Příbuzenské vztahy: Porovnání verzí

'''Příbuzenské vztahy''' je souhrnný název pro obvykle trvalé vztahy blízkosti mezi lidmi. Rozšiřují původně pouze biologický vztah matky a dítěte, který se u člověka mění na vztahy mezi rodiči a dětmi v tak zvané jádrové (nukleární) [[Rodina|rodině]]. Ve starších společnostech hrály velkou roli i širší příbuzenské vztahy, jimiž se řídila rodová příslušnost a [[identita]], majetkové a dědické poměry i výběr partnera v [[manželství]]. Příbuzenské vztahy vznikají jednak narozením (vztahy k rodičům a předkům, ale také k potomkům), jednak [[smlouva|smlouvou]] ([[sňatek]], [[osvojení|adopce]]). V současných společnostech je sice význam příbuzenství menší a omezuje se na velmi blízké vztahy, přesto mají stále velký význam pro osobní identitu, právní a majetkové poměry a podobně.

 

Potřeba dlouhodobé péče o děti vyvolala u člověka potřebu spolehlivějšího vztahu mezi rodiči a neznáme žádnou společnost, která by se bez nějaké formy společensky a právně uznávaného manželství obešla.<ref>F. Murphy, ''Úvod do kulturní a sociální antropologie,'' str. 73n.</ref> Stejně všeobecný je i kulturní zákaz [[incest]]u a nějaká forma [[exogamie]]. To neznamená, že by všichni dospělí v manželství žili a mnozí si to ani nemohli dovolit. Právě tak sama existence zákazů svědčí o tom, že se často porušovaly. Přesto všechny starší společnosti (včetně Rakouska-Uherska) výrazně rozlišovaly mezi „legitimními“ a „nelegitimními“ dětmi a rozhodující byl právě manželský původ.