Władysław Sikorski: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
opr. značka: editace z Vizuálního editoru |
→V politice: typos |
||
Řádek 37:
Ve [[Druhá Polská republika|2. polské republice]] zastával v letech [[1922]] až [[1923]] funkci [[Předseda vlády|ministerského předsedy]], když vedl [[První vláda Władysława Sikorského|vládu]] po atentátu na prezidenta [[Gabriel Narutowicz|Gabriela Narutowicze]]. V kabinetu zastával rovněž post ministra vnitra. Pak se ale vrátil zpět do armády jako generální inspektor pěchoty.
V roce [[1924]] působil jako ministr vojenských záležitostí v [[Druhá vláda Władysława Grabského|druhé Grabského vládě]]. Zastával orientaci na spojenectví s [[Francie|Francií]]. V době [[Sanace (Polsko)|sanace]] se nepřidal na žádnou stranu, měl neshody s [[Józef Piłsudski|Józefem Piłsudskim]], který Sikorskému nedůvěřoval, a dalšími představiteli země a roku 1928 byl zbaven funkce.
V roce 1936 se podílel na pokusu a sjednocení protisanační opozice v emigraci, tzv. [[fronta Morges]].
Během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] se stal ministerským předsedou polské vlády v exilu a velitelem jejích vojsk namísto zkompromitované sanační garnitury. Vystupoval jako hlavní obhájce zájmů Polska na diplomatické úrovni. Po porážce Francie v roce 1940 se exilová vláda uchýlila do [[Londýn]]a, zde Sikorski podepsal smlouvu o výstavbě polské armády ve Velké Británii. S československou vládou v exilu jednal o poválečné československo-polské konfederaci.<ref name="Křen1"/>
| |||