Wikipedie

Moravský Krumlov: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
revert vandalismu
Řádek 48:
 
Jedná se o [[vinařská obec|vinařskou obec]] ve [[Znojemská vinařská podoblast|Znojemské vinařské podoblasti]] ([[viniční trať|viniční tratě]] Vinohrady, Jalovcová hora).
 
== Poloha ==
Moravský Krumlov leží mezi [[Českomoravská vrchovina|Českomoravskou vysočinou]] a [[Dyjsko-svratecký úval|Dyjsko-svrateckým úvalem]]. Město leží v kotlině, která je ze tří stran obtékána [[Řeka|řekou]] [[Rokytná (řeka)|Rokytnou]] (takzvaný [[meandr]] [[Rokytná (řeka)|řeky Rokytné]]).
 
== Historie ==
Region Moravskokrumlovska patří k jedněm ze stabilně osídleným územím vůbec. Doklady o osídlení pocházejí již z [[paleolit]]u. Mimořádně bohaté archeologické území bylo osídleno téměř ve všech obdobích [[pravěk]]u. [[Středověk]]é osídlení je spojeno s [[hrad]]em Rokyten v [[Rokytná (Moravský Krumlov)|Rokytné]], osídlení samotného města Moravského Krumlova je doloženo archeologickými nálezy ze [[13. století]]. První písemná zmínka o panství a [[hrad]]u pochází až z roku [[1289]], ale je pravděpodobné, že město bylo založeno [[Přemysl Otakar II.|Přemyslem Otakarem II.]] jako opěrný bod jeho domény.
 
Místní jméno ''Krumlov'', je zmiňováno v [[Latina|latinsky]] psaném listě [[Rudolf Habsburský|Rudolfa Habsburského]] z [[6. květen|6. května]] [[1277]]. Přívlastek ''„Moravský“'' byl přidán kvůli odlišení od [[Český Krumlov|Českého Krumlova]] v polovině [[17. století]]. Označení "krumm" pochází z [[němčina|němčiny]] a znamená "křivý". Je odvozeno od širokého meandru [[řeka Rokytná|řeky Rokytné]].
 
Roku [[1289]] stál v místě dnešního [[zámek (stavba)|zámku]] [[hrad]], který byl v polovině [[13. století]]majetkem [[Boček z Jaroslavic a ze Zbraslavi|Bočka z Obřan]]. Smrtí jeho vnuka [[Smil z Obřan|Smila z Obřan]] roku [[1312]] jejich [[rod (genealogie)|rod]] vymřel. Poté Moravský Krumlov přešel pod vládu [[Král|krále]] [[Jan Lucemburský|Jana Lucemburského]], jenž jej dal v roce [[1312]] do zástavy [[Jindřich z Lipé|Jindřichovi z Lipé]]. [[Šlechtický rod|Rod]] [[Páni z Lipé|pánů z Lipé]] patřil k nejvýznamnějším [[šlechtický rod|rodům]] v [[Čechy|Čechách]] a na [[Morava|Moravě]]. Roku [[1319]] se [[Jindřich z Lipé]] stal nejvyšším [[Nejvyšší maršálek|maršálkem]] [[České království|Českého království]]. Tento úřad zastávali [[páni z Lipé]] po [[století|staletí]] a Moravský Krumlov patřil k jejich hlavním mocenským a hospodářským oporám. V roce [[1368]] [[hrad]] a město odkoupil [[Ješek z Kravař]], po něm ho zdědil jeho synovec [[Beneš z Kravař a Krumlova]]. [[Páni z Kravař]] drželi Moravský Krumlov do roku [[1437]], kdy ho získali zpět [[páni z Lipé]], kteří ho vlastnili jej až do roku [[1622]]. V roce [[1536]] přijel na [[zámek (stavba)|zámek]] věhlasný lékař a přírodovědec [[Paracelsus]]. Sídlil v zámecké věži a léčil [[Jan III. z Lipé|Jana III. z Lipé]]. Za dva roky svého pobytu se mu jej nepodařilo uzdravit, napsal zde však několik významných spisů, např. třetí svazek díla Die grosse Wundersarznei a Astrologia magna. Dalším z hostů, který na zámku ošetřoval Čeňka z Lipé, byl v roce [[1571]] Johannes Crato z Kraftheimu (1519–1585), osobní lékař císařů [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinanda I.]], [[Maxmilián II. Habsburský|Maxmiliána II.]] a [[Rudolf II.|Rudolfa II.]]. Za [[páni z Lipé|pánů z Lipé]] byl zámek v druhé polovině [[16. století]] [[renesance|renesančně]] přestavěn s [[arkáda (architektura)|arkádovým]] nádvořím o třech podlažích podle projektu [[Itálie|italského]] architekta [[Leonardo Garo di Bisono|Leonarda Gara di Bisono]]. Posledním vlastníkem Moravského Krumlova z [[páni z Lipé|pánů z Lipé]] byl Pertold Bohobud z Lipé. Za jeho rozmařilého života upadlo panství do dluhů. Na zámku byly chovány desítky ušlechtilých koní i exotických zvířat. Byla tu krytá jízdárna a velká obora. Po [[bitva na Bílé hoře|bitvě na Bílé hoře]] byl Pertold jako [[moravské direktorium|moravský direktor]] odsouzen k smrti a jeho majetek konfiskován. Před rozsudkem však utekl do exilu, kde zemřel jako žebrák.<ref>Ivana Mudrová – Epopej je pýchou Krumlova, MF DNES, 3.5.2002</ref>
 
