Verze z 22. 4. 2015, 17:10 editovat Jihejcik (diskuse \| příspěvky) 3 editace m doplněno o překlad z anglické wikipedie značka: editace z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 22. 4. 2015, 17:43 editovat zrušit editaci Jihejcik (diskuse \| příspěvky) 3 editace m doplněny odkazy značka: editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 65: == Srovnání se vzájemnou rekurzí == Používání koprogramů pro stavové stroje nebo souběžnost je podobné jako používání [[Rekurze\|vzájemné rekurze]] s návratem. V obou případech řízení mění různé druhy úloh. Nicméně koprogramy jsou více flexibilní a obvykle výhodnější. Koprogramy jsou uzpůsobené spíše k obnovení provádění než k restartování, a proto jsou schopné udržet stav, obě proměnné (jako uzávěry), bod vykonávání a výsledky nemusí nutně být na konci kódu. Vzájemné rekurzivní podprogramy musí používat sdílené proměnné, a nebo odesílat stav jako parametr. Předávání řízení mezi koprogramy probíhá pomocí existujícího kontextu a může být jednoduše implementováno jako instrukce skoku. ==Častá použití== Řádek 78: * AngelScript * BCPL * [[Pascal (programovací jazyk)\|Pascal]] ([[Borland]] [[Turbo Pascal]] 7.0 s uThreads modulem) * BETA * BLISS * [[C#]] * ChucK * [[D (programovací jazyk)\|D]] * D * Dynamic C * [[Erlang (programovací jazyk)\|Erlang]] * Erlang * F# * Factor * GameMonkey Script * Go * [[Haskell (programovací jazyk)\|Haskell]] * High Level Assembly * Icon * Io * [[JavaScript]] (od verze 1.7) * Julia * Limbo Řádek 101: * µC++ * MiniD * [[Modula-2]] * Nemerle * [[Perl]] (Perl5 s Coro, nativně od Perl 6) * [[PHP]] (s Hiphop, nativně od PHP 5.5) * [[Picolisp]] * [[Prolog (programovací jazyk)\|Prolog]] * Prolog * [[Python]] (od verze 2.5, s vylepšenou podporou od verze 3.3) * [[Ruby (programovací jazyk)\|Ruby]] * Ruby * Rust * Sather * [[Scheme]] * Self * [[Simula 67]] * Squirrel * Stackless Python * SuperCollider * [[Tcl]] (od verze 8.6) * Urbiscript Řádek 123: Použití koprogramů nemusí být vždy dostupné řešení pro přirozenou implementaci mechanismu. Typickou reakcí na tento problém je použití uzávěr - podprogramů se stavovými proměnnými (statické proměnné, často booleovské příznaky). Tyto proměnné se používají k udržení vnitřních stavů mezi voláními a k řízení transferu do správného bodu. Podmínky uvnitř kódu určují, která část kódu se vykoná na základě hodnot stavových proměnných. Další typickou reakcí je implementace explicitního stavového stroje ve formě rozsáhlých a komplexních switch nebo „goto“ příkazů, zvláště vypočítaných „goto“ příkazů. Všechny tyto implementace jsou považovány za složité k pochopení a údržbě. Jsou tedy motivací pro podporu koprogramů. [[Vlákno (program)\|Vlákna]] jsou dnes v oboru [[programování]] také alternativou koprogramů. [[Vlákno (program)\|Vlákna]] poskytují v reálném čase možnosti pro řízení spolupráce mezi souběžně vykonávanými kusy kódu. Vlákna jsou široce ~~rozšířeny~~rozšířena v prostředích, která podporují jazyk [[C (programovací jazyk)\|C]] (a jsou podporovány nativně ve spoustě ostatních moderních jazycích) a [[programátor\|programátoři]] jsou s nimi obeznámeni. Jsou obvykle velmi dobře implementovány, dokumentovány a podporovány. Jakmile vlákna řeší rozsáhlý a obtížný problém obsahují mnoho mocných a komplexních možností a mají tomu odpovídající složitost na porozumění. V případě, že je snadnější použít koprogram, je vláknování velmi nadbytečné. Jedním důležitým rozdílem mezi vlákny a koprogramy je ten, že vlákna jsou typicky [[Preempce (informatika)\|preemptivně]] plánována, zatímco koprogramy nejsou. Programy používající vlákna musí být chráněny proti uzamčení, protože vlákna mohou být přeplánována v jakýkoliv moment a mohou být spuštěna současně. Koprogramy, které mohou být přeplánovány pouze v určitých bodech v programu a nespouští se současně, často předchází uzamčení úplně. Tato vlastnost je často citována jako výhoda [[Událostmi řízená architektura\|událostmi řízeného]] nebo asynchronního programování. == Reference ==

Koprogram: Porovnání verzí