Empír: Porovnání verzí

'''Empír''' [''em-''] nebo '''empir''' [''ampír'']<ref>''Pravidla českého pravopisu'', Praha : Fortuna 1999, s. 113</ref><ref>{{IJP|empir}}</ref>(z [[francouzština|franc]]. ''empire'', císařství), zvaný také '''[[císař]]ský sloh''', znamená období [[klasicismus|klasicismu]] (respektive [[neoklasicismus|neoklasicismu]]), který se rozšířil z Francie začátkem [[19. století]], za vlády [[Napoleon Bonaparte|Napoleona Bonaparte]]. Sloh se uplatnil především v [[architektura|architektuře]] a v designu oblečení, [[nábytek|nábytku]] i různých uměleckých předmětů a ve Střední Evropě panoval po celou první polovinu 19. století. Po něm nastupuje v architektuře [[romantismus]] (období historizujících slohů) a v zařízení měšťanských domácností včetně nábytku [[biedermaier]].

 

== Stavitelství ==

Jako se Napoleonovo císařství odvolávalo na svůj [[Římské císařství|římský]] vzor, také architektura se proti ozdobnému slohu [[Rokoko|rokoka]] vrátila ke strohému [[Klasicismus|klasicismu]]. Stavby jsou přísně souměrné, převládají přímé geometrické tvary a průčelí jsou většinou jednobarevná a jen střídmě zdobená. K nejoblíbenějším prvkům patří střední [[portikus]] se sloupy a často i monumentálním širokým schodištěm. Plastická výzdoba se soustřeďuje do trojúhelného [[tympanon]]u nad [[architráv]]em. Od Napoleonovy výpravy do Egypta (1798–1799), která přivezla mnoho egyptských památek, oživila zájem o [[starověký Egypt]] a nakonec umožnila rozluštění [[hieroglyfy|hieroglyfů]] ([[Jean-François Champollion|Champollion]] 1822) se silně projevuje i egyptská inspirace.

 

V českých zemích se v tomto slohu stavěly zejména zámky ([[Kačina]], [[Dačice (nový zámek)]], [[Zámek Veltrusy]]), kostely (např. [[Kostel svatého Kříže (Praha)|kostel sv. Kříže]] na Příkopě v Praze), veřejné budovy (např. [[Dům U Hybernů]], přestavěný na celnici) a později i první činžovní domy. K empirovým zámkům patří rozsáhlé [[anglický park|anglické parky]], často s plastikami a drobnými stavbami (např. sfingy v parku ve Veltrusích).

 

== Nábytek ==

Empirový nábytek se vyznačuje vynikajícím řemeslným zpracováním a je často inspirován egyptskými vzory. Má jednoduché, přímé a štíhlé linie, bývá často dýhován ušlechtilým dřevem a zdoben [[intarzie|intarzií]] a bronzovým zlaceným kováním. Empirové židle jsou obvykle čalouněné a lehké, mají štíhlé přímé nebo mírně prohnuté nohy, skříně jsou hladké s ornamentálními ozdobami. Mezi tvůrce empirového slohu patřili francouzští architekti [[Charles Percier]] a [[Pierre Fontaine]].

 

== Odívání ==

Oděv na konci [[18. století]] a začátku [[19. století]] prošel velkými změnami a to zejména v souvislosti s postupující [[emancipace|emancipací]] vzdělaných žen. Kultura odívání je ovlivněna [[Starověk|antickým]] uměním, které se projevilo v uvolněnosti a splývavosti ženského oděvu s vysokým pasem a velkou [[dekolt]]áží, kterou zahaloval [[šátek]]. Nová vlna zachvátila nejen ženskou [[Móda|módu]], ale ovlivnila i způsob života a ostatní druhy užitého umění. Volný ženský oděv si udržuje dlouhé splývavé záhyby s postupným odstraněním [[Vlečka (oděv)|vlečky]]. V dalších letech se postupně zkracuje [[sukně]] a odhalují se [[boty]], po roce [[1810]] i [[kotník]]. Do [[Paříž]]e se začaly dovážet první [[Kožešina|kožešinové]] [[Plášť (oblečení)|pláště]] a pravé [[Kašmír (látka)|kašmírové]] [[Šála|šály]] z [[Egypt]]a. Módu v tomto období začínají propagovat první módní časopisy – ''Journaux'', ''Gazettes et Revues'', které začaly vycházet od roku [[1770]].

 

== Empírové stavby v České republice ==

* [[Zámek Fryštát]] ([[Karviná]])

* Zámek [[Kostelec nad Orlicí]]