Roku [[1624]] koupil krumlovský majetek od císařské komory za 600 tis. [[Zlatý|zlatých]] [[Gundakar z Liechtensteina]]. [[Lichtenštejnové|Lichtenštejnům]] se podařilo, aby krumlovské panství bylo prohlášeno za jejich [[pozůstalost|dědičné]] [[knížectví]] (potvrzeno [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinandem II.]]). Lichtenštejnové pak drželi Moravský Krumlov až do roku 1908. Listinou z [[20. červen|20. června]] [[1644]] upravili [[znak (heraldika)|znak]], který vylepšili o svůj [[erb]] a [[kníže]]cí korunu. [[Město|města]], zavedli [[úřední jazyk]] [[Němčina|němčinu]], přáli však rozvoji řemeslnických [[Cech|cechů]]. Krumlovští Lichtenštejnové si vedli jako dobří hospodáři na svém panství. Gundakar se pokusil město společně s panstvím [[Uherský Ostroh]] přeměnit na suverénní [[knížectví Liechtenstein]], ale nezávislé knížectví pro odpor [[Morava|moravských]] stavů nepřečkalo Gundakarovy nástupce. Lichtenštejnové přetvořili zámecký areál, prováděli dílčí úpravy v jeho interiérech, kde modernizovali obytné prostory, přistavěli zámeckou kapli, založili zámecký park. V Moravském Krumlově pak nechali vystavět [[kaple sv. Floriána v Moravském Krumlově|kapli sv. Floriána]], opravili [[farní kostel Všech Svatých v Moravském Krumlově]] a rovněž i klášterní [[kostel sv. Bartoloměje v Moravském Krumlově]].
 
Po [[Bitva na Bílé hoře|Bílé hoře]] byl Moravský Krumlov vylidněný, vypálený a rozbořený. V roce [[1645]] zde drancovala 26 týdnů švédská vojska.
 
[[25. duben|25. dubna]] [[1690]] zachvátil město požár a skoro celý Moravský Krumlov vyhořel. Na základě této události byl patronem [[svatý Florián]], kterému byla zasvěcena i nově vybudovaná kaple sv. Floriána v roce [[1695]] nad městem.
 
[[23. listopad]]u [[1805]] navštívil zámek [[Napoleon Bonaparte]], táhnoucí se svým vojskem ke [[Slavkov u Brna|Slavkovu]]. Od [[14. červen|14. června]] do [[30. říjen|30. října]] [[1809]] tábořilo u Krumlova asi 10 000 francouzských vojáků. V letech [[1866]]–[[1867]] sem vtrhla [[Prusko|pruská]] vojska při [[Prusko-rakouská válka|prusko-rakouské válce]].
 
V roce [[1908]] bylo panství Lichtenštejnů prodáno spřízněnému rodu [[Kinští|Kinských]], kteří jej vlastnili až do roku [[1945]].
 
[[7. květen|7.]] a [[8. květen|8. května]] [[1945]] město bombardovala [[Rudá armáda]] a při náletu bylo zasaženo 383 domů, z toho 113 zničeno do základů. Po válce se do [[zámek (stavba)|zámku]] soustředily úřady z rozbořeného náměstí. Do prvního patra se nastěhoval místní okresní [[Okresní národní výbor|národní výbor]], sídlily zde další úřady. Úředníci úřadovali v zámeckém vybavení po Kinských. [[Mobiliář]] byl pak později svezen na několik zámků, největší část vybavení je uložena na [[Lysice (zámek)|zámku v Lysicích]]. Na krumlovském zámku pak sídlila [[československá armáda]], za které hořelo v několika různých zámeckých prostorách, do roku [[1963]] pak zde byl [[národní podnik]] [[Konekta]], který se zabýval zpracováváním zahradního nábytku. Od roku [[1963]] zde bylo umístěno učiliště s internátem [[železniční stavitelství v Brně|Železničního stavitelství v Brně]], které zde sídlilo až do převratu. Po roce [[1989]] je zámek trvale v soukromých rukách.
 
V roce [[1950]] byla městu zapůjčena plátna [[Alfons Mucha|Muchovy]] [[Slovanská epopej|Slovanské epopeje]], jež byla v letech [[1963]]–[[2011]] vystavena na [[Zámek Moravský Krumlov|zámku]] v Rytířském sále a v kapli.
 
