Hedvika z Anjou: Porovnání verzí

Odebráno 748 bajtů ,  před 6 lety
drobné úpravy, odstranění nadbytečných a duplicitních prolinků
m (typo)
(drobné úpravy, odstranění nadbytečných a duplicitních prolinků)
| popisek =Portrét J. Matejky
| vláda =1384–1399
| korunovace =16. října [[1384]]
| tituly =
| celé jméno =
| matka =[[Alžběta Bosenská]]
| narozen =[[18. únor]]a [[1374]]
| místo narození =[[Budín (Budapešť)|Budín]], [[Uhersko]]
| úmrtí =[[17. červenec|17. července]] [[1399]] (25 let)
| místo úmrtí =[[Krakov]], [[Polsko]]
| pochován =
| místo pochování =[[Wawel]]
|}}
[[Svatý|Svatá]] '''Hedvika z Anjou''' ({{Vjazyce|pl}} {{Cizojazyčně|pl|''Św. Jadwiga Andegaweńska''}}, {{Vjazyce|de}} {{Cizojazyčně|de|''Hedwig''}}, {{Vjazyce|lt}} {{Cizojazyčně|lt|''Jadvyga''}}, {{Vjazyce|hu}} {{Cizojazyčně|hu|''Hedvig''}}, {{Vjazyce|la}} {{Cizojazyčně|la|''Hedvigis''}}, [[18. únor]]a [[1374]], [[Budín (Budapešť)|Budín]] – [[17. červenec|17. července]] [[1399]], [[Krakov]]) byla polská královna, která vládla v letech [[1384]][[1399]]. Roku 1997 byla svatořečena. Je patronkou všech královen a sjednocené Evropy.
 
== Dětství ==
Hedvika byla nejmladší dcerou uherského a polského krále [[Ludvík I. Veliký|Ludvíka I. Velikého]] z Anjou a [[Alžběta Bosenská|Alžběty/Elišky Bosenské]]. Byla následnicí nejstarší vládnoucí dynastie polských králů [[Piastovci|Piastovců]], a to jak po otcovské, tak i po mateřské linii. Její babička z otcovy strany [[Alžběta Polská]] byla dcerou krále [[Vladislav I. Lokýtek|Vladislava I. Lokýtka]], který v roce [[1320]] znovu sjednotil [[Polsko]].
 
Hedvika byla vychována na královském dvoře v [[Budín (Budapešť)|Budě]] a [[Visegrád]]u v Uhersku. V roce [[1378]] byla zaslíbena potomku [[Habsburkové|habsburského rodu]] [[Vilém Habsburský|Vilémovi Rakouskému]] a strávila rok na císařském dvoře ve [[Vídeň|Vídni]]. V roce [[1364]] u příležitosti slavnostních Dnů Krakova se Hedvičin otec Ludvík I. Veliký dohodl se svým dřívějším tchánem římským císařem a českým králem [[Karel IV.|Karlem IV.]], že se Karlův mladší syn a budoucí císař [[Zikmund Lucemburský]] zasnoubí s Ludvíkovou nejstarší dcerou [[Marie Uherská|Marií]]. Původní Ludvíkův plán spočíval v tom, že království polské přenechá Marii, neboť i Zikmund měl dědičná práva k Polsku, zatímco Hedvičin rakouský manžel [[Vilém Habsburský]] bude vhodnější pro Uhry s ohledem na geografickou blízkost s habsburskými državami.
 
Hedvika byla velmi vzdělaná. Hovořila latinsky, bosensky, chorvatsky, maďarsky, polsky a německy, zajímala se o umění, hudbu i vědu. Proslulá byla i její zbožnost a úcta k [[Maria (matka Ježíšova)|Panně Marii]] a samozřejmě k Hedvičině patronce [[Hedvika Slezská|svaté Hedvice Slezské]].
 
