Kras: Porovnání verzí

Hornina reaguje se směsí absorbovaného [[oxid uhličitý|oxidu uhličitého]] a vody. Vzniklý [[hydrogenuhličitan vápenatý]] se rozpustí v nadbytečné vodě a proteče horninou, uvnitř jeskyní poté může probíhat zpětná reakce za vzniku krápníků z [[vápenec|vápence]].<ref>[http://www.prirodovedci.cz/zeptejte-se-prirodovedcu?action%5Bfaq%5D=detail&faqID=19 Online dostupné vysvětlení] [[Doktor přírodních věd|RNDr.]] Petra Šmejkala, [[Ph. D.]]</ref> Rychlost rozrušování horniny vlivem chemické eroze je ovlivněna celou řadou příčin, ať už se jedná o čistotu rozpouštěného vápence, jeho dostatečnédostatečnou [[mocnost]]i a rozsahurozsah, dostatečně rovnýmrovný terénemterén, celistvostícelistvost, či humidnímhumidní (vlhkémvlhké) [[Podnebí|klimatemklima]]. Při dostatečném splnění těchto podmínek je umožněnoumožněn vznik krasové oblasti.

Jeskyně jsou často rozsáhlé systémy chodeb, táhnoucí se třeba i desítky kilometrů pod zemským povrchem sahající až několik set metrů pod povrch. Vznikají tunely, které mohou dosahovat šířek železničních tunelů. Tlačící masa horniny v [[nadloží]] se může vlivem své vlastní váhy zbortit do vzniklého tunelu. Hovoříme o zřícení jeskynního stropu. Následné zřícení dovoluje vzniknout novému krasovému útvaru, který nazýváme [[propast]], když dojde k propojení se zemským povrchem (v [[Česko|Česku]] nejznámější je propast [[Macocha]] v [[Moravský kras|Moravském krasu]]). Když se zřícená část nepropojí se zemským povrchem, vzniká velikávelká klenutá prostora, kterou nazýváme [[dóm]].