== Pamětihodnosti ==
{{Viz též|Seznam kulturních památek v Moravském Krumlově}}
[[Soubor:Moravský Krumlov - zámek obr1.jpg|thumb|Zámek v Moravském Krumlově]]
* [[Zámek Moravský Krumlov]] – původní [[hrad]] byl postaven nejdříve ve 40. letech [[13. století]], ale první potvrzená písemná zmínka o něm pochází až z roku [[1289]]. Tehdy jsou jako jeho [[purkrabí]] uváděni [[páni z Obřan]]. [[Hrad]] byl původně zřejmě [[italský kastel|italským kastelem]], tzn. že měl původně čtyři nárožní věže. Mezi lety [[1313]] a [[1315]] přešel [[hrad]] do majetku [[páni z Lipé|pánů z Lipé]], kteří jej drželi až do roku [[1368]]. V tomto roce prodává [[Jindřich III. z Lipé]] panství i s [[hrad]]em [[páni z Kravař|pánům z Kravař]]. Za těch došlo ke stavebním úpravám hradního areálu. Po vymření [[páni z Kravař|pánů z Kravař]] se [[hrad]] dostal opět do rukou [[páni z Lipé|pánů z Lipé]]. Ti jako jeden z nejvýznamnějších [[rod (genealogie)|rodů]] přestavěli krumlovský [[hrad]] na reprezentativní zámek ze skupiny tzv. [[moravský arkádový zámek|moravských arkádových zámků]]. Je pravděpodobné, že podle tohoto vzoru byly stavěny další zámky, např. v [[Bučovice|Bučovicích]], [[Rosice (okres Brno-venkov)|Rosicích]], [[Náměšť nad Oslavou|Náměšti nad Oslavou]], [[Bohutice|Bohuticích]], [[Hrubšice|Hrubšicích]] atd. Datace přestavby je mezi odborníky diskutovaným tématem. Jisté stavební úpravy měly proběhnout již v roce [[1613]], ale stěžejní období přestavby spadá do 60. let [[16. století]]. Na [[arkáda (architektura)|arkádách]] je vročení [[1562]], které bylo potvrzeno [[dendrochronologie|dendrochronologickým]] průzkumem krovů na západním křídle zámku, a tak je pravděpodobně opravdu rokem dostavby této části arkád. Moravskokrumlovský zámek je výjimečný jednak tím, že arkády se na nachází na třech stranách nádvoří (severní, západní a jižní), jednak tím, že jsou umístěny ve všech patrech zámku a nejsou pozdějšími úpravami dotčeny, tzn. zaskleny jako např. zámku v [[Náměšť nad Oslavou|Náměšti nad Oslavou]]. Stavitelem byl zřejmě [[Leonardo Garo di Bisono]], italský architekt z oblasti [[Luganské jezero|Lugánského jezera]], jehož náhrobní kámen je umístěn v [[kostel Všech svatých (Moravský Krumlov)|kostele Všech Svatých v Moravském Krumlově]]. Rovněž jeho náhrobek je mimořádný tím, že jde o první polofigurální náhrobek v českých zemích. Stavitel je na něm zobrazen s pravítkem a kružítkem. Významnost zámku a vůbec [[páni z Lipé|pánů z Lipé]] potvrzuje také to, že na něm v roce [[1537]] působil světoznámý lékař [[Paracelsus]]. Éra [[páni z Lipé|pánů z Lipé]] v Moravském Krulově byla završena v roce [[1622]], kdy je celé panství konfiskováno na základě účasti [[Pertolda Bohobuda z Lipé]] na [[české stavovské povstání|stavovském povstání]] [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinandem II]]. Od koruny jej pak v roce [[1625]] odkoupili [[Lichtenštejnové]], jmenovitě [[Gundakar z Liechtensteina]]. Jako nejmladší ze tří bratrů založil v Moravském Krumlově tzv. [[malý majorát]]. V roce [[1645]] byl zámek s panstvím obsazen [[Švédové|Švédy]], kteří se usídlili přímo na zámku. Zámecký areál pak byl opravován. V [[18. století]] byly provedeny poslední pronikavé úpravy areálu. Po úderu bleskem byla snížena hodinová věž zámku, areál byl obezděn zídkou s [[klasicismus|klasicistními]] branami, koncem [[18. století]] byl zrušen příkop a vznikl tunel se zámeckým anglickým parkem. Po roce [[1945]] se stal zámek státním majetkem. Od roku [[1963]] do roku [[2011]] zde byla vystavována [[Slovanská epopej]] malíře [[Alfons Mucha|Alfonse Muchy]]. Byla zde i expozice lékaře [[Paracelsus|Paracelsa]] a vlastivědného buditele [[MUDr. Mořic Odstrčil|MUDr. Mořice Odstrčila]].
[[Soubor:Moravský Krumlov - zámecký park obr4.jpg|náhled|zámecký park]]
* Zámecký park – byl založen v anglickém stylu, celková rozloha parku je 12 hektarů. Leží v [[nadmořská výška|nadmořské výšce]] 249–295 m n. m. a skládá se ze čtyř částí – horního, dolního, nového parku a rokle. Dolní park byl založen kněžnou [[Eleonora z Liechtensteina|Eleonorou z Liechtensteina]] kolem roku [[1780]], kdy byl překlenut příkop, park za ním rozšířen a jednotně krajinářsky upraven. Jeho hlavním prostorem se stal dálkový průhled k zámku. Pod parkem byl koncem [[18. století]] vybudován tzv. černý tunel – původní příjezdová cesta do Moravského Krumlova. Horní park je přístupný ze severu portálem, při kterém je umístěn morový sloup. Jeho hlavním prostorem je rozsáhlý palouk podél celé horní části lemovaný působivou alejí borovic. V letech [[1978]]–[[1982]] byla na části území vybudovaná ZŠ Ivančická se školní zahradou. Jižní část horního parku tvoří oddělený přírodní amfiteátr s vlastním vstupem. Odtud je možno nahlédnout do sousedního [[židovský hřbitov v Moravském Krumlově|židovského hřbitova]]. Rokle je překlenuta mostem a na přilehlé rovinaté části je umístěn tenisový kurt. Uvnitř rokle byla koncem 20. let [[20. století]] zřízena miniaturizovaná skalka imitující horskou krajinu. Nový park byl založen v roce [[1910]] [[hrabě]]tem [[Ferdinand Kinský|Ferdinandem Kinským]] na sever od dolního parku na prostoru bývalých vinic.
 
