Tropický deštný les: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
značky: možný vandalismus vulgarity
Faskal (diskuse | příspěvky)
revert vandalismu
Řádek 2:
[[Soubor:Rainforest Fatu Hiva.jpg|thumb|250px|Deštný prales na ostrově [[Fatu Hiva]]]]
[[Soubor:tropicke_lesy_sveta.png|thumb|250px|Výskyt tropických [[les]]ů na Zemi]]
'''TropickáTropický deštnádeštný píčales''', též tropický deštný [[prales]], je [[les|zalesněný]] [[biom]] s trvale teplým a vlhkým [[podnebí]]m. Obvykle se uvádí jako dolní hranice celoročních srážek 2000 mm (v různých pojetích 1700–2500 mm). Podmínkou je, aby klima bylo vlhké skutečně celoročně, tzn. aby i v nejsušších měsících spadlo minimálně 60 mm srážek. Tento biom nalezneme zejména v [[rovník]]ových oblastech [[Země]], byť některé okrajové [[enkláva|enklávy]] mohou díky místním specifikům zasahovat až do [[Subtropický podnebný pás|subtropů]]. Nejrozsáhlejší je [[Amazonský deštný prales]], dále [[Konžský deštný prales]] a [[prales]]y na [[poloostrov]]ech [[Přední Indie|Přední]] a [[Zadní Indie]]. Krom nich ještě existují menší ostrovní pralesy v [[Karibské moře|Karibiku]], [[Indický oceán|Indickém oceánu]] a rovníkové oblasti [[Tichý oceán|Pacifiku]]. [[Vlhkost vzduchu]] bývá až 100 %. Časté [[déšť|deště]] vše zvlhčují a rychlý [[bakteriální rozklad]], kterému klima přeje, vykoná zbytek. Koncentrace [[oxidy železa|oxidů železa]] a [[oxidy hliníku|hliníku]] procesem [[laterizace]] způsobuje světlečervenou barvu oxisolí a někdy produkuje těžitelná ložiska (např. [[bauxit]]u,železa atd..). Na mladších substrátech, zvlášť [[Sopka|vulkanického]] původu, mohou být [[Tropický podnebný pás|tropické]] půdy relativně úrodné.
 
Pokud je prales vypálen, [[popel]] obohatí půdu, která je tak velmi úrodná, nicméně díky dešťům dochází k rychlé půdní [[eroze|erozi]] a živiny jsou rychle vyplaveny, takže již po 2–3 letech se získaná oblast nedá pro [[zemědělství]] použít.
Řádek 15:
Mnoho druhů má široké dřevěné obruby (kořenový náběh) na spodku [[kmen (biologie)|kmene]]. Původně se myslelo, že slouží na podporu stromu, ale teď vychází, že kanály kořenového náběhu proudí rozpuštěné živiny z [[kořen (biologie)|kořenů]].
 
Velké [[list]]y jsou společné stromům vrstvy C. Mladé stromy určené pro vrstvy A a B též mohou mít velké listy. Když dosáhnou koruny stromů úrovně A, nové listy budou menší. Velký povrch listů pomáhá zachytit světlo v nižších vrstvách lesa. Odkapávací píčicípy ulehčují odvedení srážek z listu na podporu [[transpirace]] (vypařování). Vyskytují se v nižších vrstvách a mezi mladými stromy druhů vynořující se vrstvy A.
 
Stromy jsou často dobře spojeny ve vrchní vrstvě speciálně růstem dřevěných popínavých rostlin nebo [[liána|lián]]. Rostliny s [[epifyt]]ickou adaptací rostou na povrchu existujících stromů a dělí se s nimi o [[sluneční světlo]].
Řádek 41:
V současné době tropické deštné lesy ubývají. O tempu ubývání však neexistuje mezi vědci shoda. Například [[Bjorn Lomborg]] a [[Alan Grainger]]<ref>http://osel.cz/index.php?clanek=3195</ref> zprávy o rychlém ubývání pralesa zpochybňují.
 
Přesto je nesporné, že dochází k jeho [[kácení]] (kvůli spotřebě [[dřevo|dřeva]] jako [[palivo|paliva]] i výrobní [[surovina|suroviny]]) či [[vypalování]] (pro zisk nové [[zemědělská půda|zemědělské půdy]]. Ta však vydrží být úrodná v konvenčním smyslu jen 2–4 roky, což bývá jednou z příčin dalšího vypalování. Za posledních 100 let již zmizelo z povrchu zemského více než 50 % rozlohy tropických deštných pralesů (na poč. století byla rozloha tropických deštných pralesů asi 16&nbsp;mil.&nbsp;km², dnes je to cca 7&nbsp;mil.&nbsp;km² {{Doplňte zdroj}}) a navzdory různým aktivitám ochránců přírody a vyhlašování nových obrovských [[rezervace|rezervací]] a [[národní park|národních parků]] se tempo příliš nezpomalilo {{Doplňte zdroj}}. Odhaduje se, že pokud nedojde k&nbsp;radikální změně, do poloviny [[21. století|21.&nbsp;století]] tropické deštné lesy zcela zmizí {{Doplňte zdroj}}.
PÍČA PÍČA PÍČA PÍČA!!!
 
Od poloviny 20. století jsme přišli o zhruba polovinu všech tropických pralesů na [[Země|Zemi]]{{Doplňte zdroj}}. Většina [[prales]]ů Afriky je vykácena, v devadesátých letech je obrovským tempem ničen prales na území Brazílie, Malajsie a Bornea. V Asii zmizela mezi lety 1960–1990 třetina tropických pralesů. V roce 1975 byla Amazonie prakticky nedotčena, dnes je jí vypáleno 15 %{{Doplňte zdroj}}. Rychlost odlesňování se během osmdesátých let zdvojnásobila – dnes jsou pralesy mýceny tempem 160 000 km² za rok{{Doplňte zdroj}}. V Brazílii bylo za 12 měsíců mezi srpnem 2013 a červencem 2014 vykáceno 4848 km² pralesa, což je o 12% méně než předchozí rok.<ref>"[http://www.novinky.cz/zahranicni/amerika/354670-kaceni-destneho-pralesa-v-brazilii-zpomalilo.html Kácení deštného pralesa v Brazílii zpomalilo]". Novinky. 27. listopadu 2014.</ref>
[[Soubor:Índios isolados no Acre 7.jpg|thumb|Kácení lesa ohrožuje i domorodce jako tento [[Indiáni|izolovaný kmen]] v Amazonii]]