Zemská křesťansko-socialistická strana: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Dějiny: + obrázek
m typo
Řádek 2:
 
== Dějiny ==
Šlo o nejsilnější politickou formaci maďarské národnostní menšiny v ČSR. Navazovala na křesťanskosociální stranu, která v [[Uhersko|Uhersku]] působila již počátkem 20. století. Byla založena na sjezdu v [[Košice|Košicích]] [[23. listopad]]u [[1919]]. Prvním předsedou se stal [[Jenö Lelley]]. Do [[Volby do parlamentu Československé republiky 1920|parlamentních voleb v roce 1920]] šla pod jménem '''Maďarsko-německá křesťansko-sociální strana''', přičemž uzavřela alianci s menší [[Zemská strana zemědělců a malorolníků|Zemskou stranou zemědělců a malorolníků]]. V letech [[1925]]-[[1932]] Zemské křesťansko-socialistické straně předsedal [[Géza Szüllő]], v letech [[1932]]-[[1936]] pak [[János Esterházy]]. Tiskovým orgánem strany byl deník ''Népakarat'', později ''Magyar Hírlap''.<ref>{{Citace monografie
| titul = Politické strany, 1861-19381861–1938
| vydavatel = Doplněk
| místo = Brno
Řádek 15:
[[File:Janos Esterhazy.jpg|thumb|János Esterhazy]]
 
Strana se definovala jako křesťanská a v opozici proti socialistickým ideologiím. Požadovala autonomii Slovenska a národnostní rovnoprávnost Maďarů. První předseda Jenö Lelley zastával smířlivější postoj k československému státu, ale následující vedení od roku [[1925]] již stranu orientovalo výrazněji výše kriticky k ČSR. Frakce okolo Lelleye pak založila novou stranu nazvanou [[Západoslovenská křesťansko-sociální strana]], která ale v [[Volby do parlamentu Československé republiky 1925|parlamentních volbách v roce 1925]] neuspěla, zatímco volební zisk Zemské křesťansko-socialistické strany sice poklesl, ale dále si zachovala výraznou parlamentní reprezentaci. Před [[Volby do parlamentu Československé republiky 1929|parlamentními volbami v roce 1929]] strana vytvořila alianci s dalšími dvěma menšinovými politickými formacemi ([[Maďarská národní strana]] a [[Spišská německá strana]]). Tato koalice pak opětovně úspěšně kandidovala i v [[Volby do parlamentu Československé republiky 1935|parlamentních volbách v roce 1935]]. Po nich docházelo k dalšímu sbližování Zemské křesťansko-socialistické strany a Maďarské národní strany, které vyústilo v červnu [[1936]] ve vznik [[Sjednocená maďarská strana|Sjednocené maďarské strany]].<ref>''Politické strany.'', s. 926-932926–932</ref>
 
Mezi jejími voliči nebyli jen etničtí Maďaři, ale i někteří etničtí Slováci naklonění uherské státní myšlence a maďarské kultuře ([[maďarón]]i). Například poslanec [[Ján Dobránsky]] projevy v parlamentu přednášel ve slovenštině. Byl ovšem stoupencem samostatného východoslovenského národa (takzvaní [[Slovjaci]]) a jako oficiální jazyk prosazoval [[šariš]]ské nářečí.<ref>{{Citace elektronické monografie
Řádek 23:
| jazyk = slovensky
| datum přístupu = 2011-10-21}}</ref> V komunálních volbách strana pravidelně získávala v některých obcích ([[Košice]]) vyšší podíl hlasů, než by odpovídalo národnostnímu podílu maďarského etnika.<ref>{{Citace monografie
| titul = Kárník, Z.: České země v éře První republiky, Díl 3. O přežití a o život (1936-19381936–1938)
| vydavatel = Libri
| místo = Praha
| rok = 2003
| isbn = 80-7277-119-1
| strany = 136-138136–138
| jazyk = česky
}}</ref>