* [[Kostel Všech svatých (Moravský Krumlov)|Kostel Všech svatých]] – farní kostel zmiňovaný poprvé roku [[1248]]. Byl původně zasvěcen [[sv. Vavřinec|sv. Vavřinci]]. [[Gotika|Gotická]] stavba zpustošena [[husité|husity]] a znovu obnovena roku [[1466]]. Roku [[1630]] poničena požárem a po rekonstrukci v letech [[1636]]–[[1646]] zasvěcena Všem svatým. Z původní stavby zbyla [[klenba]], část věže a do trojúhelníku završený [[portál (architektura)|portál]]. V kostele se nachází zachovalé náhrobní desky, jedna z nich patří staviteli renesanční podoby zámku v Moravském Krumlově [[Leonardo Garo di Bisono|Leonardu Garu di Bisono]]. V bezprostřední blízkosti se nachází římskokatolický farní úřad. Stavba byla přestavována v roce [[1873]]. Na faře údajně v roce [[1571]] zemřel biskup [[Jednota bratrská|Jednoty bratrské]] [[Jan Blahoslav]].
* [[Lichtenštejnská hrobka (Moravský Krumlov)|Lichtenštejnská hrobka]] – empírová stavba opatřená [[Liechtensteinové|lichtenštejnským]] erby a stromem života. Hrobka byla vystavěna Eleonorou z Liechtensteinu pro ostatky jejího manžela knížete [[Karel z Lichtensteinu|Karla z Lichtensteina]] a ostatních členů rodiny. Olejomalbu Krista Pána na kříži zhotovil vídeňský malíř [[Hubert Maurer]].
* [[Socha sv. Jana Nepomuckého u kostela Všech svatých]] – socha barokního světce v podživotní velikosti z mušlového vápence z druhé čtvrtiny [[18. století]]. Socha byla v roce [[2011]] restaurována.
[[Soubor:Moravský Krumlov - kostel sv Bartoloměje a bývalý klášter.jpg|náhled|kostel sv. Bartoloměje<br />s bývalým klášterem]]
* [[Kostel svatého Bartoloměje (Moravský Krumlov)|Klášter s kostelem svatého Bartoloměje]] – v roce [[1354]] bylo v [[Avignon]]u vydáno povolení ke stavbě kláštera Augustiniánů – poustevníků. [[Gotika|Gotický]] kostel měl mít loď údajně 53 metrů dlouhou a zasahovala daleko do dnešního Klášterního náměstí. Za [[husita|husitských válek]] byly kostel i klášter pobořeny. Roku [[1634]] odkoupil zbořeninu kláštera Gundakar z Liechtensteina a začal s rekonstrukcí stavby. Kostel byl přestavěn v [[baroko|barokním]] slohu. Z původní stavby však zbyl jen [[Kněžiště|presbytář]]. Roku [[1693]] byla ke kostelu přistavěna kaple Panny Marie Loretánské na půdorysu tvaru hvězdy. Výzdoba kostela pochází ze začátku [[18. století]]. Roku [[1786]] císař [[Josef II.]] klášter zrušil a později zde byla továrna, pak byty a nakonec městský úřad. Pod kostelem se nachází řádová hrobka. Před kostelem stojí barokní [[sousoší Ecce homo v Moravském Krumlově|sousoší Ecce homo]].
* Knížecí dům – nejstarší dochovaný dům na náměstí T. G. Masaryka. Jde o reprezentativní městský palác nižší šlechty, jenž získal svou podobu na počátku [[17. století]] spojením dvou domů. Po roce [[1614]] připadl dům do majetku manželky majitele panství, Marii z Lipé, poté přešel dům do držby knížete Gundakara z Liechtensteina, který zde pravděpodobně zřídil sídlo pro své úředníky. Roku [[1690]] vyhořel, v roce [[1692]] byl opraven, později byl sídlem Městské spořitelny. V letech [[1957]]–[[1960]] prošel rozsáhlou rekonstrukcí, aby zde mohlo být umístěno muzeum Moravský Krumlov, které prostor využívá dodnes společně s Městským kulturním střediskem a soukromými firmami.
[[Soubor:Moravský Krumlov - kaple svatého Floriána obr1.jpg|thumb|poutní kaple sv. Floriána]]
* [[Kaple svatého Floriána (Moravský Krumlov)|Kaple svatého Floriána]] – výrazná dominanta východně nad městem. Kaple je zasvěcena [[sv. Florián]]ovi, jehož si občané města zvolili po zhoubném požáru v roce [[1690]] za patrona města. Je postavena ve slohu klasicizujícího baroka. Na hlavním oltáři je [[J. J. Gutwein|Gutweinův]] obraz sv. Floriána, pod jehož nohami je ve vedutě vyobrazeno město kolem roku [[1700]]. Ke kapli se vztahuje legenda o záchraně života [[kníže]]te Antonína Floriána z Liechtensteina, pod kterým se splašil kůň. Jako díkůvzdání za záchranu života dal podle pověsti kníže na kopci postavit kapli. Stavba kaple byla prováděna mezi lety [[1695]] až [[1697]]. Za [[Napoleon Bonaparte|napoleonských]] válek byla kaple v roce [[1809]] zpustošena [[Francie|francouzskými]] vojáky, až v roce [[1834]] byla znova vysvěcena. Prvorepublikovou tradici zde mají tradiční poutě na první neděli po svátku [[sv. Florián]]a. V jedné z věží jsou uchovávány listiny a písemnosti pro další generace.
