Verze z 4. 5. 2015, 01:07 editovat Negus (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 561 editací Doplnění historie značka: přepnuto z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 4. 5. 2015, 01:24 editovat zrušit editaci Negus (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 561 editací m + odkazy a foto značka: editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 34: === Schwarzenberský knížecí pivovar === V roce [[1719]] po smrti [[Marie Ernestina z Eggenberku\|Marie Arnoštky z Eggenbergu]] přešly všechny eggenberské jihočeské statky včetně Krumlovského vévodství do rukou [[Adam František ze Schwarzenbergu\|Adama Františka ze Schwarzenbergu]]. Produkce v 18. století byla stabilní, přičemž postupně začala dominovat výroba ječného piva. Od roku [[1788]] se pak k výrobě místo krumlovského chmelu začalo užívat kvalitnějšího chmelu dováženého z knížecích chmelnic na severu Čech. ==== Modernizace ==== Významných změn dostál samotný výrobní proces především v [[19. století]] spolu s postupnou reorganizací a modernizací průmyslu a hospodářství během tzv. ''Schwarzenberského ekonomického zázraku'' za vlády [[Jan Adolf II. ze Schwarzenbergu\|Jana Adolfa II. ze Schwarzenbergu]] a jeho syna [[Adolf Josef ze Schwarzenbergu\|Adolfa Josefa]]. Po zavedení metody spodního kvašení a vybudování nové kvasírny ve 30. letech 19. století byla roku [[1852]] provedena první velká rekonstrukce, při níž byla vystavěna nová sušírna anglické typu a zřízena nová [[varna]]. Roku [[1869]] byl pivovar zasažen těžkým požárem, ale již roku [[1870]] byl zcela obnoven. Byly vybudována nová sklepení spolu s vrchní lednicí. [[File:Schwarzenberské pivovary.PNG\|thumb\|302x302px\|Reklama na [[Schwarzenberské pivovary]]]] Nejpodstatnější změny však proběhly 80. letech, kdy byl zahájen provoz na parní pohon, kompletně zmodernizováno vybavení a zdvojnásoben počet zaměstnanců a zvýšen [[Výstav piva\|výstav]] (výroba) o 10 000 hl celkem přesahující 30 000 hl.▼ Po vzniku Československé republiky se stal pivovar součástí soustavy [[Schwarzenberské pivovary\|Schwarzenberských pivovarů]]. Třebaže [[I. světová válka]] znamenala značný pokles výroby piva v Českém Krumlově a nedosahoval dřívějších výstavů, byl krumlovský knížecí pivovar i nadále modernizován. Ve [[20. léta 20. století\|20.]] a [[30. léta 20. století\|30. letech 20. století]] dispinoval podnik moderní varnou o 100 hl, kotelnou o 2 parních kotlech, strojovnou o 1 parním kotli, výkonným výtahem a drtičem na led, moderním sladovým zařízením a několika nákladními vozy.▼ ▲Nejpodstatnější změny však proběhly 80. letech, kdy byl zahájen provoz na parní pohon, kompletně zmodernizováno vybavení a zdvojnásoben počet zaměstnanců a zvýšen výstav (výroba) o 10 000 hl celkem přesahující 30 000 hl. Celkový výstav piva Schwarzenberských pivovarů byl v roce [[1935]] 250 000 hl (3,9 % celé české produkce), přičemž podíl krumlovského pivovaru činil 17 019 hl.