Hladová zeď: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m přidána Kategorie:Založeno Karlem IV. za použití HotCat
- obrázek v nadpisu, nadb. odkazy, odtučnění
Řádek 1:
[[Soubor:Praha Petrin Hladova zed.jpg|thumb|Hladová zeď nad [[Újezd (Malá Strana)|Újezdem]]]]
'''Hladová zeď''', někdy nazývaná také ''Zubatá'', německy ''die Hungermauer'', je [[Opuka|opuková]] [[hradba]] na [[Praha|pražském]] [[Petřín]]ě, kterou nechal v letech [[1360]]–[[1362]] postavit český [[panovník|král]] [[Karel IV.]], aby zesílil městské [[opevnění]] [[Pražský hrad|Pražského hradu]] a [[Malá Strana|Malé Strany]] proti útoku ze [[západ]]uzápadu a [[jih]]ujihu. Původně byla přibližně 4–4,5 [[metr|m]] vysoká a 1,8 m široká. V horní části byla opatřena [[cimbuří]]m, [[Ochoz (architektura)|ochozem]], [[střílna]]mi a několika (údajně osmi) předsunutými věžemi ([[bastion]]y). Táhla se od [[Újezd (Malá Strana)|Újezdu]] až po [[Strahov (Praha)|Strahov]] a dál za něj k [[Hradčany|Hradčanům]].
 
V roce [[1624]] byla zeď opravena, v polovině [[18. století]] pak z příkazu [[Císař|císařovny]] [[Marie Terezie]] dále opevněna. Během dlouhé doby existence zdi byly prováděny mnohé další opravy (v moderní době např. [[1923]]–[[1925]], [[1975]]) a různě probourávány a opět zazdívány průchody skrz zeď. Jeden z bastionů (pětiboká předsunutá věž) '''Hladové zdi''' tvoří základ hlavní [[kopulekupole]] dnešní [[Štefánikova hvězdárna|Štefánikovy hvězdárny]] a na '''Hladové zdi''' prováděl svá měření ředitel [[Klementinum|klementinské hvězdárny]] [[Martin Alois Martin David]], když stanovoval rozdíl zeměpisných poloh [[Praha|Prahy]] a [[Drážďany|Drážďan]].
 
==Pověsti==
[[Soubor:Wenceslas Hollar - Prague.jpg|thumb|Pohled na Pražský hrad a Petřín s Hladovou zdí od [[Václav Hollar|Václava Hollara]] ze 17. století]]
Zdi se začalo říkat „Hladová“ až později ve vztahu k [[hladomor]]u, který vypukl v roce [[1361]]. V té době na stavbě pravděpodobně našla obživu část nezaměstnané městské [[Chudina|chudiny]] a podle pověstí právě pomoc chudým byla účelem budování zdi. Skutečné záměry však byly nepochybně čistě [[Vojenská strategie|strategické]], nehledě na to, že hladomor přišel až poté, kdy zeď již byla rozestavěna.
[[Soubor:Praha Petrin Hladova zed 2.jpg|thumb|left]]
Zdi se začalo říkat „Hladová“ až později ve vztahu k [[hladomor]]u, který vypukl v roce [[1361]]. V té době na stavbě pravděpodobně našla obživu část nezaměstnané městské [[Chudina|chudiny]] a podle pověstí právě pomoc chudým byla účelem budování zdi. Skutečné záměry však byly nepochybně čistě [[Vojenská strategie|strategické]], nehledě na to, že hladomor přišel až poté, kdy zeď již byla rozestavěna.
 
Nepravdivé pověsti jsou zachyceny např. i v historických spisech [[Václav Hájek z Libočan|Václava Hájka z Libočan]] nebo [[Bohuslav Balbín|Bohuslava Balbína]], který ve svém vlasteneckém díle píše:
Řádek 15 ⟶ 14:
* {{Citace monografie | jméno=Julius| příjmení=Košnář | titul = Staropražské pověsti a legendy | vydavatel = Vincentinum| místo = Praha | rok = 1933 | url = http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/222680 | typ kapitoly = - kapitola| kapitola = "O Hladové zdi"| strany= 268}}
 
* {{Commonscat|Hladová zeď}}
 
{{geo cz|50|04|59.19|14|23|41.91|landmark}}