Rakouská literatura: Porovnání verzí

Rok [[1989]] představuje v mnoha ohledech počátek nové epochy evropských dějin. S pádem [[Železná opona|„železné opony“]] se mění i politické postavení Rakouska. Z neutrální republiky, jejíž hranice představovaly třecí zóny mezi Západem a Východem, resp. mezi zeměmi [[Varšavská smlouva|Varšavské smlouvy]] a členy [[NATO]], se postupně stává jeden ze středobodů nové Evropy. Roku [[1995]] přistupuje Rakousko k [[Evropská unie|Evropské unii]] a na přelomu tisíciletí podobně jako další země zavádí společnou evropskou měnu - euro. Nejpozději s [[Rozpad Jugoslávie|rozpadem Jugoslávie]] a přístupem bývalých socialistických států včetně České republiky k EU (2004) se celá evropská politická mapa Evropy zásadně mění.<ref>KRIEGLEDER, Wynfrid. ''Eine kurze Geschichte''. S. 539.</ref>

Ruku v ruce s vývojem v zahraničí dochází i k výrazným změnám skladby obyvatelstva v samotném Rakousku. Příliv cizinců se na domácí politické scéně stává vděčným terčem kritiky silně pravicově orientovaných strany, zejména pak [[Svobodná strana Rakouska|Svobodné strany Rakouska]] (FPÖ), které se daří získat na svou stranu zejména konzervativnější voliče. Roku [[1999]] se FPÖ stává součástí vládní koalice a zůstává v ní až do poloviny prvního desetiletí, kdy je vytlačena sociálními demokraty.<ref>KRIEGLEDER, Wynfrid. ''Eine kurze Geschichte''. S. 539-540.</ref>