▼ ▲Po vzniku Československé republiky se stal pivovar součástí soustavy Schwarzenberských pivovarů. Třebaže I. světová válka znamenala značný pokles výroby piva v Českém Krumlově a nedosahoval dřívějších výstavů, byl krumlovský knížecí pivovar i nadále modernizován. Ve 20. a 30. letech 20. století dispinoval podnik moderní varnou o 100 hl, kotelnou o 2 parních kotlech, strojovnou o 1 parním kotli, výkonným výtahem a drtičem na led, moderním sladovým zařízením a několika nákladními vozy. Po období První republiky fungoval pivovar pod názvem ''Schwarzenberský pivovar Český Krumlov'' (německy ''Schlossbrauerei'' ~~Bömisch~~nebo ''Schwarzenberg'sche Brauerei'' ''Böhmisch Krumau''), mezi místními byl znám nadále jako ''Zámecký pivovar'', aby došlo k odlišení od Městského pivovaru (Široká ulice).▼ ▲Celkový výstav piva Schwarzenberských pivovarů byl v roce 1935 250 000 hl (3,9 % celé české produkce), přičemž podíl krumlovského pivovaru činil 17 019 hl. ▲Po období První republiky fungoval pivovar pod názvem ''Schwarzenberský pivovar Český Krumlov'' (německy ''Schlossbrauerei Bömisch Krumau''), mezi místními byl znám nadále jako ''Zámecký pivovar'', aby došlo k odlišení od Městského pivovaru (Široká ulice). === II. světová válka a zestátnění === V roce [[1938]] byl Český Krumlov spolu s celým pohraničím obsazen [[Nacistické Německo\|Nacistickým Německem]], čímž se struktura schwarzenberských podniků a tedy i pivovarů ocitla vedví, ~~přičemž~~načež následovalo ochromení. Tehdejší majitel pivovaru a hlava rodu [[Schwarzenbergové\|Schwarzenbergů]], kníže a vévoda krumlovský JUDr. [[Adolf Schwarzenberg (1890)\|Adolf Schwarzenberg]] byl navíc již od 30. let veřejným odpůrcem nacismu vystupujícím na obranu [[Židé\|Židů]], svých českých zaměstnanců a Československé republiky. Po [[Obsazení Československa\|obsazení zbytku republiky]] v roce [[1939]] mu proto hrozilo zatčení a internace, pročež se rozhodl uprchnout do exilu. Na příkaz [[Heinrich Himmler\|Heinricha Himmlera]] byl následně zatčen jeho adoptivní syn a dočasný správce majetku JUDr. [[Jindřich Schwarzenberg]] a poslán do [[koncentrační tábor Buchenwald\|koncentračního tábora Buchenwald]]. Na celý majetek Schwarzenberské primogenitury byla následně uvalena nucená okupační správa včetně českokrumlovského pivovaru, která trvala až do osvobození roku [[1945]]. Ihned po ukončení okupace však byla na veškerý majetek JUDr. Schwarzenberga protiprávně uvalena československou vládou s již dominujícím vlivem komunistů další nucená správa. Přestože byl Adolf Schwarzenberg aktivním antifašistou a podporovatelem vlády Dr. [[Edvard Beneš\|Edvarda Beneše]] byl mu celý jeho majetek v rámci vize o lidově-demokratickém směřování [[Třetí republika (Československo)\|Československa]] zestátněn roku [[1947]] protiústavním zákonem [[Lex Schwarzenberg]]. === Komunismus === Roku [[1950]] se stal ~~bývalý knížecí~~zestátněný pivovar součástí národního podniku ''Jihočeské pivovary'' založeného mimo jiné i na soustavě Schwarzenberských pivovarů. Po roce [[1949]] kdy byla ukončena činnost českokrumlovského Městského pivovaru se stal zároveň jediným pivovarem ve městě. Během 60., 70. a 80. let proběhlo několik modernizací vybavení spolu s modernizací filtračních a chladicích procesů. Byly zavedeny železobetonové kádě a moderní tanky i nová metoda čištění vody, což zajišťovalo postupné a stabilní navyšování výstavu, který před pádem komunismu dosahoval 100 000 hl ročně. ~~Od roku~~Rokem [[1983]] byla ukončena vlastní produkce sladu. Státní pivovar produkoval v průběhu let několik značek. Do 60. let postupně