* [[Kostel svatého Leopolda (Rokytná)|Kostel svatého Leopolda]] v Rokytné.
* [[Městské opevnění]] – částečně dochovaný hradební systém na obvodu vnitřního města, v jádru ze [[13. století]] s pozdějšími úpravami. V roce [[1645]] bylo pobořeno [[Švédové|Švédy]]. Zajímavý úsek je [[parkán]]ové zdi s poloválcovitou baštou vybavenou klíčovými střílnami, dále [[parkán]] na severním obvodu města. V současnosti dosahuje výše 4 – 5 m, zeď je z lomového kamene a kvádrů. Součástí opevnění byly i tři brány, ze kterých se částečně dochovala tzv. tulešická brána se znatelným padacím mostem v budově [[zámek (stavba)|zámku]] (původní přístup do města), dochovaná tzv. severní brána při pěšině na střelnici v čp. 113 a nedochovaná tzv. rakšická brána s hranolovou věží mezi budovami dnešního gymnázia. Vlastní brána byla po roce [[1850]] z důvodu rozšíření dopravy zrušena, hranolová pozdě [[gotika|gotická]] pětipodlažní věž zde stála do roku počátku [[20. století]].
* [[Kaple Panny Marie (Rokytná)|Kaple Panny Marie v hájku]] v Rokytné – tzv. Mariánská studánka – [[romantismus|romantická]] centrální stavba s obrazem [[Maria (matka Ježíšova)|Panny Marie]]. Jde o kapli z třetí čtvrtiny [[19. století]] výrazných [[gotika|gotizujících]] forem stojí na dně úvalu směrem k nádraží. U kaple je postaven [[gotika|gotický]] almužní sloupek z mušlového vápence, pravděpodobně z [[15. století]].
* [[Kostel svatého Vavřince (Moravský Krumlov)|Kostel svatého Vavřince]].
* [[Kostel svatého Leopolda (Rokytná)|Kostel svatého Leopolda]] v Rokytné – v jádru pozdně [[románský sloh|románská]] jednolodní podélná stavba z pokročilého [[13. století]], [[baroko|barokizována]] po roce [[1734]], s mocnou hranolovou jednopatrovou věží zakončenou jehlanem. Kostel je obehnán ohradní barokizovanou zídkou.
* [[Židovský hřbitov v Moravském Krumlově|Židovský hřbitov]] – Na asi 82 arech se nachází 407 náhrobků, nejstarší z nich pochází z roku [[1613]]. Je zde pohřben i poslední krumlovský [[rabín]] dr. Adolf Hahn. Před vstupem je umístěna pamětní deska [[Holokaust|holocaustu]].
* [[Hradisko Rokyten v Rokytné]] – [[hrad]], který byl hospodářským a správním centrem v severovýchodní části [[Znojemsko|znojemského]] [[údělné knížectví|údělného knížectví]]. V Rokytné sídlil velmož, správce hradu, který podléhal znojemskému údělnému knížeti. Jistě zde pobývala přiměřená vojenská družina. Při hradu bývalo tržiště, rozvíjel se obchod a řemesla. S velkou pravděpodobností zde býval také [[románský sloh|románský]] kostel, který byl asi jedinou kamennou stavbou. Zánik hradu bývá spojován s trestnou výpravou pražského [[kníže]]te [[Vladislav II.|Vladislava II.]] proti [[Konrád Ota Znojemský|Konrádu Otovi Znojemskému]] v roce [[1146]]. Vyvrácení [[hradiště]] je doloženo v listině biskupa [[Jindřich Zdík|Jindřicha Zdíka]], vydané „po dobytí hradu Rokytná“ v roce [[1146]]. Možná bylo [[hradiště]] ještě nakrátko obnoveno a zcela zaniklo až roku [[1185]].
* [[Národní přírodní rezervace]] Krumlovsko-rokytenské slepence – rezervace vyhlášená v roce [[2005]] o celkové výměře 86,5 ha. Nachází se zde unikátní rostlinné a živočišné společenstva, která se dochovala na geomorfologicky a mikroklimaticky mimořádně zajímavém členitém údolí řeky Rokytné zahloubené v [[perm]]ských slepencích. Rezervace se nachází na rozhraní [[Boskovické brázdy|Boskovická brázda]] a [[vyvřelina|vyvřelinového]] masivu [[Brněnská vrchovina|Brněnské vrchoviny]]. [[Boskovická brázda]] je zde tvořena Moravskokrumlovskou a Ivančickou kotlinou.
* [[Kaple Narození Panny Marie (Polánka)]] je to kaple v centru Polánky.
 
