drobné úpravy
Smazaný obsah Přidaný obsah
mBez shrnutí editace |
drobné úpravy |
||
Řádek 39:
| podpis =
|}}
'''Ladislav Pohrobek''', nebo '''Holec''' ([[Němčina|německy]]/[[Latina|latinsky]] ''Ladislaus Postumus'', [[22. únor]]a [[1440]] [[Komárno]] – [[23. listopad]]u [[1457]] [[Praha]]) z rodu Habsburků byl od [[10. listopad]]u [[1444]] [[Uhersko|uherský]] (formální korunovace dokonce již [[15. květen|15. května]] [[1440]]) a od [[28. říjen|28. října]] [[1453]] také
== Král dítě ==
Řádek 47:
Jeho matka se všemožně snažila prosadit synova dědická práva především na vládu v Uhrách, kde měl jeho nároky hájit [[Jan Jiskra z Brandýsa]], kterého přijala do svých služeb. Také nechala ukrást svatoštěpánskou uherskou korunu, k čemuž využila dvorní dámu Helenu Kottannerovou. Zařídila i Ladislavovu korunovaci ve [[Székesfehérvár|Stoličném Bělehradě]] 15. května 1440, necelé dva měsíce po narození. Uherský sněm však Ladislavovy nároky odmítl a zvolil si za svého panovníka polského krále [[Vladislav III. Varnenčik|Vladislava III.]]. Důvodem bylo stoupající turecké nebezpečí, které vyžadovalo, aby v čele království stál dospělý král, schopný řídit obranu země.
V Čechách propukla po Albrechtově smrti anarchie. [[Stavy|Stavové]] začali hledat vhodného kandidáta na český trůn, nemohli však najít žádného vhodného. O českou korunu nebyl zájem. Královský majetek byl většinou rozkraden, to, co zůstalo, bylo ve špatném stavu. Přední šlechtické rody konaly výpady proti sousedícím panstvím. V této situaci byla 20. června 1440 v Praze učiněna královská volba – sbor 46 volitelů, mezi nimi i pozdější král [[Jiří z Poděbrad]], dal své hlasy [[Albrecht III. Bavorský|Albrechtu Bavorskému]], synovci královny [[Žofie Bavorská|Žofie]], manželky zemřelého [[Václav IV.|Václava IV.]] Albrecht mluvil česky a dlouho pobýval na pražském dvoře.
Koncem roku
Roku
== Záhadné úmrtí ==
Ladislavovi nebylo dopřáno dlouhé panování. Roku
V Praze se též měla uskutečnit jeho svatba s francouzskou princeznou [[Magdaléna Francouzská|Magdalenou]], dcerou krále [[Karel VII. Vítězný|Karla VII.]] Do [[Francie]] bylo vysláno poselstvo v čele s českým šlechticem [[Zdeněk Konopišťský ze Šternberka|Zdeňkem ze Šternberka]], které mělo požádat o princezninu ruku a doprovodit nevěstu do Čech. Během příprav na svatbu však sedmnáctiletý král náhle onemocněl a po třech dnech zemřel.
Vzhledem k tomu, že se dosud těšil plnému zdraví, vznikla v té době i později celá řada dohadů o možné příčině královy smrti. Na králově těle byly patrné výrazné [[hematom]]y. Jedni usuzovali na otravu a podezřívali z královraždy Jiřího z Poděbrad, který poté získal český trůn. Další domněnkou bylo, že šlo o morovou nákazu. Teprve v roce
== Dědictví ==
[[Soubor:VLaszlo.gif|thumb|left|
Ladislavovou smrtí skončil první pokus v dějinách střední Evropy vytvořit mohutné podunajské soustátí, jejž inicioval Ladislavův děd [[Zikmund Lucemburský]]. Toto soustátí, které mohlo nastavit hráz pronikání Osmanů do nitra Evropy, bylo odsouzeno k zániku právě v okamžiku, kdy bylo obrany nejvíce zapotřebí, krátce po dobytí [[Konstantinopol]]e Turky.
Řádek 130:
[[Kategorie:Pohrobci]]
[[Kategorie:Úmrtí na leukemii]]
[[Kategorie:Narození v Komárně]]▼
[[Kategorie:Úmrtí v Praze]]
[[Kategorie:Pohřbení v katedrále sv. Víta v Praze]]
[[Kategorie:Narození 22. února]]
[[Kategorie:Narození 1440]]
▲[[Kategorie:Narození v Komárně]]
[[Kategorie:Úmrtí 23. listopadu]]
[[Kategorie:Úmrtí 1457]]
|