Soudní moc: Porovnání verzí

'''Soudní moč''' nebo též '''judikativa''' či '''justice''' je vedle [[zákonodárná moc|moci zákonodárné]] a [[výkonná moc|moci výkonné]] jednou ze tří [[dělba moci|složek]] [[státní moc]]i. Vykonávají ji proto specifické státní orgány, kterými jsou nezávislé [[soud]]y. Ty zákonem stanoveným způsobem zajišťují v [[civilní proces|občanskoprávním řízení]] ochranu [[právo|subjektivních práv]], v [[trestní řízení|trestním řízení]] rozhodují o [[vina|vině]] a [[trest]]u za [[trestný čin|trestné činy]], ve [[správní soudnictví|správním soudnictví]] přezkoumávají akty [[správní úřad|orgánů veřejné správy]] a v [[ústavní soudnictví|ústavním soudnictví]] rozhodují o souladu [[právní předpis|právních předpisů]] i [[rozhodnutí]] s [[ústava|ústavou]], případně rozhodují i o dalších věcech, které jsou jim zákonem svěřeny.

 

Soudní moc není odvozena od jiné státní moci, ale vždy přímo ze suveréna, kterými jsou v demokratických státech občané jako ti, z nichž vychází existence státní moci a její legitimnost. Toto její postavení vzniklo v euroamerickém prostoru dlouhodobým vývojem, když nejdříve jí, stejně jako mocí zákonodárnou a výkonnou, disponoval jediný absolutistický monarcha. Autonomnost a nezávislost soudní moci je proto také jedním ze základních znaků moderního [[právní stát|právního státu]] a její výkon je pak díky tomu ovládán určitými obecnými zásadami:

* soudní moc vykonávají nezávislé [[soud]]y prostřednictvím nezávislých a nestranných [[soudce|soudců]]