Rudolf Beran: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
editace data německé okupace Československa značka: editace z Vizuálního editoru |
→Politická činnost a soud: +wikilink |
||
Řádek 104:
Beran i jeho vláda tak byla následně obžalována, že zve do vlády henleinovce. V periodiku Venkov byl navíc otištěn článek, který byl napsán samotným Henleinem, vůdcem sudetoněmecké strany, ve kterém obviňoval Čechoslováky z nepochopení Němců, kteří nechtěli být po roce 1918 součástí Československa. Po válce Beran prohlásil, že o otištění článku neměl žádné
informace a že k tomu došlo bez jeho vědomí (1947 – Národní soud). Toho všeho využili komunisté, aby jeho osobu i celou stranu mohli očernit. Lidové listy ho nakonec obvinili i z myšlenky [[Totalitarismus|totalitarismu]], cílem těchto praktik bylo ovlivnit mínění o straně před následujícími volbami. Beran byl vyzýván, aby veřejně vystoupil a vysvětlil, co
řekl o německé menšině, on však prohlásil, že nic ze svého proslovu odvolávat nebude. Jakmile odezněly diskuze ohledně Beranova projevu, objevili komunisté dokument, ve kterém poslanec [[Rudolf Slánský|Slánský]] žádá v parlamentní interpelaci o vysvětlení schůzky Berana s německým vyslancem [[Ernst Eisenlohrem|Eisenlohrem]]. Tato schůze však byla naplánována samotným předsedou vlády.
Dne 18. 11. 1938 se z občanských stran a z části strany národně socialistické vytvořila [[Strana národní jednoty]], ke které se následně přidaly i krajní pravicové strany. Předsedou této strany byl zvolen sám Rudolf Beran.<ref name=":3" /> Beran byl pověřen, aby nabídl kandidaturu na prezidenta [[Emil Hácha|Háchovi]], ten zase chtěl, aby Beran sestavil novou
Řádek 149:
Rudolfovi Beranovi a otázce jeho rehabilitace se pozorně věnuje ve své knize ''Rudolf Beran a jeho doba'' [[Jaroslav Rokoský]].
== Literatura==
| |||