Imrich Bugár: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
mBez shrnutí editace
rozšíření Životopisu, přidání 2. místa na Spartakiádě spřátelených armád 1989
Řádek 17:
 
== Životopis ==
Ve svém rodišti absolvoval maďarskou základní školu, a přestože byl rovněž nadaným házenkářem (hrál za školní družstvo v obci [[Trhové Mýto]] v okrese Dunajská Streda), začal se už tam věnovat hodu diskem, k němuž ho přitáhl tamní trenér Vincenc Vendégh. - v 15 letech vyhrál okresní přebor v Dunajské Stredě, když dosáhl s 1,5 kg diskem (bez otočky, kterou tehdy ještě neovládal) výkonu 31,14 metru. Poté odešel do [[Bratislava|Bratislavy,]] kde se v tamním [[Slovnaft|Slovnaftu]] vyučil elektromontérem a naučil se slovensky - předtím mluvil pouze maďarsky (sám vzpomíná, že první nominační dopis na utkání dorostenců se Švédskem mu musel v jeho rodné obci přeložit tamní farář do maďarštiny). Disku se věnoval i v Bratislavě, kde ho trénoval bývalý skokan o tyči Vladimír Hurtoň. Když měl nastoupit vojenskou základní službu, očekávalo se, že nastoupí do Dukly [[Banská Bystrica]]. Tento klub ho ovšem - podle Bugárových vlastních slov - nechtěl, a tak 1.10.1974 zamířil do Dukly Praha, oddílu, jemuž nakonec zůstal celoživotně věrný. Jeho trenérem se v Dukle stává [[MIroslav Vlček]], který pak léta stojí v pozadí všech Bugárových úspěchů. Jako atlet pražské Dukly absolvoval Imrich Bugár celkem 457 závodů. V době své aktivní dráhy vystudoval Imrich Bugár v Praze dálkově gymnázium a poté distančně také [[FTVS]] [[Univerzita Karlova|Univerzity Karlovy]], kterou absolvoval v roce 1990 (titul Mgr.).
 
Jako jeden z mála československých sportovců se pokoušel v roce 1984 vzdorovat tehdejšímu [[bojkot|bojkotu]] [[Letní olympijské hry 1984|olympijských her v Los Angeles]] (před funkcionáři tehdejšího [[Československý svaz tělesné výchovy a sportu|Československého svazu tělesné výchovy]] prohlašoval, že na hry pojede třeba za své vlastní peníze) a byl kárán za nepříliš dobré umístění na náhradní akci, která byla pro sportovce socialistických zemí uspořádána pod názvem [[Družba 84|Družba]] v Moskvě.
Sportovní kariéru ukončil slavnostně a za účasti sponzorů 17. září 1995, po skončení svého posledního závodu - závěrečného kola atletické extraligy v Praze na Julisce, kde obsadil výkonem 55,44 m druhé místo.
 
Sportovní kariéru ukončil slavnostně a za účasti sponzorů 17. září 1995, po skončení svého posledního závodu - závěrečného kola atletické extraligy v Praze na[[Na Julisce]], kde obsadil výkonem 55,44 m druhé místo. Zakrátko nato, 22.9.1995, mu tehdejší prezident [[Mezinárodní olympijský výbor|Mezinárodního olympijského výboru]] [[Juan Antonio Samaranch]] v Praze udělil [[Olympijská ocenění|Olympijský řád]], který zároveň s Imrichem Bugárem převzala i [[Dana Zátopková]].
 
Po skončení aktivní činnosti zůstal zaměstnancem pražské Dukly, pracovníkem referátu zahraničních sportovních styků [[ASC Dukla]]. Byl také manažerem mezinárodního diskařského mítinku [[Memoriál Ludvíka Daňka]] v [[Turnov|Turnově]].
Řádek 64 ⟶ 66:
* 1987: [[Mistrovství světa v atletice 1987]] – 7. místo
* 1988: [[Letní olympijské hry 1988|LOH 1988]] – 12. místo
* 1989: [[Spartakiáda spřátelených armád]] v Sofii - 2. místo
* 1990: [[Mistrovství Evropy v atletice 1990]] – 7. místo
* 1991: [[Mistrovství světa v atletice 1991]] – kvalifikace
Řádek 76 ⟶ 79:
* '''70,06 m''', [[Zaragoza]] 22.5.1983. Na mítinku ve španělské Zaragoze překonal Imrich Bugár poprvé hranici 70 metrů a stal se historicky první československým diskařem, který dokázal tuto hranici přehodit.
* '''70,72 m''', [[Schwechat]] 18.6.1983. Na mezistátním atletickém utkání tří zemí v rakouském Schwechatu zlepšil Bugár (podruhé v sezóně historicky prvního atletického mistrovství světa) svůj národní rekord.
* '''71,26 m''', [[San José (Kalifornie)|San Jose]] 25.5.1985. Svého posledního rekordu dosáhl Bugár na americkém turné, na které se na jaře 1985 vypravil společně s [[Jarmila Kratochvílová|Jarmilou Kratochvílovou]] a Gejzou Valentem. Trojice českých atletů přijela do USA především proto, aby tu ve svých disciplínách získala první body na úvodních mítincích atletické Grand Prix, kterou [[IAAF]] uvedla jako zcela nový typ bodovací soutěže právě v roce 1985 a která byla prapředchůdkyní dnešní [[Diamantová liga|Diamantové ligy.]] ÜvodníZahajovací mítinky Grand Prix se konaly v San Jose a v [[Eugene]] a ještě před nimi startoval Bugár na závodech v [[Los Angeles]], kde 18.5.1985 dosáhl vynikajícího výkonu 69,02 metru. Samotný mítink v kalifornském San Jose přinesl úžasné výkony - čtyři první diskaři se dostali za hranici 68 metrů - chyběl ovšem pátý (tehdejší pravidla Gran Prix vyžadovala, aby na každém závodu, měl-li být bodován, startovalo nejméně 5 atletů ze světové padesátky v příslušné disciplíně). Ale ani fakt, že za svůj výkon nedostane žádné body, neodradil Bugára od maximálního nasazení hned v prvním pokusu, ve kterém hodil nový rekord 71,26 metru. Druhý v soutěži skončil Nor [[Knut Hjeltens]] (69,92 m), třetí Američan [[Art Burns]] (69,10 m) a čtvrtý Gejza Valent (68,40 m). Bugár měl v soutěži celkem 4 pokusy za hranici 65 metrů - v třetí sérii hodil ještě 68,88 metru a ve čtrvrté sérii 67,80 metru. Bugárův rekord se v roce 2015 dožil 30 let a je téměř vyloučeno, že by ho někdo ze současné generace českých diskařů dokázal vylepšit.
Imrich Bugár dosáhl 10.7.1981 v norském [[Spikkestad|Spikkestadu]] výkonu 67,56 metru, který byl lepší nežli tehdejší československý rekord Ludvíka Daňka, Bugár však tento hod předvedl v exhibici.
 
Řádek 246 ⟶ 249:
69,88 (1) Praha 8.8.1984
 
69,60 (1) Znojmo 15.9.1984 (Velká cena Znojma)
 
69,36 (1) Ohrady 24.8.1983