Kyselina asparagová: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Faskal (diskuse | příspěvky)
+biosyntéza
Faskal (diskuse | příspěvky)
m WPCleaner v1.35 - Opraven odkaz na rozcestník - Triplet / Opraveno pomocí WP:WCW (Odkaz shodný se svým popisem - Popis odkazu před i za jeho koncem - Název přes redirect)
Řádek 19:
'''Kyselina asparagová''' (zkratka '''Asp''' nebo '''D''') je biogenní [[aminokyselina]]. Obsahuje [[Karboxylové kyseliny|karboxylovou skupinu]], je tudíž kyselá, [[polární aminokyseliny|polární]] a hydrofilní. V organismu se vyskytuje ve formě své [[konjugovaná zásada|konjugované zásady]], která se nazývá '''aspartát'''.
 
Kyselina asparagová je součástí [[Bílkovina|bílkovin]], během [[proteosyntéza|proteosyntézy]] je [[kodón|kódována]] [[tripletKodon|triplety]]y GAU a GAC. Kyselina asparagová, přesněji řečeno [[Karboxylové kyseliny|karboxylkarboxylová]]ová skupina v jejím postranním řetězci, je [[katalyzátor|katalytickou]] skupinou tzv. [[aspartátová proteasa|aspartátových proteáz]].
 
Kromě své úlohy v [[metabolismus|metabolismu]] je také substrátem pro mnoho biochemických pochodů – je intermediátem [[ornitinový cyklus|ureo-syntetického cyklu]] a jedním z hlavních substrátů pro syntézu [[purin]]ových i [[pyrimidin]]ových [[nukleová báze|bází]]. U rostlin a mikroorganismů je též [[prekurzor (chemie)|prekurzor]] při syntéze [[esenciální aminokyseliny|esenciálních aminokyselin]] [[methionin]]u, [[threonin]]u, [[isoleucin]]u a [[lysin]]u.
Řádek 26:
[[Soubor:Malate-aspartate shuttle.png|left|300px|thumb|Malát-aspartátový člunek]]
 
Aspartát je, společně s [[kyselina glutamová|glutamátglutamátem]]em, hlavní excitační [[neurotransmiter]] [[mozek|mozku]] a [[mícha|míchy]].
Z aspartátu též může být fixací [[dusík]]u syntetizována aminokyselina [[asparagin]].
 
Řádek 40:
 
== D-Aspartát ==
I když se mezi [[proteinogenní aminokyselina|proteinogenními aminokyselinami]] nevyskytují D-aminokyseliny, některé D-aminokyseliny, jako například D-asparagová kyselina, mohou být v těle používány k jiným účelům, případně mohou být do proteinů připojovány až dodatečně po syntéze, případně se vyskytovat v [[Neribozomální peptid|neribozomálních peptidech]], jako je D-aspartát obsahující [[mikrocystin]] u [[sinice|sinic]]. U některých bakterií může být D-aspartát součástí [[peptidoglykan]]u namísto běžnějšího [[D-glutamin]]u.<ref name="pmid16510449">{{Citace periodika | příjmení = Bellais | jméno = S. | příjmení2 = Arthur | jméno2 = M. | příjmení3 = Dubost | jméno3 = L. | spoluautoři = et al. | titul = Aslfm, the D-aspartate ligase responsible for the addition of D-aspartic acid onto the peptidoglycan precursor of Enterococcus faecium. | periodikum = J Biol Chem | ročník = 281 | číslo = 17 | strany = 11586-94 | měsíc = Apr | rok = 2006 | doi = 10.1074/jbc.M600114200 | pmid = 16510449 }}</ref> D-aspartát se vyskytuje v nervových a endokrinních tkáních různých živočichů včetně člověka, kde vzniká především enzymatickou [[racemizace|racemizací]] L-aspartátu, i když pravděpodobně existují i další mechanismy syntézy a buňky dokáží přijímat D-aspartát ze svého okolí. U savců slouží D-aspartát jako klasický [[neurotransmiter]] a neuromodulátor (nemusí vyvolávat nervový vzruch), dokáže aktivovat [[NMDA receptor|NMDA receptor]], ale pravděpodobně pro něj existuje i vlastní receptor, který ovšem doposud nebyl identifikovaný. Funkce D-aspartátu v signalizaci mezi neurony je nejasná, na zvířecích modelech je pozorován vztah mezi učením a hladinou D-aspartátu v mozku a u lidí je snížené množství D-aspartátu spojované s [[Alzheimerova choroba|Alzheimerovou chorobou]].<ref name="pmid22872108">{{Citace periodika | příjmení = Ota | jméno = N. | příjmení2 = Shi | jméno2 = T. | příjmení3 = Sweedler | jméno3 = JV. | titul = D-Aspartate acts as a signaling molecule in nervous and neuroendocrine systems. | periodikum = Amino Acids | ročník = 43 | číslo = 5 | strany = 1873-86 | měsíc = Nov | rok = 2012 | doi = 10.1007/s00726-012-1364-1 | pmid = 22872108 }}</ref>
 
