Lanškroun (zámek): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Jan kozak (diskuse | příspěvky)
m typo + drobné úpravy v textu
Řádek 1:
[[Soubor:LanskrounZamek.jpg|thumb|Vstup do zámku]]
[[Soubor:LanskrounZamekErby.jpg|thumb|Erby nad vstupem do zámku]]
'''Lanškrounský zámek''' je kulturní památka v [[Lanškroun]]ě. Nachází se na náměstí [[Alois Jirásek|Aloise Jiráska]] čp. 1. Německý název je ''Schloss Landskron''.
 
== Historie ==
Řádek 7:
=== Augustiniánský klášter ===
 
[[Litomyšl]]ský [[biskup]] [[Petr Jelito]] založil v roce [[1371]] v [[Lanškroun]]ěLanškrouně [[Řád augustiniánů|augustiniánský]] [[klášter]]. Ten původně stával před městskými [[hradby|hradbami]] v místě dnešního [[Kostel svaté Máří Magdaleny (Lanškroun)|kostela sv. Máří Magdaleny]] a přilehlého [[park|parčíku]]. Avšak už v roce [[1393]] se začalo se stavbou nového [[konvent]]u ve středu města k [[farní kostel|farnímu]] [[Kostel Svatého Václava (Lanškroun)|kostelu sv. Václava]] (tehdy [[Maria (matka Ježíšova)|Panny Marie]]).
 
[[Klášter]] tehdy zabíral téměř celé dnešní [[Alois Jirásek|Jiráskovo]] [[náměstí]]. Na severní stěnu kvadratury navazoval [[kostel]], do vnitřního nádvoří se křídla klášterní budovy otvírala [[gotická architektura|gotickou]] [[křížová chodba|křížovou chodbou]]. Ve východním [[Křídlo (architektura)|křídle]] kláštera (dnes západní křídlo zámku) se nacházela goticky zaklenutá kapitulní síň, vystupující tehdy [[presbyterium|presbyteriem]] ze zbytku stavby (částečně se zachovala až do dneška). Hlavní vchod byl pravděpodobně v již zcela zaniklém západním křídle. V tomto stavu však klášter nestál dlouho. Po dobytí [[Litomyšl]]e se [[husiti|husitská]] vojska roku [[1421]] přiblížila k [[Lanškroun]]uLanškrounu, augustiniánští mniši uprchli do [[Olomouc]]e a samotná budova při útoku zřejmě shořela. Poté 11 let [[Lanškroun]]uLanškrounu střídavě vládli husitští [[hejtman]]é.
 
=== Přestavba na zámek ===
V roce [[1432]] Lanškroun získal [[Vilém Kostka z Postupic]]. Jeho syn Zdeněk Kostka v roce [[1451]] znovu obnovil [[lanšpersko-lanškrounské panství]]. Po Zdeňkově smrti († [[1468]]) převzal [[panství]] jeho bratr Jan, po něm jeho synové Jan II. a Bohuš, posledními držiteli [[Lanškroun]]aLanškrouna z tohoto rodu byly od r.[[1505]] Bohušovy dcery Anna a Markéta. V 2. polovině [[15. století]] za [[Kostkové z Postupic|Kostků z Postupic]] bylo východní křídlo zbořeného kláštera augustiniánů s kapitulní síní a částí křížové chodby upraveno pro občasný pobyt majitelů a pravděpodobně i jako sídlo správního úředníka, pravděpodobně v té době byl také vybourán [[Kněžiště|presbytář]] kapitulní síně. K roku [[1507]] je již stavba připomínána jako [[zámek (stavba)|zámek]], ve stejném roce přechází sňatkem Markéty Kostkové s [[Vojtěch z Pernštejna|Vojtěchem z Pernštejna]] lanšpersko-[[lanškroun]]ské [[panství]] pod rod [[Pernštejnové|Pernštejnů]]. Nejdříve zde vládl sám Vojtěch, po jeho smrti v roce [[1534]] jeho bratr [[Jan IV. z Pernštejna|Jan z Pernštejna]], který byl nucen pro dluhy prodat v r. [[1544]] téměř celé [[panství]] Petrovi Bohdaneckému z Hodkova. Ponechal si pouze [[Lanškroun]] s 12 vesnicemi, příliš dlouho mu však ani to nepatřilo. ([[Zámek (stavba)|Zámek]] se v té době stal správním [[centrum|centrem]] zbytku [[panství]].) V letech [[1548]]-[[1561]] Lanškrounsko zástavně patřilo Boskovickým, v roce [[1561]] bylo synem Jana z Pernštejna – [[Vratislav II. z Pernštejna|Vratislavem]] vyplaceno a za tři roky opět spojeno s [[Lanšperk (hrad)|Lanšperkem]]. Sídlem državy se však již definitivně stal lanškrounský zámek, využívaný při občasných návštěvách vrchnosti. V roce [[1588]] panství se zámkem opět měnilo majitele, Vratislavův syn [[Jan V. z Pernštejna|Jan z Pernštejna]] ho prodal [[Adam Hrzán z Harasova|Adamu Hrzánu z Harasova]].
 
