Žampach (hrad): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m typo |
m →Stavební vývoj a zánik hradu: odkaz |
||
Řádek 40:
V průběhu první poloviny [[16. století]], kdy bylo panství dlouhodobě zastaveno, hrad chátral, neboť žádný z jeho zástavních majitelů, ani neinvestoval prostředky nutné k jeho údržbě. O míře opuštěnosti hradu svědčí skutečnost, že v jeho prostorách fungovala po dobu několika let před vyplacením zástavy [[Padělek|penězokazecká]] dílna, jejíž činnost byla odhalena až v souvislosti s jiným [[Kriminalita|kriminálním]] případem v roce [[1542]].<ref>ŠEBEK 2010.</ref> Hmotný úpadek hradu zachycuje zápis vzniklý v souvislosti se snahami Zdeňka Žampacha z Potštejna o náhradu škody z doby pernštejnské zástavy. Václav ze Šonova, [[Komorník (úřad)|komorník]] [[Zemské desky|desk zemských]], hrad v lednu [[1540]] navštívil a podrobně popsal následky zanedbané péče. Podle jeho údajů, které jsou prvním dochovaným popisem hradu, zůstaly z budov předhradí většinou jen holé zdi, silně poškozená byla i Bílá věž, kaple měla zčásti zřícenou střechu a poničený interiér, zpustlý byl i obytný palác v hradním jádru. Neutěšený stav hradu však přetrvával, neboť Zdeněk Žampach, ani jeho potomci již neusilovali o jeho celkovou obnovu a jeden z následujících majitelů, Adam Bukovský z Hustířan, dal přednost pohodlnějšímu řešení a vystavěl si novou tvrz pod hradem v blízkosti žampašského [[Poplužní dvůr|poplužního dvora]].<ref>MUSIL 1995, 100. K názorům na lokalizaci tvrze srov. též DUŠEK 1998, 35 a ŠTĚPÁNOVÁ 2006, 25.</ref>
[[Soubor:Hrad - Žampach a Chudoba, zřícenina (Žampach) 02.JPG|náhled|vlevo|Dochované klenuté prostory hradního paláce]] Za součást obranného systému hradu Žampachu byla některými badateli považována také [[Opevnění|fortifikace]], která měla chránit přístupovou cestu k hradu v jejích dolních partiích na úbočí hradního kopce.<ref>MUSIL 1995, 100.</ref> Počátky stavby však nelze blíže datovat. První písemný doklad o tomto objektu, který je nazýván '''[[Chudoba (hrad)|Chudoba]]''', pochází z roku [[1540]] a vznikl v souvislosti s výše zmíněným popisem škod, způsobených během pernštejnské zástavy panství. Objekt byl v té době již značně zpustlý, tvořila jej nepříliš velká obytná budova s přiléhající věží, obklopená hradbou a parkánem. ''Chudoba'' je připomínána opakovaně v druhé polovině [[16. století]] a na počátku [[17. století]], naposledy pak v roce [[1626]]. Podle dosavadních názorů se z této stavby, která měla zaniknout zřejmě ještě v průběhu 17. století a byla lokalizována s pomocí idealizovaného vyobrazení [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitské]] [[Residence|rezidence]] a trosek hradu umístěného v žampašské zámecké kapli, nedochovaly žádné pozůstatky.<ref>Obraz s hrádkem ''Chudobou'' pochází z poloviny 19. století, vznikl podle některé dnes neznámé starší předlohy a reprodukují jej MUSIL 1995, 97 a NISLER 2012, s. 19.</ref> Za pozornost stojí radikálně nový názor na existenci hrádku ''Chudoby'', jímž jsou ztotožněny dochované zprávy o tomto objektu se samotným jádrem hradu Žampachu.<ref>NISLER 2012, 19‒22.</ref>
V době po třicetileté válce, kdy byl hrad již zcela opuštěn, posloužily doposud stojící objekty jako zdroj stavebního materiálu a to nejprve jezuitům při výstavbě jejich rezidence v podhradí. Jezuité na hradě udržovali již jen kapli, která byla v roce [[1672]] dokonce ještě přestavěna v [[Barokní architektura|barokním slohu]]. Po zrušení jezuitského řádu, kdy areál hradu přešel do vlastnictví [[Náboženská matice|náboženského fondu]], pokračoval jeho zánik. V roce [[1789]] byla stržena hradní kaple a poté pokračovala prakticky až do [[19. století]] těžba kamene ze zříceniny pro stavební účely, dokud z hradu nezůstaly jen základové zdi. Na počátku [[20. století]] byla provedena částečná konzervace dochovaných [[relikt]]ů zdiva a nad příkopem mezi předhradím a jádrem hradu byla vybudována dřevěná [[lávka]]. Na torzu paláce byla vystavěna dřevěná [[rozhledna]], která po několika desetiletích zanikla a již nebyla obnovena.
| |||