Diego Velázquez: Porovnání verzí

Velázquezův rychlý vzestup však vyvolal u ostatních malířů, kteří se kolem dvora pohybovali, značnou nevraživost. Král se proto rozhodl v roce [[1627]] vyhlásit mezi malíři soutěž. [[File:Retrato de Felipe IV en armadura, by Diego Velázquez.jpg|thumb|''Filip IV. v pancíři'']] Námětem bylo Vyhnání [[Maurové|Maurů]] ze Španělska. Velázquez zvítězil, jeho rozměrné plátno ale bylo zničeno při požáru [[El Escorial|Escorialu]] v roce [[1734]].<ref>Gállego, s. 110</ref> Vítězství přineslo Velázquezovi funkci královského komorníka spojenou s bezplatnou stravou a lékařskou péčí. V průběhu let získával malíř u dvora další a další funkce, některé čestné, jiné honorované: Roku [[1636]] se stal pomocníkem garderobiéry, [[1643]] komořím královských pokojů a také superintendantem královských sbírek, což obnášelo rovněž dohled nad renovací [[Alcázar]]u v [[Madrid]]u. Nakonec, roku [[1652]], ho král jmenoval velkým správcem Královského paláce. Z titulu této funkce se malíř musel mj. starat uo ubytování dvora, když se král vydal na cesty, vytápění Alcázaru, rozvěšování závěsů a mnoho dalších záležitostí. Logicky mu ubylo času na malování.<ref>Gállego, s. 109</ref>

[[File:Count-Duke of Olivares.jpg|thumb|left|''Vévoda Olivares na koni'']] V roce [[1649]] odjel Velázquez do [[Itálie]] podruhé. Hlavním účelem jeho cesty byl nákup obrazů tamních významných umělců do královských sbírek. Během tohoto italského pobytu navštívil malíř rovněž několik měst a sešel se rovněžtaké s [[Nicolas Poussin|Poussinem]] a [[Gian Lorenzo Bernini|Berninim]]. V březnu [[1650]] vystavil v [[Řím|římském]] [[Pantheon]]u portrét svého služebníka Juana de Pareja, který sklidil velký úspěch. Byl přijat do místní Akademie svatého Lukáše a bylo mu povoleno vytvořit portrét [[papež]]e [[Inocenc X.|Inocence X.]]<ref>{{Citace monografie

Roku [[1659]] byl Vélazquezovi udělen [[Řád svatého Jakuba]]. Na jaře následujícího roku odejel Velázquez s královským dvorem na francouzsko-španělskou hranici, kde se dojednával sňatek francouzského krále [[Ludvík XIV.|Ludvíka XIV.]] s dcerou Filipa IV. Marií Terezou. Malíř sz hlediska své funkce zajišťoval cestu i ubytování španělského dvora. Po návratu v červenci [[1660]] se roznemohl a [[6. srpen|6. srpna]] v královském paláci zemřel.

Druhé madridské období ([[1631]]–[[1648]]) je dokumentováno mnohem lépe než první, z něhož vzalo mnoho obrazů za své při požáru [[El Escorial|Escorialu]] roku [[1734]]. V té době maloval opět především portréty, ale rozšířilo se jejich tematické zaměření. Velázquez maloval členy dvora a panovnické rodiny i v prostředí honů, důraz byl kladen také na jezdecké podobizny. Proslulými a zároveň jedinečnými se staly portréty trpaslíků, kteří u dvora sloužili k obveselení a rozptýlení jeho členů. Do posledního madridského období ([[1651]]–[[1666]]), po druhé italské cestě, spadá především jeden z jeho nejslavnějších obrazů ''[[Dvorní dámy]]'' (Las Meninas) z roku [[1656]]. Hlavní postavou obrazu je mladá princezna [[Markéta Habsburská (1651)|Margarita TeresaMargareta]] – ''Markéta Habsburská'', v té době budoucí manželka rakouského krále. Velázquez portrétoval malou princeznu od jejího nejútlejšího věku (poprvé ve dvou letech) až do své smrti v roce [[1660císař]]e. Princezna je obklopena dvorními dámami. Tento obraz je považován za Velázquezovo vrcholné dílo a z jeho tvorby je nejznámější. Dílo ''Dvorní dámy'' je vystaveno v Madridském muzeu [[Prado]]. Malíř na obraze namaloval i sám sebe.