Kromě nervových zakončení se D-aspartát vyskytuje ve [[žláza s vnitřní sekrecí|žlázách s vnitřní sekrecí]], jako je [[šišinka]] a [[hypofýza]] v mozku nebo v [[Nadledvina|nadledvinách]] a [[varle]]tech, kde řídí syntézu hormonů, podle zvířecích modelů je důležitý pro tvorbu [[testosteron]]u.<ref name="pmid16141517">{{Citace periodika | příjmení = Furuchi | jméno = T. | příjmení2 = Homma | jméno2 = H. | titul = Free D-aspartate in mammals. | periodikum = Biol Pharm Bull | ročník = 28 | číslo = 9 | strany = 1566-70 | měsíc = Sep | rok = 2005 | doi = | pmid = 16141517 }}</ref> Z toho důvodu je D-aspartát a jeho deriváty (hlavně [[N-methyl-D-asparagová kyselina]]) hojně využíván v kulturistice ve snaze zvýšit množství testosteronu v těle, vědecké studie ale u zdravých, trénujících lidí nepozorují efekt zvýšení výkonu nebo nabírání svalové hmoty a nepozorují signifikantní zvýšení testosteronu.<ref name="pmid24074738">{{Citace periodika | příjmení = Willoughby | jméno = DS. | příjmení2 = Leutholtz | jméno2 = B. | titul = D-aspartic acid supplementation combined with 28 days of heavy resistance training has no effect on body composition, muscle strength, and serum hormones associated with the hypothalamo-pituitary-gonadal axis in resistance-trained men. | periodikum = Nutr Res | ročník = 33 | číslo = 10 | strany = 803-10 | měsíc = Oct | rok = 2013 | doi = 10.1016/j.nutres.2013.07.010 | pmid = 24074738 }}</ref><ref name="pmid24570624">{{Citace periodika | příjmení = Willoughby | jméno = DS. | příjmení2 = Spillane | jméno2 = M. | příjmení3 = Schwarz | jméno3 = N. | titul = Heavy Resistance Training and Supplementation With the Alleged Testosterone Booster Nmda has No Effect on Body Composition, Muscle Performance, and Serum Hormones Associated With the Hypothalamo-Pituitary-Gonadal Axis in Resistance-Trained Males. | periodikum = J Sports Sci Med | ročník = 13 | číslo = 1 | strany = 192-9 | měsíc = Jan | rok = 2014 | doi = | pmid = 24570624 }}</ref><ref name="pmid25844073">{{Citace periodika | příjmení = Melville | jméno = GW. | příjmení2 = Siegler | jméno2 = JC. | příjmení3 = Marshall | jméno3 = PW. | titul = Three and six grams supplementation of d-aspartic acid in resistance trained men. | periodikum = J Int Soc Sports Nutr | ročník = 12 | číslo = | strany = 15 | měsíc = | rok = 2015 | doi = 10.1186/s12970-015-0078-7 | pmid = 25844073 }}</ref>
Řádek 50:
 
=== Biosyntéza a&nbsp;degradace ===
[[Soubor:Aspartate transaminase rn.png|náhled|vpravo|Jedna z mnoha možných transaminačních reakcí dávající vzniku aspartátu: [[oxalacetát]] přijme aminoskupinu z [[glutamát]]u za vzniku [[aspartát]]uaspartátu a [[alfa-ketoglukarát]]u.]]
Kyselina asparagová vzniká v&nbsp;jediném kroku [[transaminace|transaminací]] [[Kyselina oxaloctová|oxalacetátoxalacetátu]]u. Reakce je zvratná, čehož je využíváno v degradaci asparagové kyseliny. Oxalacetát vstupuje do [[Citrátový cyklus|Krebsova cyklu]], nebo může být použit při [[glukoneogeneze|syntéze glukózy]], takže je aspartát považován za glukogenní aminokyselinu.<ref name="Lehninger">{{Citace monografie | příjmení = Nelson | jméno = David L. | titul = Lehninger Principles of Biochemistry | vydavatel = W.H. Freeman | kapitola = 18: Amino Acid Oxidation and the Production of Urea | isbn = 978-1429234146 | jazyk = en | příjmení2=Cox | jméno2=Michael M.}}</ref>
 
Biosyntéza kyseliny asparagové z [[oxalacetát]]u je zároveň významným mezikrokem pro syntézu dalších molekul, jednak aminokyselin [[arginin]]u, [[methionin]]u, [[lyzin]]u, [[threonin]]u a z něho vznikajícího [[izoleucin]]u, ne všechny z těchto drah jsou ale u lidí funkční. Aspartát také dodává molekulu dusíku při syntéze [[purin]]ů a uhlíkovou kostru pro syntézu [[pyrimidin]]ů.<ref name="Lehninger_synt">{{Citace monografie | příjmení = Nelson | jméno = David L. | titul = Lehninger Principles of Biochemistry | vydavatel = W.H. Freeman | kapitola = 22: Biosynthesis of amino acids, nucleotides, and related molecules | isbn = 978-1429234146 | jazyk = en | příjmení2=Cox | jméno2=Michael M.}}</ref>