== Vláda ==
 
[[Soubor: Jadwiga Andegaweńska (sculpture).jpg|left|thumb|Socha v kostele sv. Josefa v Muszynie]]
 
Až do roku [[1370]] vládla v Polsku dynastie [[Piastovci|Piastovců]]. Jejich poslední král [[Kazimír III.]] (syn [[Vladislav I. Lokýtek|Vladislava I. Lokýtka]]) nezanechal legitimního syna. Měl sice vnuka, ale toho pro jeho mládí nepovažoval za schopného vlády. Prohlásil tedy za následníky svou sestru [[Alžběta Polská|Alžbětou Polskou]] ([[1305]] – [[1380]]) a jejího syna [[Ludvík I. Veliký|Ludvíka I. Velikého]] z Anjou. Ludvík byl sice korunován, ale faktickou moc si podržela Alžběta až do své smrti v roce [[1380]]. Ludvík však zemřel krátce po ní v roce [[1382]] a uherský trůn zdědila nejstarší dcera [[Marie Uherská|Marie]], i když regentkou se stala její matka [[Eliška Bosenská]] (1340 – 1387).
 
[[Malopolsko|Malopolská]] šlechta, která byla faktickým vládcem Polska, nechtěla pokračovat v personální unii s Uherskem a nechtěla ani akceptovat Mariina snoubence [[Zikmund Lucemburský|Zikmunda Lucemburského]] (1368 – 1437) jako regenta. Vybrala si proto jako novou polskou královnu Mariinu mladší sestru Hedviku. Po dvou letech sporů s regentkou Eliškou Bosenskou a po občanské válce ve [[Velkopolsko|Velkopolsku]] ([[1383]]) byla Hedvika ve věku deseti let v Krakově korunována jako ''Hedwig Rex Poloniae'' (Hedvika, polský král) a nikoliv ''Regina Poloniae'' (královna), aby se zdůraznilo, že je vládcem ze svého vlastního práva a nikoliv jen jako něčí snoubenka. Krátce po Hedvičině korunovaci se vynořili další uchazeči o sňatek a do Krakova přijel Hedvičin snoubenec Vilém Habsburský s požadavkem naplnění předchozích dohod. To se mu však nepodařilo. Z Krakova byl vypuzen a Hedvika sama zasnoubení zrušila. Vilém si později vzal Hedvičinu sestřenici [[Jana II. Neapolská|Janu II. Neapolskou]].
 
V roce [[1385]] došlo k personálnímu spojení Polska a Litvy. [[Litva]] byla v té době poslední pohanskou zemí v Evropě. Litevský velkokníže [[Vladislav II. Jagello|Jogaila]] (polsky Jagiełło) přijal křesťanství a při křtu obdržel jméno Vladislav. V březnu [[1385]] se rovněž konala svatba 36letého Jogaila s 12letou Hedvikou a krátce po ní byl Jogailo korunován na polského krále jako [[Vladislav II. Jagello]].
Krátce po Hedvičině korunovaci se vynořili další uchazeči o sňatek a do Krakova přijel Hedvičin snoubenec [[Vilém Habsburský]] s požadavkem naplnění předchozích dohod. To se mu však nepodařilo. Z Krakova byl vypuzen a Hedvika sama zasnoubení zrušila. Vilém si později vzal Hedvičinu sestřenici [[Jana II. Neapolská|Janu II. Neapolskou]].
 
V roce [[1385]] došlo k personálnímu spojení Polska a Litvy. [[Litva]] byla v té době poslední pohanskou zemí v Evropě. Litevský velkokníže [[Vladislav II. Jagello|Jogaila]] (polsky Jagiełło) přijal křesťanství a při křtu obdržel jméno Vladislav. V březnu [[1385]] se rovněž konala svatba 36letého Jogaila s 12letou Hedvikou a krátce po ní byl Jogailo korunován na polského krále jako [[Vladislav II. Jagello]].
 
O rok později byla patrně na Zikmundův rozkaz z Uher unesena Hedvičina matka Eliška a sestra Marie Uherská. Eliška byla zavražděna, ale Marie byla posléze propuštěna. Zemřela v roce [[1395]] ve vysokém stupni těhotenství a za velmi podezřelých okolností.
 
