Dopplerův jev: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JaMMeX (diskuse | příspěvky)
Bez shrnutí editace
revert záměny tématu
Řádek 1:
[[Soubor:doppler effect.jpg|thumb|200px|Zdroj vlnění v pohybu zprava doleva. Před zdrojem vlevo je frekvence vyšší, za zdrojem vpravo je frekvence nižší.]]
{{Různé významy|tento=zvuku se stálou [[frekvence|frekvencí]]}}
'''Dopplerův jev''' popisuje změnu [[frekvence]] a [[Vlnová délka|vlnové délky]] přijímaného oproti vysílanému signálu, způsobenou nenulovou vzájemnou [[rychlost]]í vysílače a přijímače.
 
Jev byl poprvé popsán [[Christian Andreas Doppler|Christianem Dopplerem]] v roce [[1842]] v monografii ''Über das farbige Licht der Doppelsterne und einige andere Gestirne des Himmels''.
Za '''tón''' je v [[akustika|akustice]] považován každý [[zvuk]] se stálou [[frekvence|frekvencí]]. V [[hudba|hudbě]] je tón základním stavebním kamenem.
 
Jestliže se zdroj vysílajícího signálu s frekvencí ''f<sub>0</sub>'' pohybuje směrem k přijímači (pozorovateli), pak stojící pozorovatel jej přijímá s frekvencí ''f'':
Pojem tón má v hudbě jednak základní význam, tedy zvuk, který vzniká pravidelným chvěním tělesa a má určitou výšku, délku, sílu a barvu (tj. „hudební zvuk“, který lze zahrát nebo zazpívat). V praxi se však vžilo též stejné pojmenování intervalu [[velká sekunda|velké sekundy]], tzv. '''celý tón''' (např. c–d). Tento „celý tón“ se dělí na dva [[půltón]]y (c–cis, cis–d), výjimečně na třetinotóny, čtvrttóny aj.
 
<math>f = f_0 \frac {v}{v - v_{s, r}}</math> ,
Grafická značka pro tón je [[nota]], zapisovaná do [[notová osnova|notové osnovy]].
 
Jestliže se zdroj vysílajícího signálu s frekvencí ''f<sub>0</sub>'' pohybuje směrem od přijímače (pozorovatele), pak stojící pozorovatel jej přijímá s frekvencí ''f'':
== Vlastnosti ==
Základními vlastnostmi tónu jsou :
* výška – ta je dána především [[frekvence|frekvencí]],
* délka – jak dlouho tón zní,
* síla – ta je dána [[amplituda|amplitudou]],
* barva – závisí na [[zvukové spektrum|spektrálním]] složení zvuku, tvaru kmitů či poměru amplitud [[alikvotní tóny|alikvotních tónů]]. Závisí na hudebním nástroji, který tón vydává.
 
<math>f = f_0 \frac {v}{v + v_{s, r}}</math> ,
=== Frekvence tónů ===
[[Soubor:Hudobne_nastroje.svg|400px|thought|right]]
Jednotlivé různé tóny se liší frekvencí. [[Ucho|Lidské ucho]] ale obvykle nevnímá ''rozdíl'' frekvencí, ale rozlišuje je na základě jejich ''podílu''. Tón s dvojnásobnou frekvencí zní pro lidské [[ucho]] o jednu [[oktáva (hudba)|oktávu]] výše.
 
kde ''v'' je rychlost vln v dané [[Látka|látce]] a ''v''<sub>s,r</sub> relativní radiální rychlost zdroje vůči pozorovateli (kladná rychlost znamená přibližování, záporná vzdalování). Pro stacionární zdroj a pohyblivý přijímač je situace obdobná.<math>f = f_0 \left (1 + \frac {v_0}{v} \right )</math> kde <math>{v_0}</math> je rychlost přijímače a pro přibližující se přijímač je kladná, pro vzdalující se je pak záporná.
Každý tón by mohl být popsán svou frekvencí (vyjádřenou např. v [[hertz]]ech), v praxi by ale bylo takové označení velmi nepohodlné. Frekvence se proto uvádí jen pro základní tón, kterým je tzv. ''[[komorní a]]'', které má frekvenci 440&nbsp;Hz. V hudbě se následně jednotlivé tóny označují písmeny.
 
[[Soubor:Doppler-effect-two-police-cars-diagram.png|right|thumb|Dopplerův jev. Siréna na jedoucím autě vydává tón o stále stejné výšce. Na cestě kudy auto projíždí je umístěn pozorovatel (mikrofon). Oranžové auto na obrázku znázorňuje dobu, kdy se auto přibližuje k pozorovateli, zelené auto naopak dobu, kdy auto pozorovatele již minulo a vzdaluje se od něj. Pozorovateli se jeví tón sirény auta, které se k němu blíží jako vyšší, než je skutečný tón sirény a naopak tón sirény vzdalujícího se auta se mu jeví jako nižší.]] Jedním z nejběžnějších příkladů, jak lze Dopplerův jev pozorovat, je změna výšky [[tón]]ů vydávaných [[siréna (technika)|sirénou]] na vozidle projíždějícím okolo pozorovatele. Dopplerova jevu využívá řada měřicích přístrojů a zařízení, např. [[Radar|radary]] pro měření rychlosti vozidel nebo lékařské [[sonograf]]y.
== Základní tóny ==
Existuje sedm základních tónů: c, d, e, f, g, a, h. Nejmenší běžně v evropské hudbě používanou vzdáleností mezi dvěma tóny je ''[[půltón]]''. Mezi základními tóny nejsou vzdálenosti vždy stejně velké. Mezi některými tóny je vzdálenost dvou půltónů, mezi jinými vzdálenost pouhého jednoho půltónu.
 
V astronomii se Dopplerův jev projevuje posuvem spektrálních čar vyzařovaných vesmírnými tělesy; pokud se tato tělesa vzdalují od [[Země]], lze pozorovat takzvaný [[rudý posuv]]. Při vyšších rychlostech se však projevuje i [[dilatace času]], je proto třeba brát v úvahu [[relativistický Dopplerův jev]].
== Šramoty, hluky ==
Kromě tónů existují i zvuky, které nemají pravidelný frekvenční průběh, označované jako [[hluk]]y. Patří k nim např. většina zvuků bicích nástrojů. I ty mají v hudbě své využití, nicméně jsou oproti tónům v evropské hudbě zastoupeny výrazně méně. Jejich význam vzrostl s rozvojem [[experimentální hudba|experimentální hudby]] a [[industriál]]ních a [[Postindustriální hudba|postindustriálních]] hudebních směrů, především [[noise|noisové]] hudby, ale mají důležité místo i v soudobé hudbě vážné.
 
== SouvisejícíExterní článkyodkazy ==
* {{Commonscat|Doppler effect}}
 
{{Pahýl}}
* [[akord]]
{{Portály|HudbaFyzika}}
* [[alikvotní tón]]
* [[hudební stupnice]]
* [[nota]]
* [[Notace (hudba)|notace]]
* [[notová osnova]]
* [[ladění]]
* [[polotón]] – pojem z oblasti fotografie/<span title="desktop publishing">DTP</span>
 
== Externí odkazy ==
* {{Wikislovník|heslo=tón}}
{{Portály|Hudba}}
 
[[Kategorie:NaukaPeriodické o tónech a jejich vztazíchděje]]
[[Kategorie:Hudební terminologieOptika]]
[[Kategorie:Akustika]]