O původu druhů: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Odstraňuji šablonu {{link FA}} (vkládanou Wikidaty - skript od Amira) |
m Náhrada dle ŽOPP Z 16. 5. 2015 |
||
Řádek 523:
}}</ref> a obecně rozšířenou debatu bez přísných hranic mezi vědeckými otázkami a ideologickými, sociálními nebo náboženskými aspekty.<ref name="bowler177">Bowler (2003), s. 177–180.</ref> Mnoho z počátečních reakcí bylo nepřátelských, ale Darwin musel být brán vážně, jelikož jeho jméno bylo ve vědě významné a respektované. Okolo ''Původu druhů'' nevzniklo tolik kontroverzí, jako při vydání knihy Roberta Chamberse z roku 1844 ''The Vestiges of the Natural History of Creation'' (česky ''Stopy přírodních dějin stvoření''). Ta byla vědci odmítnuta,<ref name="wyhe48" /> ale přiměla širokou čtenářskou veřejnost věřit, že přírodní i lidská společnost je řízena přírodními zákony. ''O původu druhů'', jako kniha širokého veřejného zájmu, se stala spojovanou s myšlenkami společenské reformy. Její zastánci plně využili vlnu recenzí v časopisech a ''Původ'' tak vzbuzoval více zájmu než téměř všechny další vědecké práce, ačkoliv byl stále neúspěšný ve srovnání s dosud prodávanou publikací ''Stopy stvoření''.<ref>Brownová (2002), s. 102–103.</ref> Darwinova kniha ospravedlňovala vědeckou diskuzi o evolučním mechanismu a nově ražený termín [[darwinismus]] byl používán ve spojitosti s celým [[evolucionismus|evolucionismem]], nikoliv jen s jeho myšlenkami. Okolo poloviny 70. let 19. století byl evolucionismus vítězný.<ref name="bowler177" />
S výjimkou strohé narážky v závěrečné kapitole se Darwin vyhýbal tématům lidské evoluce. Navzdory tomu první recenze prohlašovala, že kniha vytvořila z myšlenky „lidé z opic“ (tato fráze pochází z publikace ''Stopy stvoření'') krédo.<ref>Brownová (2002), s. 87</ref><ref>Leifchild (1859).</ref> [[Evoluce člověka|Vývoj člověka]] se stal centrem diskuse a byl silně obhajován [[Thomas Henry Huxley|Thomasem Henrym Huxleym]], který ho zdůrazňoval ve svých populárních „dělnických přednáškách“. Darwin své vlastní názory nevydával do konce roku 1871.<ref>Bowler (2003), s. 207–209</ref><ref>Huxley (1863).</ref> [[naturalismus (filosofie)|Naturalismus]] [[přirozený výběr|přirozeného výběru]] se střetl s předpoklady [[teleologie]] a ačkoliv to mohlo být urovnáváno [[teistická evoluce|teistickou evolucí]], jiné mechanismy obsahující větší pokrok či záměr byly přijatelnější. [[Herbert Spencer]] měl již [[lamarckismus]] začleněný ve své populární filosofii progresivního [[volný trh|volného trhu]] lidské společnosti. Zpopularizoval termíny ''evoluce'' a ''[[přežití nejzdatnějšího]]'' a mnozí se domnívali, že byl Spencer hlavní evolucionářský myslitel.<ref>Bowler (2003), s. 203–207, 220–222.</ref>
=== Vliv na vědeckou společnost ===
| |||