Alfred Löw-Beer: Porovnání verzí

'''Alfred Löw-Beer''' [''alfred lef bir''] (*[[Květen16. květen|16. května]] [[1872]] ve [[Vídeň|Vídni]] – [[Duben10. duben|10. dubna]] [[1939]] poblíž [[Stříbro (okres Tachov)|Stříbra]]) byl německý podnikatel a provozovatel továren na českém území [[Česká republika|České Republiky]].

Alfred Löw-Beer se narodil ve Vídni [[Max Löw-Beer|Maxi Löw-Beerovi]] a [[Pauline Löw-Beer|Pauline Löw-Beerové]], což byla rodina židovských německých průmyslníků. Právě rodina Löw-Beerů na území České Republikyrepubliky, konkrétně na [[Morava|Moravu]], přišla už v 17. století. Později se rodina výrazně podílela na průmyslovém rozvoji na celé Moravě. Vybudovala vlastní tovární areál, specializovaný na textilní výrobu a poskytla lidem řadu pracovních míst, díky čemuž se snížila nezaměstnanost v této oblasti. Dokonce pro své zaměstnance nechali postavit úřednické a dělnické domky, pro jejich děti potom mateřskou školu. Na Vánoce vždy děti chodili děti obdarovat hračkami, cukrovím, ovocem, nebo oblečením. Jejich vlněné látky dostávali každoročně i zaměstnanci.

Alfred se oženil ve svých dvaceti devíti letech ve [[Vídeň|Vídni]]. Jeho ženou se stala [[Marianne Wiedmann]]. Měl s ní tři děti., Jednímjedním z nich byla [[Grete Tugendhat]], které dal v roce 1929 i část svého pozemku jako věno. Greta na tomto pozemku nechala se svým manželem vystavět slavnou [[Vila Tugendhat|Viluvilu Tugendhat.]]<br />

Většina rodiny uprchla v roce [[1939]] před nacistickým terorem do Velké Británie, ale Alfred ještě zůstal v okupovaném [[Československo|Československu]], aby zachránil co nejvíce z rodinného majetku. O Velikonocích 1939 zemřel na útěku. V současnosti žijí potomci této významné židovské podnikatelské rodiny na mnoha místech v [[Evropa|Evropě]] a [[USA]]. <ref>{{Citace elektronické monografie

Alfred Löw-Beer vlastnil několik pozemků, přičemž na nejznámějším z nich je na adrese Drobného 22 v [[Brno|Brně]] postavena [[Vila Löw-Beer (Brno-Černá Pole)|Vilavila Löw-Beer]]. Nechal ji v roce 1903 vybudovat [[Moritz Fuhrmann]]. Když zemřel, vilu prodali její dědicové Alfredu Löw-Beerovi. Ten ji nechal ve třicátých letech upravit.

Vila v řadové zástavbě má třítaktovou dispozici s prostornou centrální halou s velkým střešním světlíkem. Fasády zdobí [[Secesní architektura|secesní]] vegetabilní štukový dekor a ve spodní partii pásová [[Rustika|rustika]]. Členitějšímu zahradnímu průčelí je předloženo schodiště s terasou. Podobný dekor je užit i na stěnách a stropech v interiérech, secesní rostlinné motivy jsou také na keramické dlažbě a na litinovém zábradlí vstupního schodiště. Autor projektu je nejspíše vídeňský [[Architekt|architekt]] [[Alexander Neumann]]. <ref>{{Citace monografie

Další známou stavbou, kterou zadal Alfred Löw-Beer je [[Löw-Beerovy vily ve Svitávce|Malámalá vila Löw-Beer]] ve [[Svitávka (okres Blansko)|Svitávce]]. Autor architektonického návrhu zasadil vilu, která má charakter příměstského [[Letohrádek|letohrádku]], do půvabného přírodního rámce rozsáhlého parku. Jedná se o třítraktovou dvoupodlažní stavbu se sníženým přízemím a kýlovou střechou, zhruba na půdorysu čtverce.<ref name="low beer villa mala"> [www.low-beerovy-vily.cz/low-beerovy-vily/mala-vila-svitavka/]</ref>

Za reprezentativní sídlo této rodiny se považuje [[Löw-Beerovy vily ve Svitávce|Velkávelká vila Löw-Beer]] ve Svitávce. Vila byla postavena mezi lety 1900 a 1902 podle návrhu brněnského stavitele [[Josef Nebehosteny|Josefa Nebehostenyho]]. Dominantou této vily bylo mramorové schodiště v hale hned při vstupu a stěny pokryté zeleným, stříbrem protkávaným [[Brokát|brokátem]]. Vnitřní část vily prošla v polovině 30. &nbsp;let 20. &nbsp;století přestavbou, kterou inicioval Fritz Löw-Beer, a to podle projektu architekta Rudolfa Baumfelda.<ref>{{Citace elektronické monografie

Celá jeho rodina byla díky svému [[Židé|židovskému]] původu pronásledována, proto raději většina z nich emigrovala do zahraničí, do [[Velká Británie|Velké Británie]]. Alfred zůstal v České RepubliceČeskoslovensku. Byl poprvé zatčen už 15.&nbsp;března 1939 ještě před příchodem [[Nacismus|nacistů]]. Ten samý den ho také propustili. Znovu byl zatčen 16.&nbsp;března 1939 „na pokyn celní bezpečnostní služby“ a dodán opět do věznice Policejního ředitelství v Brně, odkud byl propuštěn téhož dne. Pokusil se uniknout pod falešným jménem z [[Protektorát Čechy a Morava|protektorátu]], ale jeho mrtvola byla nalezena poblíž železniční trati nedaleko [[Stříbro (okres Tachov)|Stříbra]]. Jeho osudy těsně před smrtí byly velice dramatické a dodnes nebyly spolehlivě objasněny. <ref>{{Citace elektronické monografie