ustala výroba tmavého piva a stěžejními produkty byla světlá 10°, dále ''Zámecké'' (světlá 11°) a od roku [[1979]] i ''Šumavský ležák'' (světlá 12°). === Privatizace === S návratem demokracie se stal pivovar součástí státního podniku ''Pivovary České Budějovice''. Před privatizací činil v roce [[1990]] celkový výstav piva 133 699 hl ročně, přičemž 62 % představovalo pivo lahvové. Třebaže byl v roce 1947 majetek JUDr. Adolfa Schwarzenberga zabaven v nesouladu s [[Ústavní listina Československé republiky\|Československou ústavou]] a platnost zákona Lex Schwarzenberg je v rozporu i se současnou [[Ústava České republiky\|ústavou České republiky]], nebyl majetek schwarzenberské primogenitury včetně krumlovského pivovaru navrácen po roce 1989 právoplatným dědicům. Stejně jako u dalších původně schwarzenberských podniků bylo proto i v případě zámeckého pivovaru v Českém Krumlově přistoupeno k [[privatizace\|privatizaci]]. 7. září 1991 byl pivovar zprivatizován, [[František Mrázek]] v dražbě nabídl 75 milionů [[koruna československá\|Kčs]].<ref>Pavel Blažek, ''Tiší a tajní společníci'', 28. prosince 1998</ref> V roce 1995 byl pivovar oceněn na 692,5 milionů korun a vložen do nově založené akciové společnosti Pivovar Eggenberg.<ref>Vladimír Majer, ''[http://ceskokrumlovsky.denik.cz/zlociny-a-soudy/krach-jednoho-pivovaru-cast-i-od-privatizace-k-upadku-20131201-pl0s.html Krach jednoho pivovaru. Část I.: Od privatizace k úpadku]'', denik.cz, 1.12.2013</ref> Kromě předsedy Františka Mrázka a jeho manželky v představenstvu zasedl i [[Jiří Shrbený]]. Řádek 76: Stejně jako další velké budovy v Českém Krumlově (pivovary, mlýny apod.) má i bývalý zámecký pivovar svého patrona. Je jím malý pivovarský skřítek, jenž dbá na to, aby žádný sládek, podruh nebo i obyčejný návštěvník v pivovaře nekradl. Traduje se mnoho historek o tom jak načapal nepostivým pijákům a řádně jim zavařil, dokonce i opilým mnichům z přilehlého kláštera. Traduje se však, že skřítek již pivovar od 19. století dlouhodobě neobývá, neboť za knížat ze Schwarzenbergu dostávali tamní zaměstnanci, tzv. [[Schwarzenberáci\|Švarcenberáci]], pivo zdarma jako deputáty, tudíž se zlodějina v pivovaře nadobro vytratila. Skřítek se proto začal nudit, jelikož již nemohl tak často trestat případné zloděje. Přesto se však často vrací na kontroly a je možné jej v opileckém opojení zahlédnout. == Odkazy == Řádek 85: === Literatura === NEŠPOR, Rostislav, Pivovar Eggenberg Český Krumlov, Tiskárna Vyšehrad, Český Krumlov 2006 KRÁL, Miroslav, Z historie Schwarzenberských pivovarů, Obnovená Tradice ''[http://www.hss.barok.org/text-clanku.php?t=741&c=37 dostupní online]'' === Externí odkazy === * Historie pivovarnictví na [http://www.encyklopedie.ckrumlov.cz/docs/cz/mesto_histor_pivova.xml oficiálních stránkách] města Český Krumlov * Historie pivovaru na [http://www.encyklopedie.ckrumlov.cz/docs/cz/mesto_objekt_lat27.xml oficiálních stránkách] města Český Krumlov * Moderní historie na [http://www.pivovary.info/prehled/krumlov/krumlov_h.htm www.pivovary.info] === Související články === * [[Český Krumlov]] * [[Adolf Schwarzenberg (1890)\|JUDr. Adolf Schwarzenberg]] [[Kategorie:Pivovary v Jihočeském kraji]] [[Kategorie:Stavby v Českém Krumlově]]

Pivovar Eggenberg: Porovnání verzí