== Osobnosti ==
 
=== Rodáci a zdejší osobnosti ===
* [[Beneš z Kravař a Krumlova]] († 1398)
* [[Maxmilián Jakub Mořic z Lichtenštejna]] (* 25. 7. 1641 – †21. 4. 1709 Moravský Krumlov), pochován je v loretánské kapli klášterního kostela. Stavbu kaple realizuje v roce 1707. Tím vyjádřil svůj vželý a citový vztah k městu. V kapli je též pochována jeho druhá manželka vévodkyně Eleonora Markéta Holštejnská.
* Ing. Arch. [[Bohumír František Antonín Čermák]] (* 1882 – †1961), architekt a stavitel projektů i v Moravském Krumlově
* [[Gundakar z Lichtenštejna]] (1586–1658), majitel panství, zakladatel tzv. malého (Gundakarova) majorátu v Moravském Krumlově
* [[Jan Jiří Guttwein]] (? – 1718), malíř a mědirytec. Mezi lety 1698–1714 působil v Moravském Krumlově. Autor oltářního obrazu Umučení sv. Bartoloměje v [[kostel sv. Bartoloměje v Moravském Krumlově|kostele sv. Bartoloměje]] a veduty města.
* MUDr. [[Emanuel Haizl]] (* 1867 Jezbořice – †1916 Moravský Krumlov), vlastenecký činitel a lékař
* [[Vilém Haňák]] (1861 – ?), pedagog, vlastivědný pracovník v regionu Moravskokrumlovska. Autor svazku [[Vlastivěda moravská|Vlastivědy moravské]] (topografické řady), věnované soudnímu okresu Moravský Krumlov
* [[Vítězslav Jonáš]] (* 1955), senátor, starosta
* [[Jiří Kacetl]] (* 1976), historik, znojemský politik
* [[JUDr. Heinrich Kaniak]] (1855 – ?), právník, vůdce německé politické reprezentace Moravského Krumlova na přelomu 19. a 20. století, německý nacionalista. Starosta města mezi lety [[1909]]–[[1918]].
* [[Antonín Kašpárek]] (1879–1978), stolařský mistr, od roku 1919 člen správní komise a člen zastupitelstva a městské rady za stranu lidovou. Mezi lety [[1923]] až [[1938]] starostou Moravského Krumlova.
* [[Josef Kaufman (klempíř a muzejník)|Josef Kaufman]] (* 1891 – †1978), klempíř, obchodník, amatérský archeolog, numismatik, sběratel, vlastenec, ředitel Okresního muzea v Moravském Krumlově, průvodce v galerii Muchova Slovanská epopej na zámku v Moravském Krumlově. Za První republiky člen zastupitelstva a člen komise výstavby.
* [[Irena Kočí]] (* 1955), poslankyně, ekonomka
* [[JUDr. Josef Kopřiva]] (1862–1938?), advokát, působící v Moravském Krumlově od roku [[1900]]. Český vlastenec, funkcionář spolků [[Národní jednota pro jihozápadní Moravu]], [[Matice Krumlovská|Matice Krumlovské]] aj. Podporovatel a zakladatel české měšťanské školy. Organizátor prohlášení Československa v Moravském Krumlově dne 3. 11. 1918. Po vzniku [[Československo|ČSR]] členem [[Místní národní výbor|národního výboru]], vládní komisař a první meziválečný starosta. V roce [[1937]] mu bylo uděleno čestné občanství města.
* [[Marie Eleonora z Liechtensteinu]] (1745–1812). Rozená princezna [[Oettingen-Spielberk]], manželka knížete [[Karel I. Boromejský z Liechstensteinu|Karla I. Boromejského z Liechtensteinu]]. Dvorní dáma císařovny [[Marie Terezie]]. Reorganizátorka zámeckého areálu v Moravském Krumlově, stavitelka [[liechtensteinská hrobka v Moravském Krumlově|lichtenštejnské hrobky]] v Moravském Krumlově po roce [[1789]], zakladatelka zámeckého parku a tzv. černého tunelu pod parkem. Nechala upravit zámeckou kapli. Členka dámského kroužku [[Josef II.|Josefa II.]], se kterým si korespondovala.
* [[Petr Málek]] (* 1961), sportovní střelec a olympionik
* [[Stanislav Marek]] (* 1970), fotbalista
* [[Vladimír Morávek]] (* 1965),divadelní a filmový režisér
* [[Jiří Němec (politik)|Jiří Němec]] (* 1971), zemědělec, komunální politik
* [[Gustav Obrlik]] (1905–1943), poslanec
* MUDr. [[Mořic Odstrčil]] (* 1843 Bezdězí – †1923 Moravský Krulmov), lékař a vlastenecký činitel
* [[JUDr. Václav Perek]] (1859–1940), moravský advokát, národní činitel. Přišel do Moravského Krumlova v roce [[1890]]. Jedenatřicetiletý právník se stal posilou místního českého národního tábora v jeho rozepřích s Němci. V roce [[1891]] se např. ohrazoval u [[moravské místodržitelství|moravského místodržitelství]] ve věci nejasností při sčítání obyvatel, kdy německá sčítací komise měla manipulovat se sčítacími archy. Perek byl zakládajícím členem místního [[Sokol (spolek)|Sokola]] a předsedou místního odboru [[Národní jednota pro jihozápadní Moravu|Národní jednoty pro jihozápadní Moravu]]. Z Moravského Krumlova odešel v roce [[1900]].
* [[František Rydval]] (1909–1970), kněz, básník a malíř
* [[Marie Eleonora ze Schwarzenbergu]] (1812–1873), narozená v Moravském Krumlově jako princezna z [[Liechtensteinové|Liechtensteinu]]. Dcera podmaršálka Mořice Josefa knížete z Liechtensteinu a Marie Leopoldiny kněžny Esterházy. V roce [[1830]] se provdala za knížete Jana Adolfa II. knížete ze Schwarzenbergu, se kterým procestovala [[Anglie|Anglii]] a na základě této cesty nechali přestavět do [[novogotika|novogotické]] podoby zámek [[Hluboká nad Vltavou]]. Zasloužila se o obnovu zámeckého parku v [[Třeboň|Třeboni]] a o vybudování rodinné hrobky Schwarzenbergů v Třeboni. Byla známá svou krásou a duchaplností a po několik desetiletí udávala tón [[Vídeň|vídeňské]] společnosti.
* [[Erich Sloschek]] (1897–1970), regionální německý historik, autor první historické syntézy o Moravském Krumlově, kurátor muzea v Moravském Krumlově, pedagogický pracovník, úředník
* [[Josef Staroštík (malíř)|Josef Staroštík]] (1908–1994), kulturní a osvětový pracovník, předseda [[Národní fronta Čechů a Slováků|Národní fronty]] v Moravském Krumlově, kronikář města, zakladatel Moravskokrumlovského zpravodaje, malíř, člen kroužku Moravskokrumlovských výtvarníků, správce galerie [[Alfons Mucha|Muchova]] [[Slovanská epopej]] na zámku v Moravském Krumlově a autor třech jejích katalogů. Ředitel Průmyslu mléčné výživy, později přejmenovaného na [[Lacrum]].
* [[Alois Stehlík]] (1877–1945), učitel, vlastivědný pracovník, paleontolog, první ředitel měšťanské školy v Moravském Krumlově. Od roku [[1919]] člen správní komise a následně člen zastupitelstva a rady za [[Čsl. strana socialistická|Čsl. stranu socialistickou]]. Odborný pracovník diluviálního oddělení [[Moravské zemské muzeum|Moravského zemského muzea]]. In memoriam jmenován čestným občanem Moravského Krumlova.
* [[Hans Tichý]] (1881–1955), poslanec, senátor, starosta, fotograf
* [[Antonín Ugwitz]] (1854–1907), učitel, český vlastenec, spolkový pracovník, autor "Příběhů města Moravského Krumlova a sousední vesnice Rokytné" z roku [[1883]].
* [[Drahomíra Vihanová]] (* 1930), filmová režisérka a scenáristka
* [[Libor Zelníček]] (* 1965), fotbalista, trenér
* [[Dagmar Zvěřinová]] (* 1953), manažerka, senátorka
 
