'''Právo sociálního zabezpečení''' je soubor hmotněprávních i procesněa právníchprocesních norem, jejichž účelem je předejít možným sociálním rizikům, odstranit nepříznivé následky [[Sociální událost|sociálnísociálních událostí]] a vytvářet příznivé podmínky pro sociální začlenění člověka. JednotlivéJednotlivá pravidla v českém normykontextu upravují systémy [[Sociální zabezpečení v Česku|sociálního zabezpečení v České republice.]]<ref name=":0">VESELÝ, Jiří a kol. Právo sociálního zabezpečení. Praha: Linde Praha, 2013. 311 s. ISBN 978-80-7201-915-1</ref>
Jde o samostatnou hraniční oblastsoučást [[Veřejné právo|veřejného práva]] s [[veřejné právo|veřejnoprávními]] ise [[soukromé právo|soukromoprávními]] prvky, součást veřejného práva. Je tvořenatvořeno [[Právní předpis|právními předpisy]] upravujícími hmotné zabezpečení a služby zabezpečované, regulované nebo poskytované [[stát]]em [[občanství|občanům]], kteří v důsledku [[sociální událost]]i nemohou být výdělečně činní a jejichž [[sociální práva]] zaručená [[ústava|ústavou]] jsou ohrožena. Upravuje soukromoprávní i veřejnoprávní [[Právní vztah|vztahy]] vznikající v souvislosti se zajišťováním těchto práv, pokud v souvislosti s tím stát něco poskytuje, a také povinnost občanů zabezpečit se pro budoucnost a způsoby přerozdělování mezi lidmi pro krytí jejich státem uznaných sociálních potřeb.