=== Renesanční přestavba ===
Při koupi je zámek popisován jako zčásti kamenná, zčásti dřevěná stavba s mnoha pokoji, při zámku stála [[štěpnice]] a poblíž dvůr. Za nového majitele se zámek velmi změnil. Sloužil nejenom jako sídlo správy, ale i poprvé jako sídlo majitele. Proto Adam Hrzán přistoupil k [[renesanční architektura|renesanční]] přestavbě. Západní jednopatrové křídlo bylo opraveno, byl zřízen i vstupní portál a průjezd do nevelkého dvora za zámkem. Zcela nově se vybudovalo jižní křídlo, které mělo již čistě renesanční ráz. V té době se obě křídla výškou i zastřešením lišila. Zděné hospodářské stavby, které byly postaveny ze starších klášterních budov, spolu s nově založenou [[zahrada|zahradou]] utvořily první zámecké nádvoří, oddělující zámek od ostatní městské zástavby. Celý tento prostor byl uzavřen zdí a vstup byl v místě dnešní Školní ulice. Hrzánovskou přestavbu připomíná především vstupní portál s letopočtem dokončení stavby [[1601]] a s [[erb]]em Adama Hrzána a jeho manželky Anny [[Kaplířové ze Sulevic|ze Sulevic]]. Z této doby pocházejí i zachovalá renesanční dveřní ostění.
 
Adam Hrzán zemřel roku [[1619]], o rok později si [[panství]] rozdělili jeho 3 synové a [[Lanškroun]] s 12 vesnicemi připadl Vilémovi. Rok po jeho smrti se stal pánem Lanškrouna jeho bratr Zdeslav, avšak už roku [[1622]] ho kvůli sporům s měšťany prodal Karlovi I. z [[Lichtenštejnové|Lichtenštejna]] ([[1569]]-[[1627]]). Po smrti svého otce o 5 let později državu převzal [[Karel Eusebius z Lichtenštejna|Karel Eusebius]] ([[1611]]-[[1684]]), za něhož Lanškrounsko poznalo hrůzy [[třicetiletá válka|třicetileté války]]. První obléhání v roce [[1639]] bylo neúspěšné, v roce [[1643]] se už [[Švédové|Švédům]] město podařilo dobýt. Oba útoky město se zámkem velmi poškodily. Dílo zkázy dokonal velký požár v r. [[1645]], který velmi poničil zámek i s kostelem. Obnova zámku s chrámem začala v 50. letech [[17. století]]. Zámek byl dokončen až v roce [[1716]]. Při těchto opravách byly odstraněny rozdíly mezi západním a jižním křídlem, ke konci jižního křídla byla přistavěna nová jednopatrová budova, vybudovány byly přízemní hospodářské budovy, bývalé západní křídlo klášterní budovy bylo [[barokní architektura|barokně]] přestavěno. Nástupce Karla Eusebia († [[1684]]), [[Hans Adam I. z Lichtenštejna|Jan Adam Ondřej z Lichtenštejna]] ([[1657]]-[[1712]]) chtěl opět v [[Lanškroun]]ě sídlit, ale lanškrounský zámek mu již nevyhovoval. Započal s nešťastnou stavbou [[Rudoltice#Nový zámek|Nového zámku]] u [[Rudoltice|Rudoltic]].
 
=== 19.století až současnost ===
Posledním feudálním majitelem města byl [[Alois I. z Lichtenštejna|Alois I Josef z Lichtenštejna]] ([[1759]]-[[1805]]. V roce [[1858]] postoupil [[kníže]] hospodářské budovy na prvním nádvoří městu. Většina [[budova|budov]] i zeď uzavírající první nádvoří byly po roce [[1858]] zbořeny a zbývající [[areál]] upraven jako druhé městské [[náměstí]] (dnešní Jiráskovo náměstí). Interiéry zámku sloužily až do počátku [[20.století]] jako kanceláře správy [[lanškroun]]skéholanškrounského [[Lichtenštejnové|lichtenštejnského]] velkostatku.
 
V roce [[1928]] od [[Johann II. z Lichtenštejna|Jana II. z Lichtenštejna]] ([[1840]]-[[1929]]) díky [[Pozemková reforma v Československu|pozemkové reformě]] zámek získalo [[město]] [[Lanškroun]], kterému objekt náleží dodnes. V roce [[1934]] byl v části zámku instalován [[archiv]] a sbírky městského [[muzeum|muzea]], které byly v roce [[1951]] zpřístupněny veřejnosti. V r. [[1940]] [[archeologie|archeologové]] ze slezské [[Vratislav (město)|Vratislavi]] provedli stavebně - [[archeologie|archeologický]] průzkum zámku a okolí s odkrytím [[gotiká architektura|gotických]] pozůstatků [[klášter]]a. V letech [[1958]]-[[1971]] se uskutečnila generální oprava západního zámeckého křídla, v bývalé kapitulní síni byla zřízena obřadní síň, rozsáhlý [[interiér]] prvního patra slouží jako výstavní a [[koncert]]ní místnosti. Rekonstrukce jižního křídla skončila v roce [[1992]]. Budovy na nádvoří, především tzv. „Konírna“, byly také zrestaurovány. Od dubna do července [[2002]] proběhla úplná rekonstrukce Jiráskova náměstí. Ve stavebním plánu se počítalo s barevným odlišením dlažebních kostek na místě, kde kdysi dávno mniši [[Řád augustiniánů|augustiniáni]] chodili křížovou chodbou. V prostorách zámku momentálně sídlí kulturní centrum města.
 
== Popis místa a současná podoba stavby ==