Verze z 18. 5. 2015, 11:25 editovat 46.30.239.243 (diskuse) Pridany informace značky: možný vandalismus editace z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 18. 5. 2015, 11:25 editovat zrušit editaci Miďonek (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 9 575 editací Verze 12593618 uživatele 46.30.239.243 (diskuse) zrušena Přejít na další porovnání →
Řádek 1: [[Soubor:Rtut_tlakomer.png\|thumb\|Torricelliho pokus]] '''Atmosferický tlak''' je síla, kterou působí atmosféra planety (obvykle chápána Země) na jednotkovou plochu v daném místě. * čerstvé sýry – nemají kůrku, nedávají se zrát; mají konzistenci podobnou tvarohu ** Lučina, žervé, ricotta, cottage, mascarpone * měkké sýry – zrají krátce, obsahují menší množství vody a tuku ** smetanový sýr, bryndza * plísňové sýry s bílou plísní na povrchu - obsah tuku 40 - 60% ** Brie, Hermelín, Camembert * polotvrdé sýry – zrají déle, dobře se krájí, obsahují méně vody ** Čedar, Gouda, Eidam, Ementál, Raclette, Cantal * tvrdé sýry – zrají dlouho, nízký obsah vody, obsah tuku až 50 %, dobře se strouhají ** Parmezán, pecorino, sbrinz * tavené sýry – vyrábí se z jednoho nebo více druhů sýrů (tvrdých i měkkých) pomocí tavicích solí. Jsou trvanlivé, většinou různě dochucované Atmosferický tlak dosahuje nejvyšších hodnot při hladině moře (popř. povrchu planety) a s rostoucí [[Nadmořská výška\|výškou]] klesá. Atmosférický tlak není stálý, ale kolísá na daném místě zemského povrchu kolem určité hodnoty. ~~=== Dle obsahu tuku v sušině ===~~ vysokotučné – nad 60 % smetanové – 50-60 % plnotučné – 45-50 % tučné – 40–45 % tříčtvrtětučné – 30–40 % polotučné – 20–30 % nízkotučné – do 10 % Tlak menší než barometrický (průměrný atmosferický) tlak se nazývá '''podtlak''', tlak větší než barometrický tlak se nazývá '''přetlak'''. Prostor s takřka [[nula\|nulovým]] tlakem se nazývá ''[[vakuum]]''. ~~== Některé druhy sýra ==~~ Abondance Atmosférický tlak má velký význam v [[meteorologie\|meteorologii]]. Balkánský sýr Beaufort == Barometrická rovnice == Bleu d´Auvergne - sýr s modrou plísní Vzhledem k velké [[stlačitelnost]]i [[plyn]]ů není barometrický tlak [[lineární funkce\|lineární funkcí]] [[Nadmořská výška\|výšky]], jako je tomu např. u [[kapalina\|kapalin]] (viz [[hydrostatický tlak]]). Mění-li se [[hustota]] s tlakem podle [[Boyleův-Mariottův zákon\|Boyleova-Mariottova zákona]], můžeme v [[atmosféra\|atmosféře]] vymezit vrstvu vzduchu o hustotě <math>\rho</math>, která se nachází ve výšce <math>h</math>. Ze vztahu pro hydrostatický tlak lze pro tlakový rozdíl ve vrstvě psát Bresse Bleu - sýr s bílou i modrou plísní :<math>\mathrm{d}p = -\rho g\mathrm{d}h</math> Buchette - kozí sýr Podle Boyleova-Mariottova zákona při stálé [[teplota\|teplotě]] platí Bryndza :<math>\rho = \frac{\rho_0}{p_0}p</math>, Chavroux - čerstvý kozí sýr kde <math>\rho_0</math> a <math>p_0</math> označuje nějakou známou (základní) hustotu a [[tlak]]. Comté Cottage Z předchozích vztahů dostaneme Eidam :<math>\frac{\mathrm{d}p}{p} = -\frac{\rho_0}{p_0}g\mathrm{d}h</math> Epoisses odkud po [[Integrál\|integraci]] a úpravě dostaneme vztah Gorgonzola - tučný italský sýr ostřejší chuti, prorostlý vnitřní modrou plísní :<math>p = p_0\mathrm{e}^{-\frac{\rho_0 g\Delta h}{p_0}}</math> Jadel – český pletený pařený ovčí sýr Tento vztah bývá označován jako '''barometrická rovnice'''. Mozzarella Niva Olomoucké tvarůžky Pro závislost hustoty vzduchu na výšce můžeme podobně dostat Oštěpek :<math>\rho = \rho_0\mathrm{e}^{-\frac{\rho_0 g\Delta h}{p_0}}</math> Parenica ** Roquefort == Normální tlak == Tlak vzduchu je závislý na nadmořské výšce, na velikosti tíhového zrychlení, na mocnosti, teplotě a hustotě atmosféry v daném místě. Z důvodu snazšího porovnávání výsledků různých měření barometrického tlaku byl zaveden tzv. '''normální tlak vzduchu''' ('''normální atmosférický tlak''') ''p<sub>n</sub>'' (též ''p<sub>0</sub>'' ), který je definován jako přibližně průměrná hodnota tlaku vzduchu při mořské hladině na 45° s.š. při teplotě 15 °C a tíhovém zrychlení g<sub>n</sub> = 9,80665 ms<sup>-2</sup>. :<math>p_n = 101 325\,{\rm Pa} = 1013,25\,{\rm hPa} = 760\,{\rm torr}</math> == Měření == V [[meteorologie\|meteorologii]] měříme tlak nejčastěji pomocí [[kapalinový tlakoměr\|rtuťových tlakoměrů]], [[aneroid]]ů a [[barograf]]ů. V meteorologii se atmosférický tlak vyjadřuje nejčastěji [[Fyzikální jednotka\|jednotkou]] [[Pascal (jednotka)\|hektopascal]] (hPa). Při použití rtuťových barometrů se stále užívá jednotka [[torr]] (milimetr rtuťového sloupce), která se dále přepočítává na hektopascaly. == Použití == Měření atmosférického tlaku má velký význam v [[meteorologie\|meteorologii]], neboť atmosférický tlak (a především jeho změny a [[rychlost]] těchto změn) jsou důležité pro [[předpověď počasí]]. Např. zvýšení atmosférického tlaku obvykle znamená příchod [[slunečno\|slunečného]] počasí s malou [[oblačnost]]í, zatímco pokles tlaku ohlašuje příchod oblačnosti a [[déšť\|deštivého počasí]]. Pro srovnatelnost údajů se pak používá, obdobně jako u [[výškoměr]]ů, tlak ''přepočtený na [[hladina moře\|hladinu moře]]'' (QNH či QFE). == Související články ==

Atmosférický tlak: Porovnání verzí