Knihovnictví: Porovnání verzí

Přidáno 144 bajtů ,  před 6 lety
→‎20. století: víc pokladů už jsem nevydoloval. Minus šablona
(→‎top: promazaná a upravená „Hospodářská krize v třicátých letech a její dopad na knihovny“, zatím.)
(→‎20. století: víc pokladů už jsem nevydoloval. Minus šablona)
 
=== 20. století ===
{{Pracuje se}}
{{Podrobně|Hospodářská krize v třicátých letech a její dopad na knihovny}}
Ve třicátých letech 20. století měla finanční krize výrazný dopad na společnost. Je popisována krize [[školství]], krize inteligence a krize [[Kultura|kultury]] či [[Morálka|mravů]].
[[Knihovna (instituce)|Knihovny]] a vzdělávací instituce obecně byly v době krize výrazně podfinancovány. V letech [[1932]] až 1933 byla dokonce dočasně uzavřena [[Státní knihovnická škola]]. Docházelo i k tomu, že nebyly peníze na nákup nových [[Kniha|knížek]], tedy především dražších. Navzdory zákonem ([[1. knihovní zákon|Zákon o veřejných knihovnách obecních č. 430/1919 Sb. a navazující předpisy]]) stanovené výši [[Dotace|dotací]] [[Veřejná knihovna|veřejných knihoven]] nedocházelo k plnění stanovených limitů, některé [[Obec|obce]] dokonce nefinancovaly veřejné knihovny vůbec. Veřejné knihovny doplňovaly nabídku o velmi levnou romantickou literaturu (Červená knihovna, Rodokapsy), někdy označovanou výrazem „brak“.
 
V třicátých letech [[Jiří Mahen]] 16. 6. [[1935]] sjednotil dvě nejvýznamnější knihovnické společnosti, tedy [[Spolek československých knihovníků]] a [[Spolek veřejných obecných knihovníků]], do jedné společnosti pod názvem [[Ústřední spolek československých knihovníků]]. V roce 1935 vešlo v platnost vládní nařízení o povinných výtiscích, avšak ty dostávaly jen akademické knihovny. [[1. knihovní zákon|Knihovní zákon z roku 1919]] umožnil aby vznikaly i knihovny pro jazykové menšiny. Po obsazení [[Čechy|Čech]] a [[Morava|Moravy]] nacisty byla zavedena přísná [[cenzura]] a na důležitá místa byli dosazeni nacističtí pracovníci.
 
== Studium knihovnictví ==