Echolokace: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
mBez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 1:
'''Echolokace''' je postup, kdy se vysílaný [[zvuk]] od předmětu odrazí zpět do místa vysílání, kde je zpětně zachycen. Z celkového času, který uplyne od okamžiku vyslání zvukové [[vlna|vlny]] (obvykle [[Kmitočtové pásmo|vysokofrekvenčního]] zvuku) do okamžiku zpětného příjmu odražené vlny (ozvěny neboli echa), se dá spočítat [[vzdálenost]] alokovaného předmětu. Tento princip využívají některé specializované elektronické přístroje, například [[sonar]]y. Princip echolokace je využíván pro měření hloubky [[moře]].
Echolokaci využívají také [[savci]], a to nejvíce [[kytovci]] (''Cetaceae'') a [[letouni]] (''Chiroptera''). Echolokace byla spolehlivě dokázána nejdříve u [[netopýr]]ů S. Dijgraafem roku 1947, i když poznatky, že netopýři se dokáží orientovat i bez zraku jsou staršího data. U kytovců byla echolokace prokázána následně v roce 1953 W. Schevillem a B. Lawrenceovou. Kytovci i letouni používají svůj biologický tělesný [[sonar]] pro vyhledávání potravy, komunikaci s okolím a orientaci v prostoru.
Řádek 8:
=== Popis ===
Kytovci mají zrak dobrý, až na [[čeleď]] [[delfínovcovití]], jejíchž členové žijí většinou v kalných vodách.
[[Orientace]] na větší vzdálenosti, nebo i na krátké v noci, při špatných světelných podmínkách nebo ve velkých hloubkách (až 2 000 m, nedostatek světla) se u kytovců z podřádu [[ozubení]] (''Odontoceti'')
=== Druhy signálů ===
| |||