Bazilika Nanebevzetí Panny Marie a svatého Cyrila a Metoděje: Porovnání verzí

Původní barokní oltář byl v roce [[1864]] odstraněn a nahrazen oltářem, který věnoval olomoucký [[arcibiskup]], [[kardinál]] [[Bedřich z Fürstenberka|Bedřich Fürstenberk]]. Oltář je zhotoven z bílého kararského [[mramor]]u, doplňují jej [[porfyrit]]ové desky s benátskou [[Mozaika|mozaikou]], dva [[Adorace|adorující]] [[anděl]]é a pod mensou se nachází skupina [[reliéf (sochařství)|reliéfů]] s cyrilometodějskou tematikou: smrt [[Svatý Metoděj|sv. Metoděje]] uprostřed, loučení bratří v [[Řím]]ě před smrtí Konstantina ([[Svatý Cyril|Cyrila]]) vlevo, sv. Metoděj přijímající od papeže [[Hadrian II.|Hadriana II.]] arcibiskupské [[pallium]] vpravo, po stranách pak postavy [[Svatý Václav|sv. Václava]] a [[Svatá Ludmila|sv. Ludmily]]. Tyto reliéfy jsou dílem sochaře [[Carl Johann Steinhaüser|Carla Johanna Steinhaüsera]]. Za oltářem se nachází sarkofág s tělem kardinála Tomáše Špidlíka.

[[Obětní stůl]] pořízený v roce [[1985]] je dílem architekta [[Tomáš Černoušek|Tomáše Černouška]] a velehradského sochaře [[Otmar Oliva|Otmara Olivy]].

V příčné lodi byly při barokní přestavbě zřízeny dvě kaple - [[Benedikt z Nursie|sv. Benedikta]] (vlevo) a sv. Bernarda (vpravo). Barokní architektura oltářů je rovněž dílem B. Fontana. Oltářní plátna zachycují výjevy ze života světců. Obraz v kapli sv. Benedikta je dílem M. Willmanna, volné plastiky zobrazují sv. Benedikta a jeho sestru [[Svatá Scholastika|sv. Scholastiku]]. Na oltář byl v [[19. století]] umístěn [[relikviář]] ve tvaru prosklené [[Rakev|rakve]] s ostatky sv. Illuminata.

Stejný relikviář je s ostatky [[Viktor I.|sv. Viktora]] je na oltáři sv. Bernarda. Plastiky představují sv. Bernarda a jeho sestru [[Svatá Humbelina|sv. Humbelinu]], jejich autorství však doposud není určeno.