Krzysztof Penderecki: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Ref., EO.
opr.
Řádek 4:
 
== Biografie ==
Skladbu studoval na Vysoké hudební škole (Wyższa Szkoła Muzyczna, nyní Akademia Muzyczna) v&nbsp;[[Krakov]]ě u&nbsp;[[Artur Malawski|Artura Malawského]], kterou ukončil v&nbsp;roce [[1958]]. Jeho zvukovým jazykem byl zpočátku ze [[serialismus|serialismu]] vycházející [[sonorismus]], za jehož tvůrce je považován (např. žalozpěv ''Ofiarom Hiroszimy'', ''Obětem Hirošimy'', ''Polymorphia'', ''De natura sonoris''). Na prahu [[1970–1979|70.&nbsp;let]] chtěl vyjadřovat stav člověka a&nbsp;bolest jeho existence, odvrhl estetiku sonorismu a&nbsp;šel ve směru využívání přínosu německé symfonické hudby [[19. století|19.&nbsp;století]] (''Symfonia wigilijna'', ''Štědrovečerní symfonie''), čímž se stal snad nejvýznamnějším [[epigon]]em této formace. V roce 1987 mu byla udělena [[Wolfova cena]] za umění. V&nbsp;roce [[2005]] byl polským prezidentem vyznamenán [[Řád bílé orlice|Řádem bílého orla]].<ref>{{Citace elektronického periodika|periodikum = Culture.pl|příjmení = Kosińska|jméno = Małgorzata|titul = Krzysztof Penderecki|url = http://culture.pl/pl/tworca/krzysztof-penderecki|datum vydání = 2014-03-10}}</ref>
[[File:Wladyslaw bartoszewski, krzysztof penderecki.jpg|thumb|[[Władysław Bartoszewski]] v debatě s Krzysztofem Pendereckim ]]
Skladbu studoval na Vysoké hudební škole (Wyższa Szkoła Muzyczna, nyní Akademia Muzyczna) v&nbsp;[[Krakov]]ě u&nbsp;[[Artur Malawski|Artura Malawského]], kterou ukončil v&nbsp;roce [[1958]]. Jeho zvukovým jazykem byl zpočátku ze [[serialismus|serialismu]] vycházející [[sonorismus]], za jehož tvůrce je považován (např. žalozpěv ''Ofiarom Hiroszimy'', ''Obětem Hirošimy'', ''Polymorphia'', ''De natura sonoris''). Na prahu [[1970–1979|70.&nbsp;let]] chtěl vyjadřovat stav člověka a&nbsp;bolest jeho existence, odvrhl estetiku sonorismu a&nbsp;šel ve směru využívání přínosu německé symfonické hudby [[19. století|19.&nbsp;století]] (''Symfonia wigilijna'', ''Štědrovečerní symfonie''), čímž se stal snad nejvýznamnějším [[epigon]]em této formace. V roce 1987 mu byla udělena [[Wolfova cena]] za umění. V&nbsp;roce [[2005]] byl polským prezidentem vyznamenán [[Řád bílé orlice|Řádem bílého orla]].<ref>{{Citace elektronického periodika|periodikum = Culture.pl|příjmení = Kosińska|jméno = Małgorzata|titul = Krzysztof Penderecki|url = http://culture.pl/pl/tworca/krzysztof-penderecki|datum vydání = 2014-03-10}}</ref>
 
Jeho sedmá symfonie [[Sedm bran jeruzalémských]] kombinovaná s počítačovou animací [[Tomasz Bagiński|Tomasze Bagińského]] získala cenu Český křišťál na 46. Mezinárodním televizním festivalu Zlatá Praha.