Ferenc Liszt: Porovnání verzí

[[Soubor:Liszt_(Lehmann_portrait).jpg|thumb|Mladý Liszt na portrétu]]
{{Příbuzenstvo|příbuzenstvo=

Lisztova matka [[Anna Lisztová|Anna]], rozená Marie Anna Lager ([[9. květen|9. května]] [[1788]], [[Kremže|Krems]], [[Rakousko]] – [[6. únor]]a [[1866]], [[Paříž]], [[Francie]]), vyrůstala v Rakousku. V devíti letech ztratila rodiče a musela se přestěhovat do [[Vídeň|Vídně]], kde pracovala jako služka jedenáct let. [[11. leden|11 ledna]] [[1811]] se provdala za [[Adam List|Adama Lista]] (nebo Liszta) z obce Unterfrauenhaid v dnešním [[Burgenland]]sku. Lisztův otec byl amatérský [[Klavír|pianista]] a [[Violoncello|cellista]] a úředník na dvoře [[kníže]]te Nicholase II. [[Esterházyové|Esterházy]]. Jeho příjmení je známo pod [[Němčina|německým]] zněním ''List'' i pod [[Maďarština|maďarskou]] verzí ''Liszt''. Mateřskou řečí malého Ference Liszta byla němčina. Teprve po roce 1870 se naučil maďarsky.

Ferenc (nebo Franz) Liszt, kterého základům klavírní hry učil již od šesti let jeho otec, projevil záhy výjimečné hudební nadání. Hudbu skládal od osmi let a první koncerty byl schopen absolvovat již v devíti letech. Díky finanční podpoře uherské šlechty mohl od roku 1821 studovat hudbu ve [[Vídeň|Vídni]], kde jej učili [[Carl Czerny]] hře na klavír a [[Antonio Salieri]] hudební [[Kompozice|kompozici]]. Zde se mimo jiné setkal i s [[Ludwig van Beethoven|Ludwigem van Beethovenem]]. Roku 1823 odjel do Paříže, kde pokračoval v samostudiu klavírní hry. Skladbu zde studoval soukromě u [[Antonín Rejcha|Antonína Rejchy]] a Ferdinanda Paëra. Během svého pobytu v [[Paříž]]i navštívil koncert, který dával [[Housle|houslový]] virtuóz [[Niccolò Paganini]], což jej motivovalo ve snaze stát se nejlepším klavíristou své doby. Často v té době cvičil o samotě pět hodin denně. Podstatnou část svého života (1834–1848) strávil na koncertních cestách po celé Evropě. Jako první uspořádal celovečerní klavírní koncert -– recitál.

Liszt byl známý svými početnými milostnými vztahy. První dlouhodobou družkou se mu stala [[hrabě]]nka [[Marie d'Agoult]] (1805–1876), se kterou se poznal snad koncem roku 1832 v Paříži, pravděpodobně v salónu markýzy le Vayer. Od počátku roku 1833 jej Marie d'Agoult stále častěji zvala do svého domu. V roce [[1835]] se rozvedla se svým manželem a přijela za Lisztem do [[Ženeva|Ženevy]]. Poté společně odjeli opět do [[Francie]], a to na zámek Nohant k Mariině přítelkyni Amandine Dupin de Francueil, spisovatelce píšící pod mužským pseudonymem [[George Sand]]. S Marií d'Agoult žil Liszt beze sňatku několik let a měl s ní tři děti -– Blandine (1835–1862), [[Cosima Wagnerová|Cosimu]] ((1837–1930, provdanou později za [[Richard Wagner|Richarda Wagnera]]), a Daniela (1839–1859). Marie d'Agoult a Liszt ukončili svůj vztah koncem roku 1843 poté, co vyšlo najevo Lisztovo milostné dobrodružství s herečkou Charlottou von Hagn v [[Berlín]]ě. O jejich společné děti se poté v Paříži starala nějakou dobu Lisztova matka Anna, zatímco Liszt cestoval po Evropě.

V&nbsp;této době se Liszt jako skladatel věnoval pouze klavírní tvorbě. V roce [[1848]] zanechal veřejného vystupování jako klavírista a&nbsp;usadil se na delší dobu ve [[Výmar]]u, kde se věnoval hudební [[Kompozice|kompozici]] a&nbsp;dirigoval tamější orchestr při [[Opera|operních]] provedeních a koncertech.<ref>John Warrack a Ewan West: "Oxfordský slovník opery", IRIS, Praha 1998, str. 299.</ref> Rovněž dával lekce hry na klavír a&nbsp;psal články o&nbsp;[[Hector Berlioz|Hectoru Berliozovi]] a&nbsp;svém pozdějším zeti [[Richard Wagner|Wagnerovi]]. V&nbsp;tomto období také složil své nejvíce oceňované orchestrální a&nbsp;sborové skladby.

V roce [[1861]] odešel Liszt na odpočinek do [[Řím]]a. Byl jedním z hlavních protagonistů 1000. výročí oslav příchodu sv. Cyrila -– Konstantina a sv. Metoda na Velkou Moravu v Římě, kde roku 1865 přijal čtyři nižší [[svěcení]] beze slibu [[celibát]]u (byl pak nazýván [[Abbé]] Liszt) a&nbsp;vstoupil do [[Řád menších bratří konventuálů|františkánského řádu]]. V&nbsp;pozdějším věku se začal zajímat též o&nbsp;uherský národní život. Od roku [[1869]] dělil svůj čas mezi [[Řím]] a&nbsp;Výmar a&nbsp;od roku [[1876]] až do své smrti [[31. červenec|31. července]] [[1886]] rovněž několik měsíců v&nbsp;roce učil na Maďarské konzervatoři v&nbsp;[[Budapešť|Budapešti]].

V padesátých letech 20. století rozřadil [[Humphrey Searle]] ve své práci ''The music of Liszt'' Lisztovo dílo podle typu skladeb. Podle této [[klasifikace]] byla jednotlivým skladbám přiřazena čísla S.&nbsp;1 (opera ''Don Sanche'') až S.&nbsp;768 (transkripce [[Franz Schubert|Schubertova]] ''Der ewige Jude''); s&nbsp;čísly 990 až 999 jsou vedeny další, typově blíže nezařaditelné skladby.

* [[SonátaKlavírní sonáta h moll pro klavír (Liszt)|''Sonáta h moll pro klavír'']]