholila ve vyhlášení pravoslavné katedrály svatých Cyrila a Metoděje za ''[[Národní památník hrdinů heydrichiády – Místo usmíření]]''. To se uskutečnilo při příležitosti 60. výročí, původního vysvěcení kostela na první českou pravoslavnou katedrálu [[28. září]] [[1995]].
 
== Galerie ==
<gallery>
File:Praha,_sv._Cyril_a_Metoděj_2.JPG|Chrám z [[Resslova (ulice v Praze)|Resslovy]] ulice
[[Soubor:Cyril a Metoděj - portál.JPG|thumb|left|Portál chrámu]]
File:Praha,_sv._Cyril_a_Metoděj.JPG|Chrám z [[Václavská (ulice v Praze)|Václavské]] ulice
File:Sveceni.JPG|Tradiční svěcení pokrmů na Velikonoce
File:Sveceni2.JPG|Svěcení pokrmů na Velikonoce