Verze z 2. 5. 2015, 13:02 editovat 77.104.239.5 (diskuse) Bez shrnutí editace značky: možný vandalismus vulgarity ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 2. 5. 2015, 13:03 editovat zrušit editaci Faskal (diskuse \| příspěvky) 1 850 editací revert vandalismu Přejít na další porovnání →
Řádek 2: [[Soubor:Rainforest Fatu Hiva.jpg\|thumb\|250px\|Deštný prales na ostrově [[Fatu Hiva]]]] [[Soubor:tropicke_lesy_sveta.png\|thumb\|250px\|Výskyt tropických [[les]]ů na Zemi]] '''~~Tropická~~Tropický ~~deštná~~deštný ~~píča~~les''', též tropický deštný [[prales]], je [[les\|zalesněný]] [[biom]] s trvale teplým a vlhkým [[podnebí]]m. Obvykle se uvádí jako dolní hranice celoročních srážek 2000 mm (v různých pojetích 1700–2500 mm). Podmínkou je, aby klima bylo vlhké skutečně celoročně, tzn. aby i v nejsušších měsících spadlo minimálně 60 mm srážek. Tento biom nalezneme zejména v [[rovník]]ových oblastech [[Země]], byť některé okrajové [[enkláva\|enklávy]] mohou díky místním specifikům zasahovat až do [[Subtropický podnebný pás\|subtropů]]. Nejrozsáhlejší je [[Amazonský deštný prales]], dále [[Konžský deštný prales]] a [[prales]]y na [[poloostrov]]ech [[Přední Indie\|Přední]] a [[Zadní Indie]]. Krom nich ještě existují menší ostrovní pralesy v [[Karibské moře\|Karibiku]], [[Indický oceán\|Indickém oceánu]] a rovníkové oblasti [[Tichý oceán\|Pacifiku]]. [[Vlhkost vzduchu]] bývá až 100 %. Časté [[déšť\|deště]] vše zvlhčují a rychlý [[bakteriální rozklad]], kterému klima přeje, vykoná zbytek. Koncentrace [[oxidy železa\|oxidů železa]] a [[oxidy hliníku\|hliníku]] procesem [[laterizace]] způsobuje světlečervenou barvu oxisolí a někdy produkuje těžitelná ložiska (např. [[bauxit]]u,železa atd..). Na mladších substrátech, zvlášť [[Sopka\|vulkanického]] původu, mohou být [[Tropický podnebný pás\|tropické]] půdy relativně úrodné. Pokud je prales vypálen, [[popel]] obohatí půdu, která je tak velmi úrodná, nicméně díky dešťům dochází k rychlé půdní [[eroze\|erozi]] a živiny jsou rychle vyplaveny, takže již po 2–3 letech se získaná oblast nedá pro [[zemědělství]] použít. Řádek 15: Mnoho druhů má široké dřevěné obruby (kořenový náběh) na spodku [[kmen (biologie)\|kmene]]. Původně se myslelo, že slouží na podporu stromu, ale teď vychází, že kanály kořenového náběhu proudí rozpuštěné živiny z [[kořen (biologie)\|kořenů]]. Velké [[list]]y jsou společné stromům vrstvy C. Mladé stromy určené pro vrstvy A a B též mohou mít velké listy. Když dosáhnou koruny stromů úrovně A, nové listy budou menší. Velký povrch listů pomáhá zachytit světlo v nižších vrstvách lesa. Odkapávací ~~píči~~cípy ulehčují odvedení srážek z listu na podporu [[transpirace]] (vypařování). Vyskytují se v nižších vrstvách a mezi mladými stromy druhů vynořující se vrstvy A. Stromy jsou často dobře spojeny ve vrchní vrstvě speciálně růstem dřevěných popínavých rostlin nebo [[liána\|lián]]. Rostliny s [[epifyt]]ickou adaptací rostou na povrchu existujících stromů a dělí se s nimi o [[sluneční světlo]]. Řádek 41: V současné době tropické deštné lesy ubývají. O tempu ubývání však neexistuje mezi vědci shoda. Například [[Bjorn Lomborg]] a [[Alan Grainger]]<ref>http://osel.cz/index.php?clanek=3195</ref> zprávy o rychlém ubývání pralesa zpochybňují. Přesto je nesporné, že dochází k jeho [[kácení]] (kvůli spotřebě [[dřevo\|dřeva]] jako [[palivo\|paliva]] i výrobní [[surovina\|suroviny]]) či [[vypalování]] (pro zisk nové [[zemědělská půda\|zemědělské půdy]]. Ta však vydrží být úrodná v konvenčním smyslu jen 2–4 roky, což bývá jednou z příčin dalšího vypalování. Za posledních 100 let již zmizelo z povrchu zemského více než 50 % rozlohy tropických deštných pralesů (na poč. století byla rozloha tropických deštných pralesů asi 16 mil. km², dnes je to cca 7 mil. km² {{Doplňte zdroj}}) a navzdory různým aktivitám ochránců přírody a vyhlašování nových obrovských [[rezervace\|rezervací]] a [[národní park\|národních parků]] se tempo příliš nezpomalilo {{Doplňte zdroj}}. Odhaduje se, že pokud nedojde k radikální změně, do poloviny [[21. století\|21. století]] tropické deštné lesy zcela zmizí {{Doplňte zdroj}}. ~~PÍČA PÍČA PÍČA PÍČA!!!~~ Od poloviny 20. století jsme přišli o zhruba polovinu všech tropických pralesů na [[Země\|Zemi]]{{Doplňte zdroj}}. Většina [[prales]]ů Afriky je vykácena, v devadesátých letech je obrovským tempem ničen prales na území Brazílie, Malajsie a Bornea. V Asii zmizela mezi lety 1960–1990 třetina tropických pralesů. V roce 1975 byla Amazonie prakticky nedotčena, dnes je jí vypáleno 15 %{{Doplňte zdroj}}. Rychlost odlesňování se během osmdesátých let zdvojnásobila – dnes jsou pralesy mýceny tempem 160 000 km² za rok{{Doplňte zdroj}}. V Brazílii bylo za 12 měsíců mezi srpnem 2013 a červencem 2014 vykáceno 4848 km² pralesa, což je o 12% méně než předchozí rok.<ref>"[http://www.novinky.cz/zahranicni/amerika/354670-kaceni-destneho-pralesa-v-brazilii-zpomalilo.html Kácení deštného pralesa v Brazílii zpomalilo]". Novinky. 27. listopadu 2014.</ref> [[Soubor:Índios isolados no Acre 7.jpg\|thumb\|Kácení lesa ohrožuje i domorodce jako tento [[Indiáni\|izolovaný kmen]] v Amazonii]]

Tropický deštný les: Porovnání verzí