Iljušin Il-10: Porovnání verzí

Přidáno 2 286 bajtů ,  před 6 lety
m
detaily
(odkaz)
m (detaily)
| varianty =
| hlavní uživatel = [[Sovětské letectvo]]
| více uživatelů = [[Československé letectvo]]<br />[[Polsko]]
}}
'''Iljušin Il-10''' ([[ASCC|kód NATO]] "'''Beast'''"<ref name="Gunston Russian p108">Gunston 1995, p.108.</ref>) byl [[Sovětský svaz|sovětský]] [[bitevní letoun]] který vycházel z koncepce svého předchůdce [[Iljušin Il-2|Il-2]]. Změny spočívaly zejména v lepších parametrech a odstranění vad, které měl Il-2.
 
== Vývoj ==
Bitevník Il- 10 byl vyvíjen v [[Iljušin]]ově konstrukční kanceláři od roku [[1943]]. [[Prototyp]] byl zalétán v dubnu roku 1944 Vladimirem Kokkinakim a vybaven novým motorem [[Mikulin AM-42]]. Pozornost byla soustředěna na aerodynamické a technologické zpracování, zlepšení manévrovatelnosti stroje. Vznikl tak na svoji dobu velmi moderní bitevní [[letoun]] s vysokými výkony a vynikající výzbrojí. Další státní zkoušky pak létal A. K. Dolgov a zdárně je ukončil 9. června, v srpnu bylo rozhodnuto o sériové výrobě. Od října běžela výroba prvních předsériových exemplářů, po nichž následovaly sériové stroje.
 
Přední část trupu tvořila skořepina z pancéřových plátů o síle 4–8&nbsp;mm, které byly spojeny 5&nbsp;mm tlustými duralovými páskami. Tato pancéřová skořepina, která účinně chránila nejdůležitější části letounu proti střelám až do [[ráže]] 12,7&nbsp;mm, nahradila zároveň nosnou konstrukci a potah přídě trupu. Silně pancéřovaná byla i kabina pro dva členy posádky.
 
První sériový stroj vzlétl 27. září [[1944]], do konce roku 1944 bylo postaveno 99 letadel Il-10. Postupem času docházelo k jejich postupné modernizaci, přičemž stroje v různých variantách se vyráběly dále i po ukončení [[Druhá světová válka|2. světové války]].
 
Koncem léta roku [[1950]] byly do Československa importovány první originální Il-10, kterých bylo celkem dodáno minimálně 80 kusů. Roku [[1951]] převzal licenci československý podnik [[Avia]], který v letech [[1951]]–[[1955]] vyprodukoval kolem 1200 ks pod označením [[Avia B-33]] nebo '''CB-33''' (školní verze s dvojím řízením '''Il-10UT'''). První vyrobený stroj B-33 (výr. č. 1073, V-27) s originální sovětskou pohonnou jednotkou M-42, zalétl dne 26. prosince 1951 [[pilot]] Kříž s mechanikem Sýkorou. 8. ledna [[1952]] byl předán do Leteckého výzkumného ústavu. Druhý vyrobený B-33 (výr. č. 1074) měl již československý licenční motor M-42 a byl zalétán 13. května 1952 štábním kapitánem V. Skálou. Rozběhla se tak výroba letounů 1. série.
 
Originální Il-10 i licenční B-33, přezdívané v ČSSR „Kombajn“, se nejprve staly součástí výzbroje 30. bitevního leteckého pluku. Posledním zaznamenaným letem B-33 v Československu vykonala osádka důstojníků Š. Antala a J. Máje 26. dubna [[1962]].
 
