Češi: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
Řádek 100:
Tradičně panovala představa, že Čechové byli jen jeden z [[Kmen (sociologie)|kmenů]], které zde sídlily. Dalšími měly být [[Děčané]], [[Doudlebi]], [[Charváti]], [[Chebané]], [[Litoměřici]], [[Lučané]], [[Zličané]] a další, které [[Přemyslovci]] v [[10. století]] sjednotili v jeden celek. [[Kmenová teorie|Novější výzkumy]] předpokládají již od příchodu Slovanů jeden český kmen, v rámci kterého vznikla malá knížectví, která dala název domnělým kmenům. Tomu odpovídá, že Češi v zahraničí vystupovali jako jeden celek, například při křtu blíže neznámých 14 českých knížat v Řezně v roce [[845]]. Na pevnější sjednocení českého etnika však mělo budování přemyslovského státu od 10. století rozhodující vliv.
 
Po připojení [[Morava|Moravy]] k přemyslovskému státu v první polovině [[11. století]] se začal formovat středověký český „národ“<ref>Z nedostatku vhodnějšího pojmenování se používá tento novodobý termín, ovšem v uvozovkách nebo ve spojení „středověký národ“, aby se do středověké reality nezanášely anachronické pojmy, související až s moderním nacionalismem</ref> zahrnující i moravské západoslovanské kmeny (sjednocené už na počátku [[9. století]])<ref>Hubinger a kol. (1985), str. 70</ref> a slezské [[Holasici|Holasice]]. Od [[13. století]] započala [[Němci|německá]] kolonizace [[České země|českých zemí]], jejímž důsledkem bylo prakticky celé pohraničí někde i hluboko do vnitrozemí německojazyčné a mnoho německých [[jazykový ostrov|jazykových ostrovů]] (Jihlavsko, Praha, Brno, Vyškovsko) vzniklo i uprostřed českojazyčné oblasti. Německý, či alespoň smíšený charakter měla také většina měst, a to až do druhé poloviny 19. století.
 
=== Národní obrození ===