Časový paradox: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 3:
Tento paradox lze velmi jednoduše popsat jako stav, kdy díky cestování v čase [[reakce]] zruší [[Akce (fyzika)|akci]], která ji vyvolala. Jako příklad lze uvést [[člověk]]a, který by mohl cestovat do minulosti a potkat tam sebe mladšího z doby ještě před tím, než cestu podnikl. Pokud by přitom svoji mladší verzi zabil, nemohl by do minulosti cestovat a zneškodnit sám sebe.
 
Není ovšem nutné někoho stříletzabíjet. Už prvním nadechnutím v minulosti jí změníte - bude v ní méně [[kyslík]]u. Stejně tak cokoliv dalšího co děláte nevyhnutelně vytváří změny (relativně vůči stavu, kdy by nikdo z budoucnosti nepřicestoval). Podle jednoho názoru má čas jakousi setrvačnost, která podobné nedůležité změny zamaskuje: nezměnilo se nic důležitého, budoucnost není ohrožena. Druhý názor říká, že podobné neznatelné změny jsou vstupy [[Teorie chaosu|chaotického systému]] a mohou se projevit naprosto nepředvídatelným způsobem – takzvaný "[[motýlí efekt]]".
 
Právě časové paradoxy jsou hlavním [[argument]]em těch lidí, co cesty časem do minulosti odmítají. Jejich odpůrci ale přesto tvrdí, že takové paradoxy nejsou možné. Obhajují se tím tvrzením, že když někdo do minulosti cestuje, prostě nemůže sám sebe zabít, i kdyby sebevíce chtěl. Naopak teoretický cestovatel svým chováním vše uvede do stavu, v němž se bude budoucí svět nacházet – cesta v čase nic nezmění, protože se už odehrála a stav budoucnosti, ze které cestovatel přicestoval, je výsledkem minulosti včetně akcí, které v minulosti udělal. [[Novikův princip sebekonzistence]] to vysvětluje tak, že pravděpodobnost jakékoliv události, která by (díky cestování časem) vedla k paradoxu, je nulová.