Bitevník Il- 10 byl vyvíjen v [[Iljušin]]ově konstrukční kanceláři od roku [[1943]]. Prototyp byl zalétán v dubnu roku 1944 Vladimirem Kokkinakim a vybaven novým motorem [[Mikulin AM-42]]. Pozornost byla soustředěna na aerodynamické a technologické zpracování, zlepšení manévrovatelnosti stroje. Vznikl tak na svoji dobu velmi moderní bitevní letoun s vysokými výkony a vynikající výzbrojí. Další státní zkoušky pak létal A.K.Dolgov a zdárně je ukončil 9.června, v srpnu bylo rozhodnuto o sériové výrobě. Přední část trupu tvořila skořepina z pancéřových plátů o síle 4–8&nbsp;mm, které byly spojeny 5&nbsp;mm tlustými duralovými páskami. Tato pancéřová skořepina, která účinně chránila nejdůležitější části letounu proti střelám až do ráže 12,7&nbsp;mm, nahradila zároveň nosnou konstrukci a potah přídě trupu. Silně pancéřovaná byla i kabina pro dva členy posádky. První sériový stroj vzlétl 27. září [[1944]], do konce roku 1944 bylo postaveno 99 letadel Il-10. Postupem času docházelo k jejich postupné modernizaci, přičemž stroje v různých variantách se vyráběly dále i po ukončení [[Druhá světová válka|2. světové války]]. Koncem léta roku 1950 byly do Československa dodány první originální Il-10, kterých bylo celkem dodáno minimálně 80 kusů. Roku [[1951]] převzal licenci československý podnik [[Avia]], který v letech 1952–1955 vyprodukoval kolem 1200 ks pod označením [[Avia B-33]] nebo CB-33 (školní verze).
Celkem bylo vyrobeno 6226 ks všech typů.
 
== Bojové užití ==
Letouny Il-10 se dostaly k jednotkám až v samém závěru [[Východní fronta (druhá světová válka)|Velké vlastenecké války]]. Nejdříve byly dodávány výcvikovým jednotkám a od března 1945 byly nasazeny v závěrečných bojových operacích.
 
Letouny Il-10 se dostaly k jednotkám až v samém závěru [[Východní fronta (druhá světová válka)|Velké vlastenecké války]]. V srpnu [[1945]] zasáhly do bojů proti Japoncům, na straně [[Severní Korea|Severní Koreje]] se účastnily od začátku roku 1950 [[korejská válka|korejské války]] v 50. letech.
 
== Technické údaje ==
* '''Charakteristika:''' bitevní letoun
* '''Osádka:''' 2 osoby (pilot, střelec-radista)
* '''Pohon:''' pístový dvanáctiválec [[Mikulin AM-42]] o výkonu 2000 k
* '''Rozpětí:''' 13,4 m
* '''Délka:''' 11,12 m
* '''Dostupnost:''' 4000 m
* '''Dolet:''' 830&nbsp;km (při plném vyzbrojení zhruba polovinu)
* '''Výzbroj:''' 4× 23mm kanon VJa v křídlech (nebo 2× 23mm + 2× kulomet [[ŠKAS]] ráže 7,62&nbsp;mm), 1× 12,7mm kulomet UBT nebo 1× 20mm kanón B-20T ve věži zadního střelce, až 700&nbsp;kg pum AO, ZAB, nebo [[PTAB]] a 4–8 neřízených raket RO-82, nebo RO-132.
 
== Reference ==
<references/>
{{commonscat|Ilyushin Il-10}}
 
* [http://wp.scn.ru/en/ww2/a/233/1/0 Kamufláže letounu Il-10]
* [http://www.airliners.net/search/photo.search?cx=partner-pub-8297169501225184%3Aa05n2n-tzky&q=Il-10&sa=Submit&search_field=datedesc&siteurl=www.airliners.net%2F&ss=1478j601582j6&sort_order=photo_id+desc&page=1&page_limit=15&sid=fd70e816636be327ea95dd4172820585 Fotogalerie letounu Il-10]
 
=== Literatura ===
* {{Citace monografie | příjmení = Genf | jméno = S. A. | příjmení2 = | jméno2 = | příjmení3 = | jméno3 = | rok = 1998 | vydání = 1 | titul = Encyklopedie letadel | vydavatel = Slovo | místo = Ivanka pri Dunaji | isbn = 80-85711-35-4 | strany = 26 a 27}}
* {{Citace monografie | příjmení = Niccoli | jméno = Riccardo | odkaz na autora = | příjmení2 = | jméno2 = | odkaz na autora2 = | titul = Letadla Nejvýznamější současné i historické typy | vydavatel = Ikar | místo = Praha | rok = 2001 | počet stran = 224 | isbn = 80-242-0651-x}}
* {{Citace monografie | příjmení = Šorel | jméno = Václav | odkaz na autora = | příjmení2 = Velc | jméno2 = Jaroslav | odkaz na autora2 = | titul = Letadla československých pilotů I | vydavatel = Albatros | místo = Praha | rok = 1979 | počet stran = 432 | isbn = }}
 
{{Sovětské vojenské letouny druhé světové války}}