=== Starostové ===
Řádek 66 ⟶ 149:
* Bartoloměj Pitlach (1998 - 2002)
* Bartoloměj Pitlach (2002 - 2006), dirigent Smíšeného pěveckého sboru Karla Němečka.
Současným starostou je od roku 2010 Mgr. Tomáš Třetina.
 
Předchozím starostou byl Jaroslav Mokrý (* [[1. listopad]] [[1945]]) Do funkce byl zvolen v roce [[2006]]. Stál v čele petiční akce proti přestěhování [[Alfons Mucha|Muchovy]] [[Slovanská epopej|Slovanské epopeje]] ze zámku v Moravském Krumlově do [[Praha|Prahy]].<ref>[http://www.ceskenoviny.cz/domov/index_view.php?id=342402 Zpráva ČTK na serveru České noviny ze 4. 11. 2008]</ref><ref>[http://zpravy.idnes.cz/starosta-krumlova-radi-nedavat-muchovu-epopej-tam-kde-si-mafiani-vypaluji-domy-199-/brno.asp?c=A081017_142227_brno_dmk Starosta Krumlova radí nedávat Muchovu epopej tam, kde si mafiáni vypalují domy], idnes.cz, 17. října 2008</ref><ref>[http://znojemsky.denik.cz/zpravy_region/praha-chce-epopej-i-pres-pozar-vystaviste20081020.html Praha chce Epopej i přes požár Výstaviště]</ref> V roce 2008 neúspěšně kandidoval do krajského zastupitelstva Jihomoravského kraje za ODS.<ref>[http://www.ods.cz/volby2008/kandidatka.php?kraj=85 Jihomoravský kraj, Kandidáti ODS do krajského zastupitelstva pro volby 2008]</ref>
 
== Místní části ==
* '''Moravský Krumlov'''
* [[Polánka (Moravský Krumlov)|Polánka]]
* [[Rakšice]]
* [[Rokytná (Moravský Krumlov)|Rokytná]]
 
== Okres Moravský Krumlov ==
 
Až do roku 1960 byl Moravský Krumlov okresem, který čítal následující obce :
 