Jako královna měla Hedvika patrně velmi málo skutečné moci vzhledem k silné pozici polské šlechty a vládě krále Vladislava. Byla však velmi aktivní v politickém, diplomatickém a kulturním životě. Zasloužila se o překlady četných latinských knih do polštiny. Mnoho ze svého bohatství věnovala na dobročinné účely, zakládala nemocnice a kláštery. Zasloužila se o založení biskupství ve [[Vilnius]]u a věnovala značné finanční prostředky na znovuvybudování krakovské univerzity, která na počest její a jejího manžela nese jméno [[Jagellonská univerzita]]. Roku 1397 královna Hedvika založila Litevskou kolej a zvláštní odloučený internát pro Rusíny, resp. pro Ukrajince a Bělorusy při Pražské universitě.
 
[[22. květen|22. května]] [[1399]] Hedvika (26letá) porodila dceru Elišku. Matka i dcera však do měsíce zemřely na poporodní komplikace a byly pohřbeny ve [[Wawel|Wawelské katedrále]] v Krakově.
 
== Legendy a svatořečení ==
[[Soubor: Grobowiec krolowej Jadwigi.jpg|thumb|Náhrobek sv. Hedviky v katedrále Wawel]]
Od okamžiku smrti byla Hedvika považována za svatou a vyprávějí se četné legendy o zázracích, které mají tuto svatost potvrdit. Jednou z nejznámějších je např. legenda o Hedvičině kříži. Hedvika se často modlila před velkým černým křížem, který dodnes visí v severní lodi katedrály Wawel. Traduje se, že [[Kristus]] visící na tomto kříži k ní často promlouval. <ref>http://sodalicja.org/ikonografia/s_03.jpg</ref> Jinou legendou je legenda o Hedvičině stopě. Hedvika údajně navštívila kameníka, který ji prosil o pomoc a věnovala mu drahokam ze svého střevíce. Když odešla zpozoroval překvapený kameník hluboký otisk její boty na sádrové podlaze, ačkoli šlo o sádru již dávno zatvrdlou. I tento otisk je v Krakově dodnes uchováván.
 
Jinou legendou je legenda o Hedvičině stopě. Hedvika údajně navštívila kameníka, který ji prosil o pomoc a věnovala mu drahokam ze svého střevíce. Když odešla zpozoroval překvapený kameník hluboký otisk její boty na sádrové podlaze, ačkoli šlo o sádru již dávno zatvrdlou. I tento otisk je v Krakově dodnes uchováván.
 
Hrob svaté Hedviky byl několikrát otevřen. V roce [[1887]] podle v hrobě nalezené kostry vytvořil [[Jan Matejko]] portrét královny uvedený v záhlaví tohoto článku. Naposledy byl otevřen v roce [[1949]], aby mohly být ostatky královny přeneseny do nového sarkofágu, který z bílého mramoru vytvořil polský sochař a řezbář [[Antoni Madeyski]].
 
Přes všeobecnou úctu, které se královně Hedvice dostávalo a přesto, že papež [[Jan Pavel II.]] se modlil u jejího hrobu již v roce [[1979]], byla blahoslavena teprve [[8. srpen|8. srpna]] [[1986]]. Svatořečena byla papežem Janem Pavlem II. při jeho návštěvě v Krakově [[8. červen|8. června]] [[1997]].
 
Hrob svaté Hedviky byl několikrát otevřen. V roce [[1887]] podle v hrobě nalezené kostry vytvořil [[Jan Matejko]] portrét královny uvedený v záhlaví tohoto článku. Naposledy byl otevřen v roce [[1949]], aby mohly být ostatky královny přeneseny do nového sarkofágu, který z bílého mramoru vytvořil polský sochař a řezbář [[Antoni Madeyski]]. Přes všeobecnou úctu, které se královně Hedvice dostávalo a přesto, že papež [[Jan Pavel II.]] se modlil u jejího hrobu již v roce 1979, byla blahoslavena teprve 8. srpna 1986. Svatořečena byla papežem Janem Pavlem II. při jeho návštěvě v Krakově 8. června 1997. Bývá zobrazována jako světlovlasá, vysoká kráska s modrýma očima.
Je patronkou všech královen a sjednocené Evropy. Bývá zobrazována jako světlovlasá, vysoká kráska s modrýma očima.
 
== Odkazy ==