[[Soubor:Coat of arms of the Austro-Hungarian Navy.png|thumb|Znak používaný v letech 1915–1918]]
'''Rakousko-uherské námořnictvo''', byloplným námořnínázvem složkou'''Císařské ozbrojenýcha silkrálovské [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uherska]].válečné Jehonámořnictvo''', oficiálnízkráceně název'''C. byla k. válečné námořnictvo''' ([[němčina|německy]] ''Kaiserliche und Königliche Kriegsmarine''', (zkráceněve zkratce '''K. u. k. Kriegsmarine'', [[maďarština|maďarsky]] ''Császári és Királyi Haditengerészet''),tedybylo Císařskénámořní asložkou královskéozbrojených válečnésil námořnictvo[[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uherska]]. Do roku [[1867]] loďstvo patřilo pod [[Rakouské císařství]] a poté se jeho název změnil na základě [[Rakousko-uherské vyrovnání|Rakousko-uherského vyrovnání]] v roce 1867 a zaniklo společně s celou monarchií po skončení [[První světová válka|první světové války]] v roce 1918. Po první světové válce se Rakousko-Uhersko rozpadlo a ani jedna z těchto zemí díky tomu neměla pobřeží a tak byly všechny [[přístav]]y na [[Jaderské moře|Jadranu]] předány [[Italské království|Itálii]] a [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců|Jugoslávii]].
O vybudování silné a moderní válečné flotily se zasazoval především následník trůnu a generální inspektor branné moci [[František Ferdinand d'Este]].<ref name="novak:1999:16">{{Citace periodika