Velázquez obyčejně své obrazy nedatoval ani nesignoval, čímž pro přesnou chronologii jeho díla vznikají určité problémy. Právě u tohoto dílaobrazu se datace velmi liší, a to od poloviny 40. do konce 50. let 17. století. Námět obrazu je převzatý z [[Publius Ovidius Naso|Ovidiových]] [[Proměny|Proměn]]. Tkadlena Arachné vyzvala bohyni [[Athéna|Athénu]] k soutěži, která z nich utká krásnějšíhezčí [[tapiserie|tapiserii]] s námětem milostných dobrodružství [[Olymp|olympských]] bohů. Dílo Arachné bylo krásnější, Athéna ji proto ve zlosti proměnila v [[pavouk]]a. Velázquez v popředí vyobrazil tkalcovskou dílnu s detaily, připomínajícími jeho rané "bodegones".

Prvoplánový popis obrazu konstatuje, že Velázquez zachytil okamžik ze života na královském dvoře, kterému bylbyli přítomenpřítomni i královskýkrál párs královnou, jehožjejichž odraz je patrný ve vzdáleném zrcadle. [[Dvorní dámy]] však v dějinách malířství patří k nejčastěji interpretovaným obrazům, vyvolávajícím množství otázek. Co vlastně Velázquez maluje na plátně, před kterým stojí? InfantkaInfantku? Královský pár? Skupinu, kterou vidíme na obraze? A kde vlastně musel stát, pokud skutečně maloval to, co na obraze vidíme? Je na zadní stěně skutečně zrcadlo? Není to portrét v rámu? Neporušil malíř etiketu španělského královského dvora, když svůj autoportrét umístil před portréty královských manželů? Pravděpodobnější je verze se zrcadlem. Velázquez znal [[Jan van Eyck|van Eyckův]] obraz ''Svatba manželů Arnolfiniových'', v němž je podobným způsobem použito zrcadlo. Byla dokonce podniknuta i [[fyzika|fyzikální]] a [[optika|optická]] zkoumání s cílem zjistit, na jakém místě musel královský pár stát, aby se v zrcadle odrážel právě takto. Co symbolizují otevřené dveře v pozadí? Jedna z interpretací říká, že Velázquez namaloval portrét malování portrétu.<ref>Wolf, s. 81–88</ref> Velázquezův současník, malíř [[Luca Giordano]], ''Dvorní dámy'' označil za "[[teologie|teologii]] malířství".<ref>Gállego, s. 128</ref> Chtěl tím říci, že se jedná o nejvyšší intelektuální či dokonce [[filosofie|filosofickou]] formu úvahy o umění.

V [[Lobkovicové|lobkovických]] sbírkách se dochovaly dva portréty [[Markéta Habsburská (1651–1673)|infantky Markéty]] [[1651]]–[[1673]]. Tato dcera [[Filip IV. Španělský|Filipa IV.]] se roku [[1666]] provdala za římského císaře a českého krále [[Leopold I.|Leopolda I.]]. V té době byl [[nejvyšší hofmistr|nejvyšším hofmistrem]] a prvním ministrem říše kníže [[Václav Eusebius Popel z Lobkovic]]. V [[Lobkovický palác (Pražský hrad)|Lobkovickém paláci]] na [[Pražský hrad|Pražském Hradě]] je její portrét ve věku přibližně pěti let. Právě ten je připisován Velázquezovi.<ref>[http://www.lobkowicz.cz/en/Highlights-from-The-Collections-47.htm?item=131 Údaje včetně reprodukce portrétu]</ref>

Ale také některé významné malíře 20. století Velázquez fascinoval. [[Francis Bacon (malíř)|Francis Bacon]] byl v určitém období doslova posedlý portrétem papeže [[Inocenc X.|Inocence X.]] a počátkem 50. let namaloval osm variací tohoto portrétu. Ještě pilnější byl v tomto ohledu [[Pablo Picasso|Picasso]]. Roku [[1957]] namaloval 58 olejomaleb na téma Dvorních dam, v nichž Velázquezův obraz interpretuje a domýšlí z různých aspektů.<ref>Wolf, s. 81, 87</ref> Velázqueze ctil i [[Salvador Dalí]]. Roku [[1958]] namaloval obraz s názvem ''Velázquez maluje infantku Margaretu''.<ref>[http://thedali.org/exhibit/velazquez-painting-infanta-margarita/ Popis s reprodukcí obrazu]</ref>