Albert Milota: Porovnání verzí

| jméno = [[profesor|prof.]] [[doktor práv|JUDr.]] Albert Milota

| obrázek =

| úřad = Senátor [[Národní shromáždění republiky Československé|Národního shromáždění ČSR]]

| od = [[1929]]

| do = [[1939]]

| datum_úmrtí = [[22. prosinec|22. prosince]] [[1940]]

| místo_úmrtí = [[Praha]]<br />{{Vlajka a název|Protektorát Čechy a Morava}}

| děti =

| datum přístupu = 2014-12-13}}</ref> -– [[22. prosinec|22. prosince]] [[1940]] [[Praha]]) byl [[Česko|český]] a [[Československo|československý]] právní teoretik a vysokoškolský funkcionář působící na [[Slovensko|Slovensku]], meziválečný politik [[Národní strana práce (1925)|Národní strany práce]] a senátor [[Národní shromáždění republiky Československé|Národního shromáždění ČSR]] za [[Česká strana národně sociální|Československou stranu národně socialistickou]].

Navštěvoval gymnázium v [[Plzeň|Plzni]] a [[Domažlice|Domažlicích]]. Studoval na [[Vídeňská univerzita|Vídeňské univerzitě]]. V roce [[1900]] promoval na [[Právnická fakulta Univerzity Karlovy|Právnické fakultě Univerzity Karlovy]] v Praze. Začínal jako právník v Domažlicích, pak v letech [[1919]]-[[1922]]1919–1922 byl předsedou oddělení pro trestněprávní legislativu při ministerstvu spravedlnosti ČSR. V roce [[1922]] začal působit v [[Bratislava|Bratislavě]], nejdříve jako soukromý [[docent]] československého [[trestní právo|trestního práva]], pak jako řádný [[profesor]] [[Univerzita Komenského v Bratislavě|University Komenského]], kde setrval do roku [[1939]]. Vedl kriminologický ústav a seminář trestního práva přina [[Právnická fakulta Univerzity Komenského v Bratislavě|právnické fakultě]] této univerzity. V ročníku 1930–1931 byl [[1930rektor]]-[[1931]] byl rektoremem univerzity, v ročníku [[1931]]-[[1932]]1931–1932 prorektorem. Pro ročníky [[1925]]-[[1926]]1925–1926 a 1929–1930 byl [[1929]]-[[1930děkan]] byl děkanemem a v ročníku [[1926]]-[[1927]]1926–1927 proděkanem právnickéPrávnické fakulty Univerzity Komenského.<ref name="milota">{{Citace elektronické monografie

Kromě toho se angažoval ve veřejném životě. Předsedal právnímu odboru ''Učené společnosti Šafárikovy'', zasedal ve vedení komise pro státní právní zkoušky na Právnické fakultě Univerzity Komenského, byl předsedou ''Československého ústředního spolku vysokoškolských učitelů'', ''Sboru pro sociální péči o vysokoškolské studentstvo'' v Bratislavě, kuratória ''Vyšší družstevní školy'', ''Štefánikovy společnosti'', ''Slovenské družstevní rady'', místopředsedou ''Slovenské unifikační komise pro reformu trestního zákona'', ''komise pro reformu civilního soudního řádu'', komise pro státní právnické zkoušky, ''Společnosti přátel vysokoškolských studentů'', členem různých akademických a právnických komisí. Byl rovněž mimořádným členem [[Česká akademie věd a umění|České akademie věd a umění]] a čestným členem studentského spolku ''Právnik''. Publikoval četná odborná díla v oboru právní nauky, podílel se na tvorbě četných zákonů.<ref name="milota"/>

V roce [[1925]] se angažoval v nově liberální politické formaci [[Národní strana práce (1925)|Národní strana práce]], za kterou v [[Volby do parlamentu Československé republiky 1925|parlamentních volbách v roce 1925]] kandidoval do senátu Národního shromáždění ve volebním kraji [[Košice]] - [[Nové Zámky]]. Strana ale neuspěla, parlamentní zastoupení nezískala a v následujících letech většina jejích aktivistů přešla k národním socialistům.<ref>{{Citace monografie

V [[Volby do parlamentu Československé republiky 1929|parlamentních volbách v roce 1929]] získal Milota za národní socialisty senátorské křeslo v Národním shromáždění. Mandát obhájil v [[Volby do parlamentu Československé republiky 1935|parlamentních volbách v roce 1935]]. V senátu setrval do jeho zrušení roku [[1939]], přičemž krátce předtím, v prosinci [[1938]], ještě přestoupil do nově vzniklé [[Strana národní jednoty|Strany národní jednoty]].<ref>{{Citace elektronické monografie