Knihovnictví: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 12:
[[Knihovna (instituce)|Knihovny]] a vzdělávací instituce obecně byly v době krize výrazně podfinancovány. V letech [[1932]] až 1933 byla dokonce dočasně uzavřena [[Státní knihovnická škola]]. Docházelo i k tomu, že nebyly peníze na nákup nových [[Kniha|knížek]], tedy především dražších. Navzdory zákonem ([[1. knihovní zákon|Zákon o veřejných knihovnách obecních č. 430/1919 Sb. a navazující předpisy]]) stanovené výši [[Dotace|dotací]] [[Veřejná knihovna|veřejných knihoven]] nedocházelo k plnění stanovených limitů, některé [[Obec|obce]] dokonce nefinancovaly veřejné knihovny vůbec. Veřejné knihovny doplňovaly nabídku o velmi levnou romantickou literaturu (Červená knihovna, Rodokapsy), někdy označovanou výrazem „brak“.
V třicátých letech [[Jiří Mahen]] 16. 6. [[1935]] sjednotil dvě nejvýznamnější knihovnické společnosti, tedy [[Spolek československých knihovníků]] a [[Spolek veřejných obecných knihovníků]], do jedné společnosti pod názvem [[Ústřední spolek československých knihovníků]]. V roce 1935 vešlo v platnost vládní nařízení o povinných výtiscích, avšak ty dostávaly jen akademické knihovny. [[1. knihovní zákon|Knihovní zákon z roku 1919]] umožnil, aby vznikaly i knihovny pro jazykové menšiny. Po obsazení [[Čechy|Čech]] a [[Morava|Moravy]] nacisty byla zavedena přísná [[cenzura]] a na důležitá místa byli dosazeni nacističtí pracovníci.
== Studium knihovnictví ==
| |||