Réva vinná: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m odebrána Kategorie:Okrasné rostliny; přidána Kategorie:Okrasné dřeviny za použití HotCat |
→Choroby a škůdci: rubu listů (spodní strany) |
||
Řádek 132:
}}</ref>), která saje na kořenech révy a způsobuje jejich uhnívání, v důsledku čehož dochází k úhynu celé rostliny. Tato mšice na přelomu [[19. století|19.]] a [[20. století|20.]] století zdecimovala [[vinice]] v celé [[Evropa|Evropě]]. Nejdříve se objevila ve [[Francie|Francii]], kam byla kolem roku [[1860]] zavlečena z [[Amerika|Ameriky]] pravděpodobně spolu s okrasnou [[réva americká|americkou révou]] (''Vitis labrusca''). Později se révokaz rozšířil po celém kontinentu, na [[Morava|Moravě]] se objevil poprvé v roce [[1890]] v [[Šatov]]ě. Révokazová kalamita způsobila likvidaci většiny vinic a musely být hledány cesty, jak tomuto škůdci čelit. Jako nejúčinnější se nakonec ukázalo [[štěpování]] odrůd evropské révy na odolné [[podnož]]e vyšlechtěné z révy americké. Kromě toho byly vyšlechtěny hybridní rezistentní odrůdy, vzniklé křížením odrůd evropské révy s révou americkou. <!-- Toto by se dalo hodně rozepsat, ale momentálně nemám dostatek odborných zdrojů. Také by to chtělo asi celé zkontrolovat na věcnou správnost. --> Protože jsou vinice stále révokazem napadeny, i v současnosti je nutné používat sazenice, které jsou vůči němu odolné. Mšička révokaz je v současnosti karanténním druhem.
Dalšími častými škůdci jsou [[vlnovník révový]] (''Colomerus vitis'') způsobující plstnatost
Mezi nejčastější choroby révy vinné patří virový [[roncet]] (způsobovaný virem roncetu révy vinné); houbové choroby [[padlí révové]] (''Oidium tuckerii''), [[plíseň révy vinné]] (způsobovaná houbou ''Plasmopara viticola'') a [[šedá plesnivost]] čili [[plíseň šedá]] (způsobovaná vřeckovýtrusnou houbou ''Botryotinia fuckeliana'').
|