Slávka Poberová: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Zásadní doplnění článku, zdroje jsou uvedeny v kapitole Literatura, prameny |
mBez shrnutí editace |
||
Řádek 14:
==== Bibliografie ====
Začala překládat z angličtiny nejdřív jako spolupracovnice Jiřího Pobera, potom samostatně (všechny cestopisy R. Halliburtona, J. Steinbeck, J. Hilton, Z. Grey, Daphne du Maurierová atd.), ale brzy dala přednost vlastní prozaické práci. Debutovala v roce 1974 ''Životy na schovávanou'' (v ''Tři příběhy o lásce'' + J. Mourková a I. Hercíková), vyd. Mladá fronta. V roce 1978 vyšly ''Zlodějky vody'', vyd. Čs. spisovatel, v roce 1982 ''Případ pro veverku v kole'', vyd. Práce, v roce 1983 ''Jablko od stromu'', vyd. Olympia, v roce 1985 ''Žirafka'', vyd. Olympia, v roce 1989 ''Čekatelky'', vyd. Práce a v roce 1991 ''Gejši nejsou zdejší'', vyd. Práce. Všechny tyto práce spojuje téma emancipace a seberealizace současných mladých dívek a žen.
Od roku 1994 vydávala v Olympii ''edici Minimum'', pro kterou napsala se svou dcerou Jesikou ''Minimum bontonu'' (1994), ''Minimum klasických výroků'' (1995), ''Minimum k plotně'' (1997), ''Minimum historických výroků'' (1999) a ''Minimum ke svatbě'' (2000). Malé půvabné knížky vycházely s ilustracemi [[Adolf Born|Adolfa Borna]] nebo [[Vladimír Renčín|Vladimíra Renčína]].
| |||