[[Běhařovice]]&nbsp;•
[[Biskoupky (okres Brno-venkov)|Biskoupky]]&nbsp;•
[[Bohutice]]&nbsp;•
[[Branišovice]] {{Malé|([[Vinohrádky]])}}&nbsp;•
[[Budkovice (Ivančice)|Budkovice]]&nbsp;•
[[Čermákovice]]&nbsp;•
[[Damnice]]&nbsp;•
[[Dobelice]]&nbsp;•
[[Dobronice (Tavíkovice)|Dobronice]]&nbsp;•
[[Dobřínsko]]&nbsp;•
[[Dolenice]]&nbsp;•
[[Dolní Dubňany]]&nbsp;•
[[Dukovany]]&nbsp;•
[[Džbánice]]&nbsp;•
[[Heřmanice u Rouchovan]]&nbsp;•
[[Horní Dubňany]]&nbsp;•
[[Horní Kounice]]&nbsp;•
[[Hostěradice]]&nbsp;•
[[Hrubšice]]&nbsp;•
[[Chlupice]]&nbsp;•
[[Jamolice]]&nbsp;•
[[Jezeřany-Maršovice|Jezeřany]]&nbsp;•
[[Jiřice u Miroslavi|Jiřice]]&nbsp;•
[[Kadov (okres Znojmo)|Kadov]]&nbsp;•
[[Kašenec]]&nbsp;•
[[Křepice (okres Znojmo)|Křepice]]&nbsp;•
[[Kubšice]]&nbsp;•
[[Lesonice (okres Znojmo)|Lesonice]]&nbsp;•
[[Loděnice (okres Brno-venkov)|Loděnice]]&nbsp;•
[[Jezeřany-Maršovice|Maršovice]]&nbsp;•
[[Medlice]]&nbsp;•
[[Miroslav (okres Znojmo)|Miroslav]] {{Malé|([[Václavov (Miroslav)|Václavov]])}}&nbsp;•
[[Miroslavské Knínice]]&nbsp;•
[[Míšovice]]&nbsp;•
[[Morašice (okres Znojmo)|Morašice]]&nbsp;•
[[Našiměřice]]&nbsp;•
[[Olbramovice (okres Znojmo)|Olbramovice]] {{Malé|([[Babice (Olbramovice na Moravě)|Babice]]&nbsp;•[[Lidměřice]]&nbsp;•[[Želovice]])}}&nbsp;•
[[Petrovice (okres Znojmo)|Petrovice]]&nbsp;•
[[Polánka (Moravský Krumlov)]]&nbsp;•
[[Přeskače]]&nbsp;•
[[Ratišovice]]&nbsp;•
[[Rešice]] {{Malé|([[Kordula (Rešice)|Kordula]])}}&nbsp;•
[[Rokytná (Moravský Krumlov)|Rokytná]]&nbsp;•
[[Rouchovany]]&nbsp;•
[[Rybníky (okres Znojmo)|Rybníky]]&nbsp;•
[[Řeznovice]]&nbsp;•
[[Skalice (okres Znojmo)|Skalice]]&nbsp;•
[[Skryje nad Jihlavou]] {{Malé|([[Lipňany u Skryjí|Lipňany]])}}&nbsp;•
[[Stupešice]]&nbsp;•
[[Suchohrdly u Miroslavi|Suchohrdly]]&nbsp;•
[[Šemíkovice]]&nbsp;•
[[Šumice (okres Brno-venkov)]]&nbsp;•
[[Tavíkovice]]&nbsp;•
[[Trnové Pole]]&nbsp;•
[[Trstěnice (okres Znojmo)|Trstěnice]]&nbsp;•
[[Tulešice]]&nbsp;•
[[Vedrovice]]&nbsp;•
[[Vémyslice]]&nbsp;•
[[Višňové]]&nbsp;•
 
== Odkazy ==
Řádek 118 ⟶ 274:
* Muzejní a vlastivědná společnost v Brně: ''Moravský Krumlov ve svých osudech'', Brno 2009
* SÚS a ministerstvo vnitra : "Administrativní lexikon obcí republiky Československé 1955", Praha 1955
 
=== Související články ===
* [[Krumlovsko-rokytenské slepence]]
* [[Městská autobusová doprava v Moravském Krumlově]]
* [[Cyklistická trasa 401]]
* [[Slovanská epopej]]
 
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat|Moravský Krumlov}}
* http://www.mkrumlov.cz/ Oficiální stránky
* http://dokrumlova.cz/ Turistický informační portál
* http://www.mkrumlovsko.cz/ Regionální portál Moravský Krumlov a okolí
 
{{HlavičkaObecNav|Moravský Krumlov|Moravský Krumlov|Město}}
'''Moravský Krumlov'''&nbsp;|
[[Polánka (Moravský Krumlov)|Polánka]]&nbsp;|
[[Rakšice]]&nbsp;|
[[Rokytná (Moravský Krumlov)|Rokytná]]
{{PatičkaObecNav}}
 
{{Okres Znojmo}}
 
[[Kategorie:Moravský Krumlov| ]]
[[Kategorie:Města na Moravě]]
[[Kategorie:Moravská poutní místa]]
[[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]]
[[Kategorie:Obce s rozšířenou působností]]
[[Kategorie:Městské památkové zóny v Česku]]
[[Kategorie:Bývalá okresní města v Česku]]
[[Kategorie:Mikroregion Moravskokrumlovsko]]
[[Kategorie:Města v okrese Znojmo]]
[[Kategorie:Místní části v Moravském Krumlově]]
[[Kategorie:Znojemská vinařská podoblast]]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Moravský_Krumlov“